|
| |
|
|
Epické principy ve vybraných hrách Rolanda Schimmelpfenniga v kontextu Brechtova epického divadla
Zachatá, Petra ; SCHLEGELOVÁ, Martina (vedoucí práce) ; AUGUSTOVÁ, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dramatickou tvorbou Rolanda Schimmelpfenniga. Na poetiku jednoho z nejhranějších německy píšících současných dramatiků nahlíží prostřednictvím myšlenkových principů i tvůrčích postupů Brechtova epického divadla. V úvodní části práce autorka zasazuje Schimmelpfennigovu tvorbu do širšího kontextu vývoje německojazyčného dramatu a divadla na přelomu 20. a 21. století. Důraz je kladen zejména na mladou generaci německy píšících dramatiků, jejichž texty se zásadním způsobem vymezují proti postdramatické poetice, jež do té doby na německých jevištích převládala. Autorka dále shrnuje zásadní východiska a postupy Brechtova epického divadla. Hlavním těžištěm bakalářské práce je analýza dvou Schimmelpfennigových textů Arabská noc a Zlatý drak zaměřená na epické principy a postupy obsažené v těchto hrách. Cílem práce je ozřejmit, zda lze najít styčné body mezi Schimmelpfennigovou a Brechtovou dramatikou v rovině autorského využití epických postupů. Je možné v tvorbě těchto autorů vysledovat také podobné myšlenkové principy a estetická východiska, jež nasazení epických postupů motivují? Zastřešující otázka této bakalářské práce zní, zda lze Schimmelpfennigovu dramatiku považovat za specifický model epického divadla.
|
|
| |
|
|
Poetika vybraných her Ronalda Schimmelpfenniga uvedených na českých scénách v kontextu současného německojazyčného divadla
Celárková, Michaela ; Augustová, Zuzana (vedoucí práce) ; Pšenička, Martin (oponent)
Tato diplomová práce představuje tvorbu současného německého dramatika Rolanda Schimmelpfenniga v širších souvislostech. V hlavní kapitole práce se autorka soustředí na rozbor pěti divadelních her Rolanda Schimmelpfenniga, které byly inscenovány i na českých divadelních scénách. Zdůrazněny byly ty prvky dramatické struktury, s nimiž Schimmelpfennig pracuje ozvláštňujícím způsobem: epizace textů, nerealistická práce s dramatickým časem, prvky magického realismu a další. Autorka se v diplomové práci zabývá dále obecnou charakteristikou současného německojazyčného divadla z tematického i formálního hlediska. Významná část práce je věnována zařazení díla Rolanda Schimmelpfenniga do historického a teoretického kontextu současného německojazyčného dramatu. Jednou z důležitých studií se pro tuto diplomovou práci stala publikace s názvem Die Rückkehr der Helden německého autora Nikolause Freie, která polemizuje se studií Postdramatické divadlo Hanse Thiese Lehmanna v názorech na vývoj divadla a dramatu v posledních letech. Nikolaus Frei se zabývá otázkou životnosti/neživotnosti dramatu a s využitím vybraných ukázek z konkrétních dramatických textů současných autorů dokazuje možnou kontinuitu miméze, realistického jednání a konfliktů na jevišti až do jednadvacátého století. Závěrem lze říci, že pro...
|
|
|
Divadlo a politika: Výmarská republika 1927-1933
Rudý, Jakub ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Práce se zaměřuje na avantgardní divadelní scénu německé Výmarské republiky, jmenovitě na režiséra Erwina Piscatora a dramatika Bertolda Brechta, stejně jako na charakteristiku politických a společenských podmínek Výmarské republiky. Myšlenkové těžiště pak leží v otázkách vzájemného vztahu divadla a politiky. Časově je práce vymezena lety 1927 - 1933, nicméně k úplnému zasazení obou divadelníků do kontextu Výmarské republiky jsou rozebírány i širší souvislosti poválečného Německa. Práce se dělí na tři části. První z nich se věnuje kulturnímu, politickému a společenskému prostředí Výmarské republiky, důraz je kladen na otázky cenzury, kulturní politiky a politického prostředí Výmarské republiky. V druhé části je rozebrán Erwin Piscator, principy jeho práce a jeho konkrétní působení mezi lety 1927 - 1933, stejně jako přijetí, kterého se mu dostalo. Podobně je třetí část věnována Bertoldu Brechtovi, vedle principů jeho dramatické práce, jsou rozebrána dvě dramata, napsaná mezi lety 1927 - 1933 a reakce, které Brechtova práce vyvolávala. Vztah divadla a politiky, šíře pak umění a politiky, je jednak nahlížen z pohledu Výmarské republiky, její kulturní a cenzurní politiky, v druhé řadě pak z pohledu obou divadelníků, kteří svým uměleckým působením nepochybně sledovali jisté politické cíle.
