|
|
Nové elektrodové struktury pro alkalické akumulátory
Fusek, Petr ; Novák, Vítězslav (oponent) ; Vrbický, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku vývoje elektrod pro alkalické akumulátory za použití nových materiálů a sloučenin. Základní kladnou elektrodou byla niklová elektroda, na kterou jsme pomocí elektodepozice nanášeli nové vrstvy Ni(OH)2. Jednalo o elektordepozici dusičnanu nikelnatého při různých koncentracích. Později jsme zkusili tento materiál obohatit o příměsi hliníku pro zvýšení stability alfa modifikace hydroxidu nikelnatého. Tyto koncentrace jsme proměřili a vyhodnotili v grafech naměřených na přístroji Biologic. Ke grafům jsme vytvořili příslušné komentáře, ze kterých vyplývá, které koncentrace by byly eventuelně použitelné v průmyslových akumulátorech.
|
|
|
Optimalizace povrchových úprav polymerů pro mikroskopická pozorování
Horská, Pavlína ; Poláček, Petr (oponent) ; Bálková, Radka (vedoucí práce)
V této práci byla odkryta a pozorována nadmolekulární struktura osmi typů komerčně dostupných iPP, jeho směsí (iPP-PLLA) a kopolymerů (cPP-EPR) spolu se čtyřmi typy PE (HDPE, LDPE). Sférolitická struktura byla u homopolymerů PP a PE a kopolymerů PP odkrývána oxidačním leptáním šesti typy směsí minerálních kyselin s KMnO4 a rozpouštěním ve čtyřech vybraných rozpouštědlech; u směsí PP-PLLA byla struktura odkrytá rekrystalizací (rozumí se změna struktury teplotou ohřevu a rychlostí chlazení). Odkrytá struktura byla přímo pozorována pomocí konfokálního laserového rastrovacího mikroskopu (CLSM) a SEM. Míra krystalického podílu byla spolu s odhadem velikosti krystalických oblastí stanovená pomocí DSC. Ukázalo se, že nadmolekulární strukturu je snadné okrýt u povrchů lisovaných vzorků a lomových ploch vstřikovaných těles metodou leptání. Nadmolekulární strukturu povrchu vstřikovaných těles se podařilo odkrýt teprve po rekrystalizaci; metoda rozpouštění se ukázala být více méně neúčinnou. Účinnost leptacích směsí se lišila, ale všeobecně lze říci, že materiály s vysokým stupněm krystalinity byly odleptány dříve. Ukázalo se, že směsi s kyselinou dusičnou a nadbytkem kyseliny sírové odkrývají povrch sférolitů „jemněji“ s ohledem na detaily lamelárních svazků v porovnání se směsmi obsahujícími kyselinu orthofosforečnou. Důležitým poznatkem je fakt, že účinná nebyla pouze leptací směs, ale také její páry, které dle složení leptací směsi (především s kyselinou dusičnou), odkryly povrch později a tento navíc vypadal plasticky (3D) s jemně odkrytyými detaily struktury. Morfologie vzorků iPP-PLLA se lišila dle poměru obou složek; u kopolymerů cPP-EPR s dobou leptání do popředí vystupovala ethylenová/kaučuková fáze a struktura PP mizela. CLSM se ukázal být velmi vhodným prostředkem pro pozorování nadmolekulární struktury studovaných vzorků na rozdíl od SEM, která se pro olefiny ukázala být naprosto nevhodná. DSC analýzu lze doporučit jako základ pro získání povědomí o podílu amorfní a krystalické fáze a velikosti upořádaných domén před volbu metody odrytí sférolitické struktury.
|
|
|
Optimalizace procesu vyvolání a leptání DPS
Nerušil, Petr ; Zatloukal, Miroslav (oponent) ; Starý, Jiří (vedoucí práce)
Bakalářská práce řeší operace vyvolání fotorezistu a leptání mědi, které patří mezi klíčové operace výroby dvouvrstvých DPS subtraktivní technologií pattern plating. V praktické části byl navržen testovací motiv a schématický diagram technologického postupu ke kontrole kvality. Stěžejní části práce jsou operace vyvolání fotorezistu a sledování rozměrových změn šířek fotorezistu na navrženém zkušebním obrazci během vyvolávání i leptání včetně uvedených faktorů leptání mědi.
|
|
|
Nanoelektrody pro biofyzikální měření
Márik, Marian ; Hrdý, Radim (oponent) ; Hubálek, Jaromír (vedoucí práce)
Cílem projektu je návrh nanoelektrody na zadanou křemíkovou desku s dopředu určenými přísadami a tenkovstvými technikami v kombinaci litografie a nanotechniky, vyvinutými v LabSensNano. Práce se zabývá hlavně procesem litografie a před procesní přípravou křemíkové desky. Dále je uveden stručný návrh elektrod, návrh pro realizaci a stav praktické experimentace.
