Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Citlivost plůdku hlavatky obecné (Hucho hucho) k anestetikům Eugenol, MS-222 a 2-fenoxyetanol.
KAREŠ, Martin
Diplomová práce v úvodu shrnuje dosavadní známé informace o anestezii s fyziologickým působením anestetik na ryby, včetně popisu jednotlivých fází anestezie. Dále jsou uvedeny podrobné charakteristiky použitých anestetik (Eugenol, MS 222, 2-fenoxyethanol a Propiscin), popis biologie a chovu studovaného druhu ryby - hlavatky obecné (Hucho hucho) a příbuzných druhů. V experimentální části se práce zabývá posouzením vlivu jednotlivých anestetik (Eugenol, MS 222, 2-fenoxyethanol a Propiscin) na nástup jednotlivých fází anestezie (2, 3a, 3b, 4) a fází odeznění (3b, 3a, 2,). Není-li uvedeno jinak, průměrná kusová hmotnost použitých experimentálních jedinců se pohybovala v různém rozpětí. V případě anestetika Eugenol byl posuzován vliv teploty (v rozpětí 5-15°C) a koncentrace anestetické lázně (v rozpětí 0,02-0,04 ml.l-1) a vliv různé velikosti ryb (u 3 skupin v rozpětí průměrné kusové hmotnosti 4-353g, při teplotě 10°C a koncentraci anestetika 0,03 ml.l-1). Účinnost anestetik MS 222, 2-fenoxyethanol a Propiscin byla sledována pouze při teplotě 10°C, vždy při 5 různých koncentracích (MS 222 při koncentraci 60-140 mg.l-1, 2-fenoxyethanol při koncentraci 0,40-0,60 ml.l-1a Propiscin při koncentraci 0,5-1,5 ml.l-1). Před vlastními experimenty byly ryby několik dnů adaptovány na teploty, při nichž bylo sledování prováděno, den předcházející vlastním experimentům nebyly ryby krmeny. Délka pobytu experimentálních ryb v anestetické koupeli byla vždy 10 minut, poté byly ryby bezprostředně přeneseny do nádoby s čistou vodou o identické teplotě a pokračováno v jejich pozorování. Dosažené výsledky nástupu jednotlivých fází anestezie a jejího odeznívání u jednotlivých variant experimentu je charakterizován průměrnou délkou času v sekundách a směrodatnou odchylkou. Nejdelší časy nástupu anestezie vykazovala ve většině případů teplota 5°C a 7,5°C. Nejnižší časy nástupů anestezie vykazovala teplota 12,5°C. Průměrné hodnoty odeznění anestezie se s vyšší teplotou ve většině případů snižovaly, avšak s vyšší koncentrací se nástupy fází odeznění prodlužovaly. Nástupy jednotlivých fází anestezie a odeznění byly ovlivněny koncentrací, teplotou a hmotností. Orientační zkouška anestetik MS-222, 2-fenoxyethanolu a Propiscinu při teplotě 10°C. Zmíněná anestetika vykazovala stejný trend, postupné snižování nástupu fází anestezie se vzrůstající koncentrací. V případě MS-222 byla sledována 20% mortalita u koncentrace 140 mg.l-1. Propiscin vykazuje výrazně delší čas odeznění anestezie při koncentraci 1 ml.l-1. U sledovaných velikostních kategorií při teplotě 10°C a koncentraci 0,03 ml.l-1 Eugenolu nebyl prokázán jednoznačný trend závislosti nástupu jednotlivých fází anestezie na velikosti ryb.
Stanovení vybraných terpenoidů pomocí HPLC s elektrochemickou detekcí
Mužíková, Jana ; Dejmková, Hana (vedoucí práce) ; Schwarzová, Karolina (oponent)
Tato práce se zabývá stanovením karvakrolu, thymolu a eugenolu pomocí HPLC s elektrochemickou detekcí. Jako pracovní elektrody byly použity uhlíková pastová elektroda a borem dopovaná diamantová filmová elektroda. Pro srovnání byla ještě vedle elektrochemické detekce použita UV spektrofotometrická detekce při vlnové délce 275 nm. K separaci byla použita kolona LiChroCART 125-4, RP-18e (5µm). Byly určeny optimální podmínky separace: mobilní fáze složená z acetonitrilu a acetátového pufru v poměru 50:50, optimální pH pufru bylo 5. Jako optimální potenciál pracovní elektrody byl zvolen potenciál +0,8 V v případě uhlíkové pastové elektrody a +1,2 V v případě borem dopované diamantové elektrody. U obou elektrod byla ověřena opakovatelnost měření, povrch obou elektrod bylo nutné během měření obnovovat. Za optimálních podmínek byly proměřeny kalibrační závislosti, ze kterých byly zjištěny meze stanovitelnosti. Studované látky byly vyvinutými metodami stanoveny v reálných vzorcích, a to v mateřídoušce obecné a řebříčku obecném, dále pak v průduškovém čaji a v sirupu s mateřídouškou.