|
|
|
Vztah herce a diváka v různých divadelních prostorech
Balcar, Michal ; GROSSMANNOVÁ-MÁLKOVÁ, Marie (vedoucí práce) ; SALZMANNOVÁ, Eva (oponent)
Tato práce popisuje vztahy mezi hledištěm a jevištěm a jejich vzájemné působení. Zabývá se vývojem divadelního prostoru v různých historických obdobích a pojmem site specific.Obsahuje souhrn základních pojmů týkajících se divadelního prostoru, diváka, publika, obecenstva a site specific. Opírá se o poznatky předních odborníků na daná témata. Cílem je analyzovat své dosavadní herecké zkušenosti nabyté ve školním divadle Disk i v různých divadelních i nedivadleních prostorech, zmapovat tendenci vývoje hlediště a jeviště a jejich následné působení na herecký výkon a celkový vjem publika. Vztah herce a diváka se v každém představení se vytváří díky mnohým faktorům, jako je sociální facilitace, podoba dramatického prostoru a proces jedinečné komunikace mezi těmi, kteří divadlo vytvářejí a jejich recipienty.
|
|
|
Od vyprávění k divadlu a zpět aneb Prvky a principy epického divadla
Verecká, Tereza ; VEDRAL, Jan (vedoucí práce) ; ULLRICHOVÁ, Daria (oponent)
Práce se v první části zabývá fenoménem epického divadla tak, jak tento termín chápe a rozvíjí ve svých textech Bertolt Brecht. Text se snaží zachytit podstatu toho, jak jednotlivé prvky a principy epického divadla ovlivňovaly vyznění divadelních produkcí a jakým způsobem se skrze ně proměňoval způsob divadelní narace. Práce se dotýká také toho, jak je skrze divadlo možné manipulovat s divákem. V druhé části text reflektuje dosavadní autorskou zkušenost Terezy Verecké a souborně se zabývá jejími dramatickými texty. Snaží se pojmenovat nešvary těchto textů i úskalí, na něž Tereza Verecká při své tvorbě naráží. Následně se snaží najít možná řešení těchto překážek právě skrze některé z postupů epického divadla.
|
|
|
Mirth and matter understanding and staging of The Witch o f Edmonton
Barriere, Alexandre ; KORČÁK, Jakub (vedoucí práce) ; NEUMANN, Julius (oponent)
Tato práce je postavena na autorově zkušenosti s režií hry J. Forda, Th.Dekkera a W. Rowleyho Čarodějnice z Edmontonu (1621) v Divadle Disk, v únoru2012, jakožto závěrečné inscenace při studiu magisterského oboru Režie činoherního divadla na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze. Co je v sázce při oživování téměř neznámé, jakobínské hry a při jejím uveden ív České republice? Může být text psaný jako reakce na konkrétní událost (reálný soudní proces s čarodějnicí) a vystavěný na kvazi dokumentárním líčení společnosti v určité historické době, bez znalosti estetického kódu té doby,vhodným materiálem pro živou a aktuální inscenaci? Tato práce tvrdí, že ano, že Čarodějnice z Edmontonu může být odrazovým můstkem divadelního tvaru,který můžeme nazvat ?politickým divadlem? a to ve formě, která nejenže náleží k dlouhé tradici angažované zábavy (hra nám v prologu slibuje ?zábavu i závažnost?), ale je hlavně také divácky i umělecky aktuální. První část práce je zaměřena na kontextuální analýzu hry, historického období, ve kterém byla napsána a podmínek pro inscenování v té době. Tento materiál vychází z toho,že text byl napsán jako ?poltický?. Druhá část se soustředí na autorův analytický pokus o vytržení textu z historického kontextu, zejména prostřednictvím srovnávací historie a historie a dějin idejí a používáním pojmů Brechtova epického divadla. Líčí také, jak tento průzkum slouží jako příprava konceptu inscenace a tento koncept je potom do detailů vyložen. Třetí a poslední část je krátký výčet a reflexe procesu zkoušení a jeho konečného výsledku z pohledu režiséra. Také přináší závěrečné konstatování dosaženého praktického výstupu
|
host ::
RSS.