|
|
Vývoj podváhy u populace českých sedmiletých dětí - srovnání s vývojem nadváhy a obezity
Malechová, Anežka ; Kunešová, Marie (vedoucí práce) ; Pařízková, Jana (oponent)
Tato diplomová práce vyhází z 5. kola projektu Childhood Obesity Surveillance Initiative (COSI). Tato studie je vedena Světovou zdravotnickou organizací (WHO Europe) a podílí se na ní evropské státy včetně České republiky. V České republice probíhá na Endokrinologickém ústavu v Praze ve spolupráci s Odbornou společností praktických lékařů pro děti a dorost od roku 2008. V roce 2019 proběhlo 5. kolo monitorování. Od 2289 dětí ve věku 6,5-7,99 let byly získány antropometrické údaje a charakteristiky rodinného a školního prostředí. Byla vyhodnocena prevalence podváhy podle nejčastěji používaných referenčních metod: 5.Celostátního antropologického výzkumu (5.CAV), World Health Organization (WHO) a International Obesity Task Force (IOTF). Prevalence podváhy podle 5.CAV byla 2,27% (1,84-2,7), podle WHO byla 2,88% (2,74-3,02) a podle IOTF byla 1,35% (1,13-1,57). Prevalence podváhy v tomto kole studie byla porovnána s její prevalencí v minulých kolech studie a srovnána s prevalencí nadváhy a obezity. Pokles prevalence podváhy (dle WHO) oproti minulému kolu (2016) byl signifikantní u chlapců. U dívek byl zaznamenán mírný vzestup, který nebyl signifikantní. U všech dětí dohromady byl zaznamenán mírný pokles prevalence, který nebyl signifikantní. Prevalence nadváhy a obezity v tomto kole studie byla stanovena...
|
|
|
Genetická diverzita vodních plžů Aplexa hypnorum a Anisus vorticulus v rámci střední Evropy
Buďová, Jana ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Štefka, Jan (oponent)
Předmětem mé práce bylo shrnutí genetické variability sladkovodních plžů periodických tůní. Modelovými druhy byla ubývající levotočka bažinná (Aplexa hypnorum) a kriticky ohrožený svinutec tenký (Anisus vorticulus). Genetická variabilita byla zkoumána pomocí dvou mitochondriálních a dvo jaderných markerů. Rozložení genetické variability na genu COI u levotočky bažinné odpovídá různým povodím. Ostatní genetické markery (16S, ITS) však tento trend nepotvrdily. Příčiny tohoto nesouladu mezi různými markery jsou diskutovány několika různými způsoby zahrnujícími možné historické scénáře vývoje populací levotočky, ale i možné chyby laboratorních metod. V této studii byla zaznamenána obecně malá úspěšnost amplifikace, jejím nejpravděpodobnějším důvodem je inhibiční vliv mukusu plžů na amplifikaci DNA. Dalším problémem, který při této práci nastal, bylo získání sekvence parazita (motolice) místo genu svinutce, i za použití primerů specifických pro plže. Kromě genetické a související metodické části má tato práce i třetí část zabývající se vyhodnocením environmentálních faktorů periodických tůní v přítomnosti a nepřítomnosti studovaných druhů a čtvrtou část zabývající se fylogenetickou analýzou evropských a amerických linií levotoček. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.