|
|
Řehole a múzy. Bratři kapucíni ve službách umění na prahu českého baroka
Bartůšková, Alice ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Šroněk, Michal (oponent) ; Royt, Jan (oponent)
disertační práce v českém jazyce ALICE BARTŮŠKOVÁ ŘEHOLE A MÚZY. BRATŘI KAPUCÍNI VE SLUŽBÁCH UMĚNÍ NA PRAHU ČESKÉHO BAROKA VEDOUCÍ PRÁCE: DOC. PHDR. MARTIN ZLATOHLÁVEK, PHD. Disertační práce s názvem Řehole a múzy. Bratři kapucíni ve službách umění na prahu českého baroka si za cíl bádání vytyčila opomíjené téma kapucínských bratrů malířů na pomezí manýrismu a barokní doby. Tomuto fenoménu v malířství, který není charakteristický pouze pro řád kapucínů, ale rovněž pro jiné církevní řády, se dosud nikdo komplexněji nevěnoval. S prvními kapucíny do Čech přišel kapucínský bratr Paolo Piazza, který ve své tvorbě čerpal z odkazu benátské školy 16. století. Byl všestranným malířem, vytvářel nejen malířská plátna, ale také nástěnné malby a jeho malířský rukopis nebyl jednotně vymezen. Paolo Piazza působil v kapucínských klášterech v Praze a Brně za vlády Rudolfa II., pro samotného císaře vytvořil několik uměleckých děl. Piazzovo dílo se zachovalo rovněž v grafických listech od rodiny Sadelerů. Díky těmto grafikám se rozšířilo několik Piazzových kompozic s ustáleným ikonografickým typem do evropského výtvarného umění. Z období českého baroka existují záznamy také a o několika desítkách malířů, kteří pocházeli z řad kapucínského řádu. Ti se podíleli zejména na výzdobě klášterů a přilehlých kostelů. Pobyt...
|
|
| |
|
|
Řehole a múzy. Bratři kapucíni ve službách umění na prahu českého baroka
Bartůšková, Alice ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Šroněk, Michal (oponent) ; Royt, Jan (oponent)
disertační práce v českém jazyce ALICE BARTŮŠKOVÁ ŘEHOLE A MÚZY. BRATŘI KAPUCÍNI VE SLUŽBÁCH UMĚNÍ NA PRAHU ČESKÉHO BAROKA VEDOUCÍ PRÁCE: DOC. PHDR. MARTIN ZLATOHLÁVEK, PHD. Disertační práce s názvem Řehole a múzy. Bratři kapucíni ve službách umění na prahu českého baroka si za cíl bádání vytyčila opomíjené téma kapucínských bratrů malířů na pomezí manýrismu a barokní doby. Tomuto fenoménu v malířství, který není charakteristický pouze pro řád kapucínů, ale rovněž pro jiné církevní řády, se dosud nikdo komplexněji nevěnoval. S prvními kapucíny do Čech přišel kapucínský bratr Paolo Piazza, který ve své tvorbě čerpal z odkazu benátské školy 16. století. Byl všestranným malířem, vytvářel nejen malířská plátna, ale také nástěnné malby a jeho malířský rukopis nebyl jednotně vymezen. Paolo Piazza působil v kapucínských klášterech v Praze a Brně za vlády Rudolfa II., pro samotného císaře vytvořil několik uměleckých děl. Piazzovo dílo se zachovalo rovněž v grafických listech od rodiny Sadelerů. Díky těmto grafikám se rozšířilo několik Piazzových kompozic s ustáleným ikonografickým typem do evropského výtvarného umění. Z období českého baroka existují záznamy také a o několika desítkách malířů, kteří pocházeli z řad kapucínského řádu. Ti se podíleli zejména na výzdobě klášterů a přilehlých kostelů. Pobyt...
|
|
|
GVUO vystavuje grafika Jacquese Callota
Galerie výtvarného umění v Ostravě
Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO) společně s kurátorem Janem T. Štefanem připravila interaktivní přehlídku grafických listů významného lotrinského barokního mědirytce Jacquese Callota. Přijďte si i s dětmi vyzkoušet, jak náročnou technikou autor pracoval. Zjistěte, co vše ke své práci potřeboval a jak důležité nástroje byly pro mědirytce lupa a mikroskop. Výstava bude zahájena v úterý 21. ledna v 17 hodin. V Domě umění, GVUO bude k vidění do 22. března 2020.
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
|
Laberinto
Skopalová, Eva ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Purš, Ivo (oponent)
Laberinto je společenská hra ve formě knihy, jejíž pravidla (matematický systém) vymyslel Andrea Ghisi a její první verze byla vytištěna v roce 1607. Druhá verze hry byla vydána v roce 1616 a obsahovala všechny výjevy tarotových karet, řečených Mantegnových a navíc novou dekádu výjevů navazující na systém Mantegnova tarotu. Další dvě verze hry Laberinto (tiskem 1607 a 1610) neobsahují žádný z výjevů Mantegnova tarotu. Pravidla hry jsou založena na principu matematických kombinací, cílem hry je projít labyrintem a přijít na výjev, na který si spoluhráč zprvu myslel. Ve své práci se zaměřuji především na verzi z roku 1616, mým cílem je popsat opakování původního konceptu tarotů o století a půl později s ohledem na to, jak bylo s Mantegnovým tarotem nakládáno a také, jakým způsobem se jejich původní kosmologický rozměr změnil na profánní společně s tím, jak byla přidána nová dekáda.
|
|
| |
host ::
RSS.