|
|
Energy policy of the EU - Nuclear power in Europe
Kovácsik, Miroslav ; Žamberský, Pavel (vedoucí práce) ; Vošta, Milan (oponent)
Události posledních let v oblasti energetiky připomněli Evropě, že je do velké míry závislá na dovoze primárních energetických surovin.Dlouhodobě je jasné, že vysoká závislost na dovoze surovin z narůstající spotřebou obyvatelstva nebude možné zabezpečit Evropě lehko dostupnou energii za přijatelné ceny, kterou tak nutně potřebuje. Integrační proces v Evropě trvá už víc než padesát let, no energetika je i po přijetí Lisabonské smlouvy oblastí, kde mají hlavní slovo národní parlamenty. I když se možnosti a hlavně politiky jednotlivých zemí značně liší, dlouhodobě je užší spolupráce nevyhnutná. Práce se zaměří na společnou energetickou politiku v EU a vývoj, kterým přešla od začátku integračního procesu v padesátých letech minulého století. Představím hlavní události, které ji formovali, jako i hlavní zdroje výroby energie v EU. Vysvětlím pojem energetické bezpečnosti a nakonec se budu hlouběji věnovat jaderné energii, která je v dnešní době sice velice efektivní alternativou, no po událostech ve Fukušimě také kontroverzní alternativou energetické nezávislosti.
|
|
|
Energetická politika EU a ČR v kontextu vztahů s Ruskem
Cimbálová, Pavlína ; Abrhám, Josef (vedoucí práce) ; Vitík, Matyáš (oponent)
Současná energetická situace Evropské unie začíná být stále problematičtější. V době, kdy celosvětové zásoby primárních zdrojů energie - ropy a zemního plynu, neustále klesají, se řada členských států EU stává závislými na dovozech energií z cizích zdrojů. Jedním z hlavních impulzů k diskuzi o nové energetické politice EU z hlediska bezpečnosti dodávek byla plynová krize mezi Ruskem a Ukrajinou z ledna 2009. Rusko představuje hlavního energetického partnera Evropské unie - dováží většinu ropy a zemního plynu do evropských zemí. Avšak míra závislosti některých států střední a východní Evropy na dovozech energetických surovin z Ruska vzbuzuje obavy. Řešení pro Evropskou unii nabízí diverzifikace přepravních cest s cílem zvýšit energetickou nezávislost na Rusku. Také alternativní zdroje energie či obnovení využívání jaderné energie může vést ke snížení jednostranné závislosti EU na dovozech fosilních paliv z Ruska.
|
|
|
Energetická politika Evropské unie
Popelka, Milan ; Adámková, Vlasta (vedoucí práce) ; Horák, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá energetickou politikou Evropské unie. V první kapitole je analyzován vývoj a současný stav energetického sektoru v rámci EU. Druhá kapitola popisuje vývoj energetické politiky EU a analyzuje hlavní oblasti spolupráce. Třetí kapitola je zaměřena na některé otázky energetické bezpečnosti. Konkrétně jsou v této kapitole charakterizovány především energetické vztahy Evropské unie s Ruskem a významné projekty v oblasti budování infrastruktury, které s energetickou bezpečností bezprostředně souvisí.
|
|
| |
|
|
The Slovak republic and assurance of energy security
Auxtová, Ľubica ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Horák, Jiří (oponent)
Problematika energetické bezpečnosti se stává stále více diskutovaným tématem. Je v zájmu každého státu zajistit si bezpečné a plynulé dodávky energetických zdrojů. Bakalářská práce se zaobírá energetickou situací Slovenské republiky jako člena Evropské unie. První kapitola práce popisuje současný stav palivo -- energetické bilance Slovenska, stavy domácích zdrojů a dodávek strategických energetických zdrojů a dotkne se také otázky hledání úspor ve stále energeticky náročné slovenské ekonomice. Druhá kapitola se zaobírá evropskou energetickou politikou a jejím kontextem pro slovenskou politiku a stručně popisuje významné přijaté dokumenty. Práce končí analýzou legitimity energetické politiky Slovenska jako země s výhradním dodavatelem fosilních paliv a naznačuje výhledy a doporučení do blízké budoucnosti.
