|
|
Kvalita a množství organické hmoty v půdách energetických rostlin
KOBLIC, Štěpán
Kvalita a množství organické hmoty patří mezi podstatné faktory, které výrazně ovlivňují důležité vlastnosti půdy. Tato práce je zaměřena na výzkum kvality a množství organické hmoty v půdách pod porosty energetických rostlin - Szarvasi-I. a Dactylis glomerata. V literární rešerši jsou popsány pojmy, které jsou důležité pro pochopení daného tématu. Praktická část se zabývá pravidelným odběrem půdních vzorků na experimentálních pozemcích JČU, a jejich následnou úpravou. Odebrané vzorky byly v laboratoři analyzovány podle metodiky Kopecký a kol. (2006), která je zaměřena na stanovení rychlostní konstanty oxidace primární půdní organické hmoty. Dále byly zjištěné výsledky statisticky vyhodnoceny z hlediska měsíce odběru vzorků, managementu hnojení a travního druhu. Z výsledků vyplývá, že z hlediska měsíce odběru půdních vzorků byla nejkvalitnější primární půdní organická hmota v měsíci říjnu 2019. Podle managementu hnojení byla nejkvalitnější u varianty "Control" a z pohledu sledování travního druhu pod porosty Szarvasi-I. Z hlediska interakce všech sledovaných faktorů bylo zjištěno, že nejlepší vliv na kvalitu primární půdní organické hmoty mají nehnojené porosty Szarvasi-I.
|
|
|
Studium akumulace kademnatých iontů energetickými plodinami
Berkyová, Petra ; Soudek, Petr (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent)
A b s t r a k t : Kadmium je těžký kov toxický pro rostliny i živočichy a kontaminant životního prostředí, který musí být z životního prostředí odstraňován. Při odstraňování těžkých kovů z půdy se v posledních letech dostává stále více do popředí metoda zvaná fytoremediace. Tato metoda využívá k odstraňování toxických látek rostliny zvané hyperakumulátory, které ale poté, co akumulují z půdy těžké kovy, nemají žádné další využití. Proto se začalo diskutovat o možnostech využití energetických rostlin, v této práci čiroku a slézu, pro metody fytoremediace. Tyto energetické rostliny by po akumulaci těžkých kovů mohly dále sloužit jako zdroj energie. Cílem této práce je určit, zda jsou čirok a sléz schopné růst v prostředí kadmia a zda budou akumulovat kadmium. Také porovnává různé kultivary čiroku mezi sebou při testech toxicity a ve schopnosti růst v přítomnosti kadmia a akumulovat kadmium. Dále zkoumá, zda přídavek chelatačních činidel glutathionu a kyseliny ethylendiamintetraoctové ovlivní příjem kadmia.
|
|
|
Využití endofytních mikroorganismů pro podporu růstu ozdobnice
Mrnka, Libor ; Frantík, Tomáš ; Schmidt, Christoph Stephan ; Lovecká, P.
V důsledku inokulace rostlin ozdobnice směsí endofytních mikroorganismů došlo ke zlepšení přežívání a zvýšení výnosů nadzemní biomasy, které se na různých stanovištích pohybovalo mezi 20-90% proti kontrole. S ohledem na klíčovou roli rhizomů pro přezimování ozdobnice považujeme za významné, že houbové inokulum vedle nadzemní biomasy signifikantně zvýšilo produkci rhizomů a stejný, byť nesignifikantní trend vykázalo bakteriální inokulum. To také výrazně zvýšilo procento přežívajících rostlin na jedné z experimentálních ploch. Protože cena produkce obou inokul je ekonomicky přijatelná a nezvyšuje výrazně náklady na zakládání porostu, předkládáme tuto metodiku potenciálním pěstitelům a producentům in vitro sazenic s nadějí, že najde brzy své uplatnění v ČR i za jejími hranicemi.