Stanovení karvakrolu pomocí HPLC s elektrochemickou detekcí
Mužíková, Jana ; Dejmková, Hana (vedoucí práce) ; Schwarzová, Karolina (oponent)
Tato práce se zabývá stanovením karvakrolu ve směsi s eugenolem a thymolem pomocí HPLC s elektrochemickou detekcí. Jako pracovní elektroda byla použita uhlíková pastová elektroda. K separaci byly použita kolona Kromasil-C18, 250x4,6 mm. Pro srovnání byla ještě vedle elektrochemické detekce použita UV spektrofotometrická detekce při vlnové délce 275 nm. Byly stanoveny optimální podmínky separace: mobilní fáze složená z acetonitrilu a fosforečnanového pufru v poměru 60:40, optimální pH pufru bylo pH 4. Jako optimální potenciál pracovní elektrody při elektrochemické detekci byl nalezen potenciál +1,1 V. Na základě získaných informací byly proměřeny kalibrační závislosti, ze kterých byly zjištěny meze stanovitelnosti. Mez stanovitelnosti pro karvakrol byla 9,6·10-7 mol dm-3 při použití UV spektrofotometrické detekce a 4,0·10-8 mol dm-3 při použití elektrochemické detekce.
Stanovení vybraných terpenoidů pomocí HPLC s elektrochemickou detekcí
Mužíková, Jana ; Dejmková, Hana (vedoucí práce) ; Schwarzová, Karolina (oponent)
Tato práce se zabývá stanovením karvakrolu, thymolu a eugenolu pomocí HPLC s elektrochemickou detekcí. Jako pracovní elektrody byly použity uhlíková pastová elektroda a borem dopovaná diamantová filmová elektroda. Pro srovnání byla ještě vedle elektrochemické detekce použita UV spektrofotometrická detekce při vlnové délce 275 nm. K separaci byla použita kolona LiChroCART 125-4, RP-18e (5µm). Byly určeny optimální podmínky separace: mobilní fáze složená z acetonitrilu a acetátového pufru v poměru 50:50, optimální pH pufru bylo 5. Jako optimální potenciál pracovní elektrody byl zvolen potenciál +0,8 V v případě uhlíkové pastové elektrody a +1,2 V v případě borem dopované diamantové elektrody. U obou elektrod byla ověřena opakovatelnost měření, povrch obou elektrod bylo nutné během měření obnovovat. Za optimálních podmínek byly proměřeny kalibrační závislosti, ze kterých byly zjištěny meze stanovitelnosti. Studované látky byly vyvinutými metodami stanoveny v reálných vzorcích, a to v mateřídoušce obecné a řebříčku obecném, dále pak v průduškovém čaji a v sirupu s mateřídouškou.
Stanovení karvakrolu pomocí HPLC s elektrochemickou detekcí
Mužíková, Jana ; Schwarzová, Karolina (oponent) ; Dejmková, Hana (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá stanovením karvakrolu ve směsi s eugenolem a thymolem pomocí HPLC s elektrochemickou detekcí. Jako pracovní elektroda byla použita uhlíková pastová elektroda. K separaci byly použita kolona Kromasil-C18, 250x4,6 mm. Pro srovnání byla ještě vedle elektrochemické detekce použita UV spektrofotometrická detekce při vlnové délce 275 nm. Byly stanoveny optimální podmínky separace: mobilní fáze složená z acetonitrilu a fosforečnanového pufru v poměru 60:40, optimální pH pufru bylo pH 4. Jako optimální potenciál pracovní elektrody při elektrochemické detekci byl nalezen potenciál +1,1 V. Na základě získaných informací byly proměřeny kalibrační závislosti, ze kterých byly zjištěny meze stanovitelnosti. Mez stanovitelnosti pro karvakrol byla 9,6·10-7 mol dm-3 při použití UV spektrofotometrické detekce a 4,0·10-8 mol dm-3 při použití elektrochemické detekce.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.