|
|
|
Přístupy k zajištění energetické bezpečnosti v EU a USA
Kopová, Petra ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Horák, Jiří (oponent)
Nutnost zajištění spolehlivých, cenově dostupných a udržitelných energetických toků je jednoznačná priorita při budování mocné a silné ekonomiky. Otázka energetické bezpečnosti se tak postupem času stala nedílnou součástí ekonomických a zahraničních politik Evropské unie i Spojených států amerických. Ačkoli tento pojem ještě před deseti lety neexistoval, v poslední dekádě prudce nabyl na významu a oba regiony tak v současnosti vnímají energetickou problematiku jako jeden z pilířů národní bezpečnosti. První kapitola této práce zahrnuje teoretické vymezení pojmu energetická bezpečnost a definuje její jednotlivé subsystémy. Druhá část se již věnuje reálné bezpečnosti z hlediska prvního a druhého subsystému (zajištění energetických zdrojů, přeprava a transformace energetických zdrojů). Závěrečná kapitola stručně vymezuje energetické politiky EU i USA a porovnává, jak oba regiony k zajišťování energetické bezpečnosti přistupují. Hlavním cílem této práce je tedy nalezení a objasnění podobností, případně odlišností obou přístupů.
|
|
|
Otázka sladění vztahů členských států EU vůči Ruské federaci - na poli energetické bezpečnosti
Vrlík, Filip ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Druláková, Radka (oponent)
Práce se zabývá problematikou Společné energetické politiky Evropské unie ve vztahu k Ruské federaci; zkoumá, do jaké míry členské státy EU provádí zajišťování své energetické bezpečnosti na národní úrovni a do jaké míry jsou ochotné energetickou politiku koordinovat v rámci unie. Práce sleduje vývoj energetické bezpečnosti v evropském regionu, reviduje vývoj vztahu jednání EU-Ruské federace v této oblasti a zároveň identifikuje problematické body tohoto vztahu. Práce obsahuje přehled všech sedmadvaceti členských států - jejich vlastní řešení zajištění dodávek energetických surovin a unikátní vztah každého vůči Ruské federaci. Řešena je otázka možnosti sladění energetické politiky v kontextu odlišné zásobovanosti a odlišnému přístupu k Ruské federaci každého z členských států.
|
|
|
Energetická závislost ve světové ekonomice a dopady na energetickou bezpečnost České republiky
Kopecký, Jan ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Vondrušková, Barbora (oponent)
Udržitelný rozvoj společnosti je stále více závislý na energetických zdrojích. Na jedné straně stoupá poptávka po energetických zdrojích, na druhé straně je dostupnost energetických zdrojů stále náročnější. Je to dáno nejenom tím, že se zmenšují zásoby neobnovitelných zdrojů energie, ale i faktorem ekonomickým, ekologickým, technologickým, a politickým, kdy míra vlastnictví energetických zdrojů se promítá do upevňování ekonomické moci a prosazování politických zájmů. Proto je nutné zabývat se energetickou závislostí Evropy, jako regionu, protože řešení tohoto problému v Evropě se bezprostředně dotýká i České republiky, která svoji energetickou závislost nemůže řešit izolovaně na národní úrovni.
|
|
|
Vnitřní trh se zemním plynem EU
Pešek, Tomáš ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Vondrušková, Barbora (oponent)
Práce se zabývá tématem tvorby vnitřního trhu se zemním plynem v Evropské unii. Na základě analýzy dat o stavu trhu se zemním plynem identifikuje důvody pro zavedená opatření a zásadní úspěchy v dosavadním počínání EU. Kromě toho ale poukazuje také na nedostatky a obtíže, které bude nutno překonat, pokud má být tento projekt doveden do zdárného konce. Práce současně nabízí i alternativní pohledy na problematiku řešení některých faktorů souvisejících s vytvořením vnitřního trhu. Pozornost se zaměřuje na všechny hlavní aspekty utváření jednotného vnitřního trhu se zemním plynem v EU - od implementace směrnic, přes problematiku oddělování sítí, regulaci a dohled nad trhem, až po spolupráci mezi provozovateli sítí, práva koncových zákazníků a energetickou bezpečnost.
|
|
|
GAZPROM a ruská zahraniční politika k zemím bývalého SSSR
Červinková, Magdaléna ; Lupták, Milan (vedoucí práce) ; Lisa, Aleš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá energetickou politikou Ruské federace a její rolí v zahraniční politice Ruska vůči zemím bývalého Sovětského svazu. Konkrétně se přitom zaměřuje na ruský státní plynárenský kolos Gazprom a jeho využití jakožto nástroje zahraniční politiky. Řeší otázku, jak a do jaké miry Rusko využívá aktivit Gazpromu v postsovětských státech k prosazování svých politických cílů. Dále pak analyzuje důsledky politiky Gazpromu v postsovětských zemích pro energetickou bezpečnost států Evropské unie.
|
host ::
RSS.