|
|
|
Vliv pěstování energetických rostlin na biodiverzitu
DVOŘÁK, Jan
Práce je zaměřena na pěstování energetických rostlin v České republice a možnosti jejich využití jako obnovitelných zdrojů energie. Popisuje energetické rostliny pěstované za účelem výroby kapalných paliv, výroby bioplynu nebo přímé spalování. Dále je v práci kladen důraz na environmentální aspekty pěstování těchto rostlin. Hodnocena je zejména erozní ohroženost pozemků, na kterých se energetické rostliny pěstují. Popisována je dále druhová biodiverzita porostech se zaměřením na plevele a na střevlíkovité brouky, jako bioindikátory prostředí. Součástí práce je také vypracování dotazníku u subjektů, které se zabývají pěstováním energetických plodin, kdy je sledována celková výměra a procentuální zastoupení druhů energetických a ostatních kulturních rostlin. Subjekty byly také dotazovány na nové druhy energetických plodin, a zda plánují jejich pěstování v brzké době.
|
|
|
Enviromentální aspekty pěstování energetických plodin
KELBLEROVÁ, Veronika
V našich podmínkách má mezi obnovitelnými zdroji energie významnou roli biomasa, a to jak odpadní, tak cíleně pěstovaná. Stále častěji je kladen důraz na tzv. netradiční rostliny (miscantus, konopí, ale např. i krmný šťovík). Cílem této bakalářské práce je zhodnotit využitelnost rostlin záměrně pěstovaných pro energetické účely v České republice a objasnit environmentální dopady jejich pěstování. Podle literárních údajů tak posoudit vhodnost pěstování za účelem energetického využití na základě vybraných produkčních schopností a energetických parametrů.
|
|
|
Porovnání vhodnosti vybraných rostlinných kultur pro různé způsoby energetického využití.
PAVELOVÁ, Lenka
Bakalářská práce byla zpracována formou literární rešerše, doplněné případně o tabulkové a grafické zpracování získaných údajů a o vlastní komentář (diskuzi) k literárním údajům. Cílem práce bude posouzení vhodnosti vybraných rostlinných kultur pro pěstování na energetické využití s ohledem na jejich pěstební technologie a posouzení vhodnosti biomasy k různým způsobům zpracování a získávání energie. Stručný nástin hospodářského, ekonomického a ekologického významu tématu. V úvodu literárního přehledu ve druhé kapitole, jsou uvedeny informace týkající se obnovitelných zdrojů energie, co jsou obnovitelné zdroje energie, jejich význam a využití. Kapitola se dále zabývá významem a využitím rostlinné biomasy jako zdroje energie, charakteristikou jednotlivých typů biomasy a na závěr je zmíněna budoucnost biomasy. Ve třetí kapitole ?Výběr a pěstování rostlin pro energetické využívání? jsou uvedeny informace o vybraných dřevnatých a nedřevnatých plodinách uvažovaných pro energetické využití. Jedná se o tyto plodiny ? obiloviny, kukuřice, rychle rostoucí dřeviny, monokultury trav, jetelotravní směsi, monokultury jetelovin, byliny, trvalé travní porosty: jejich produkční a mimoprodukční význam. Pro jednotlivé plodiny jsou zpracovány: obecná charakteristika plodiny, botanické zařazení, nároky na stanoviště, agrotechnika, sklizeň a posklizňové ošetření. Dále jsou uvedeny možnosti využití produkce a nastíněno využití jednotlivých plodin pro energetické účely. Čtvrtá kapitola se zabývá způsoby využití biomasy k energetickým účelům. Využitím dřevní hmoty, slámy obilovin a energetických rostlin pro přímé spalování, využití biomasy na výrobu bioplynu a ostatními způsoby využití. Závěrem v páté kapitole je shrnutí nejdůležitějších poznatků a doporučení vyplývajících ze studované problematiky, obohacené o tabulkové a grafické zpracování.
|
host ::
RSS.