|
|
Síla fikce: zpracování enviromentální tematiky v americké kinematografii
Holá, Kateřina ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Moulis, Ladislav (oponent)
Diplomová práce se zabývá filmovou tvorbou reflektující klimatické změny. Pozornost je soustředěna především na americkou kinematografii od roku 1995 do současnosti a analýzy čtyř vybraných celovečerních snímků. Autorka chápe film jako populární médium schopné ovlivňovat a formovat veřejné mínění a jejím hlavním cílem je zodpovědět otázku, jakým způsobem může být environmentální tematika zpracována ve filmu a jaký přínos mají takové filmy pro společenskou debatu o klimatických změnách. V první, teoretické části práce autorka představuje společenskou diskuzi a popisuje jak její politický, tak sociologický aspekt, vycházejíc především z interdisciplinárních kulturálních a environmentálních studií. Druhá část se věnuje analýze čtyř amerických filmů různých žánrů: Den poté (2004) Rolanda Emmericha, Cesta (2009) Johna Hillcoata, Je s námi konec? (2016) Fishera Stevense a matka! (2017) Darrena Aronofského. V závěrečném shrnutí nabízí autorka odpověď na hlavní výzkumnou otázku a s ní spojené dílčí dotazy: dominantním narativem v diskuzi o klimatických změnách je v současnosti příběh apokalypsy a s ním spojené varování do budoucna. Tato taktika se ale opakovaně ukazuje jako nefunkční a chtějí-li filmaři vyprávět příběhy, jejichž poselství nezůstane bez odezvy, a naopak pozitivně přispěje do společenské...
|
|
|
Měření dopadu dokumentárních filmů na postoje a chování diváků
Půlpánová, Petra ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Jeřábek, Hynek (oponent)
(abstrakt) Práce se zabývá problematikou měření dopadu dokumentárních filmů na postoje a chování diváků. Teoretickým východiskem této práce je tvrzení, že sociální dopad je dynamický proces, kdy zaujetí jedince může vést ke změně postojů a chování a díky působení jednotlivce na ostatní může docházet ke změně společnosti. Dalším předpokladem je, že dopad jedince je ovlivněn emocionálním a racionálním zaujetím. Třetím předpokladem je, že dopad na diváka se mění v čase, kdy míra krátkodobého dopadu po zhlédnutí filmu je větší než míra dopadu měřená s odstupem času. Analytická část práce se pak věnuje aplikaci metody opakovaného dotazování, která umožňuje zachytit vývoj dopadu na diváka. V rámci práce je provedena sekundární analýza kvantitativních dat výzkumu dopadu filmů na ekologické téma promítaných na filmovém festivalu Jeden svět. Dále byla provedena tematická analýza hloubkových rozhovorů, které byly provedeny v rámci této práce za účelem zjištění způsobů a okolností vzniku dopadu filmů na diváky. V závěru práce je prokázáno, že lze pozorovat rozdíly mezi krátkodobým a dlouhodobým dopadem na diváky v jednotlivých oblastech postojů a chování. Na základě toho se jeví předkládaná metoda opakovaného dotazování jako vhodná pro zachycení vývoje dopadu.
|
host ::
RSS.