|
|
|
Příprava a testování SNOM sond se speciálními vlastnostmi
Hertl, Vít ; Kvapil, Michal (oponent) ; Spousta, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na přípravu funkčních sond z konvenčního dutého optického vlákna a jejich testování při měření na aparatuře SNOM. Dále se zde studují speciální vlastnosti těchto sond především jejich využití jako "nanoGIS". Předpokládá se vyřešení hlavních problémů spojených s přípravou sondy jako je například leptání vlákna zevnitř.
|
|
|
Analýza falzifikátů otisků prstů vytvořených z vyleptané formy
Tilgner, Jan ; Sakin, Martin (oponent) ; Kanich, Ondřej (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá analýzou falzifikátů otisků prstů vzniklých z formy vytvořené leptáním. Nejdříve bude vytvořena forma pomocí metody leptání používané při tvorbě plošných spojů. Ta se použije k výrobě falzifikátu z tekutého latexu a ten bude následně nasnímán. Tento snímek je porovnán se svou předlohou. Pro analýzu vytvořených snímků bude navržen a implementován algoritmus, který bude na vytvořené databázi snímků otestován a porovnán s výsledky již existujících algoritmů. Navržený algoritmus páruje markanty do dvojic a snaží se v druhém snímku najít dvojici markantů, se kterými je podobná. Vytvořené falzifikáty dosahovaly nízkých kvalit a otisk se na ně nepřenesl dostatečně detailně.
|
|
|
Vliv aditiv na vlastnosti elektrodových hmot pro alkalické akumulátory
Fusek, Petr ; Vrbický, Jiří (oponent) ; Sedlaříková, Marie (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku vlivu pojiv na vlastnosti kladné elektrody alkalických akumulátorů. Aditivem použitým na niklové elektrodě byl kobalt. V praktické části práce je popsán postup odleptávání niklové elektrody a následné elektrodepozice provedené na niklových elektrodách. Měření různých koncentrací niklu a kobaltu byla proměřena a vyhodnocena v grafech, které jsou součástí této práce. Tyto grafy jsou okomentovány a jsou z nich odvozeny závěry a poznatky provedených měření.
|
|
|
Expoziční zařízení pro DPS
Fiala, Matouš ; Čech, Ondřej (oponent) ; Vyroubal, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá výrobou zařízení pro expozici desek plošných spojů, včetně vytvoření teoretického základu k pochopení procesu výroby DPS, využitím litografie přes panel s tekutými krystaly pro vytvoření motivu. Součástí práce je tvorba CAD modelu zařízení, včetně zdroje UV záření a následně tepelné simulace chlazení zařízení. Při výrobě zařízení byla také vytvořena vlastní základová deska, která integruje všechny elektronické komponenty. Hlavním výsledkem této práce je sestavené funkční zařízení s jedinečným uložením LCD vrstvy, která umožňuje spolehlivou expozici dvouvrstvých DPS, což je podloženo testováním. Nejobsáhlejší část této diplomové práce se zabývá vytvořením kompletní softwarové platformy, skládající se z aplikace běžící na mikropočítači expozičního zařízení a multiplatformní aplikace, přes kterou se zařízení bezdrátově ovládá.
|
|
|
Grafické dílo španělského umělce Francisca de Goyi \\"Další jeho bláznovství v téže aréně"
BEČKOVÁ, Eliška
Bakalářská práce Grafické dílo španělského umělce Francisca de Goyi "Další jeho bláznovství v téže aréně" je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část přibližuje život španělského umělce s důrazem na dobový kontext a dokládá průřez jeho tvorby. Dále se zaměřuje na Goyovo grafické dílo a blíž představuje grafický cyklus inspirovaný býčími zápasy. Práce popisuje grafické techniky, které sám Goya používal. Praktická část vychází ze znalostí první části práce a navazuje na poznatky o chemických grafických technikách a grafických listech. Cílem jsou vytvořené grafické listy inspirované cyklem "La Tauromaguia" (umění býčích zápasů).
|
|
|
Depozice GaN na wolframový substrát
Pikna, Štěpán ; Piastek, Jakub (oponent) ; Čalkovský, Vojtěch (vedoucí práce)
Tato experimentálně založená práce se zabývá depozicí nanokrystalů GaN na leptané wolframové hroty. Motivací bylo tyto GaN struktury deponovat na Schottkyho katody firmy ThermoFisher Scientific a změřit jejich emisivitu. Začátek práce je věnován rešerši studené emise z wolframu a GaN. V praktické části byla optimalizována výroba wolframových hrotů, kdy jsme došli k závěru, že vhodné hroty vznikají při teplotě 20 °C a hloubce ponoru 2,5 mm v roztoku NaOH. Dále byly na tyto hroty připraveny metodou molekulární svazkové epitaxe (MBE) galiové struktury, u kterých jsme zjistili lineární závislost na teplotě. Jako vhodná teplota substrátu pro depozici galia byla určena teplota 200 °C. Za této teploty byla provedena i nitridace. Depozice galia trvala 2 hodiny a následná nitridace 3 hodiny. Změřená emisivita GaN z povrchu mědi pokrytém grafenem vyšla v souladu s dříve provedenými experimenty.
|
host ::
RSS.