|
|
Emoce a estetické preference vyvolané zvířaty v kontextu ochrany přírody
Janovcová, Markéta
Lidé vždy vnímali zvířata jako důležitou součást svého života. Vlivem lidské činnosti a dalších faktorů stále přibývá druhů, které jsou ohrožené. V poslední době získává na významu ochrana přírody, ochranářské aktivity se ovšem neobejdou bez podpory veřejnosti, nejen finanční. Z tohoto důvodu je nutné pochopit, jak lidé zvířata vnímají a jaké důsledky to může mít pro plánování záchranných programů. V této práci jsme se zaměřili na pozitivní vnímání zvířat zjišťované pomocí estetických preferencí (krásy zvířete) a negativní vnímaní skrze emoce (strach a znechucení). Bylo zjištěno, že pro podporu ochranářských aktivit u preferované skupiny savců, má rozhodující vliv krása zvířete a přisuzovaná nebezpečnost, naopak velikost těla a přisuzovaná inteligence vliv nemají. Oproti tomu plazi představují často opomíjenou skupinu obratlovců, přesto jsou lidmi vnímáni poměrně konzistentně. Lidé plazy rozlišují na základě vnějšího vzhledu, a to podle přítomnosti končetin. Vzniká zde tedy samostatná skupina beznohých plazů reprezentovaná zejména hady a beznohými ještěry (např. dvouplazi, Amphisbaenia), u kterých platí vlastní pravidla pro hodnocení krásy i emocí. Jak bylo zjištěno v následujících studiích, hadi netvoří v lidských očích jednu homogenní skupinu, najdeme zde taxony, které vyvolávají zejména strach...
|
|
|
Emoce a estetické preference vyvolané zvířaty v kontextu ochrany přírody
Janovcová, Markéta ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Stibral, Karel (oponent) ; Prokop, Pavol (oponent)
Lidé vždy vnímali zvířata jako důležitou součást svého života. Vlivem lidské činnosti a dalších faktorů stále přibývá druhů, které jsou ohrožené. V poslední době získává na významu ochrana přírody, ochranářské aktivity se ovšem neobejdou bez podpory veřejnosti, nejen finanční. Z tohoto důvodu je nutné pochopit, jak lidé zvířata vnímají a jaké důsledky to může mít pro plánování záchranných programů. V této práci jsme se zaměřili na pozitivní vnímání zvířat zjišťované pomocí estetických preferencí (krásy zvířete) a negativní vnímaní skrze emoce (strach a znechucení). Bylo zjištěno, že pro podporu ochranářských aktivit u preferované skupiny savců, má rozhodující vliv krása zvířete a přisuzovaná nebezpečnost, naopak velikost těla a přisuzovaná inteligence vliv nemají. Oproti tomu plazi představují často opomíjenou skupinu obratlovců, přesto jsou lidmi vnímáni poměrně konzistentně. Lidé plazy rozlišují na základě vnějšího vzhledu, a to podle přítomnosti končetin. Vzniká zde tedy samostatná skupina beznohých plazů reprezentovaná zejména hady a beznohými ještěry (např. dvouplazi, Amphisbaenia), u kterých platí vlastní pravidla pro hodnocení krásy i emocí. Jak bylo zjištěno v následujících studiích, hadi netvoří v lidských očích jednu homogenní skupinu, najdeme zde taxony, které vyvolávají zejména strach...
|
|
|
Mezinárodní obchod ohroženými druhy a jeho právní regulace (50 let CITES)
Vinduška, Vojtěch ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Mezinárodní obchod ohroženými druhy a jeho právní regulace (50 let CITES) Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá tématem právní úpravy mezinárodního obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Hlavním cílem této práce je provést komplexní rozbor systému právní úpravy mezinárodního obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, a to, jak na jeho mezinárodní a evropské úrovni, tak jeho promítnutí do české právní úpravy a poskytnout základní srovnání těchto úrovní. Práce by měla vést k zamyšlení nad nutností a důležitostí ochrany ohrožených druhů, a to zvláště v případě jejich využívání k mezinárodnímu obchodu. Diplomová práce je rozdělena do čtyř částí. První část se zabývá samotným mezinárodním obchodem s ohroženými druhy. Podává vysvětlení pojmu mezinárodního obchodu s ohroženými druhy, rozbor jeho celosvětového rozsahu, vlivu na biodiverzitu planety a cílů, kterých se snaží právní úprava tohoto odvětví mezinárodního obchodu dosáhnout. Druhá část pojednává o Úmluvě o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, a to prvotně z hlediska historického vývoje této oblasti a postupného vývoje samotné Úmluvy. Dále představuje stanovený systém regulace mezinárodního obchodu založený na udělování a...
|
|
|
Právní úprava druhové ochrany přírody v ČR
Vítek, Tomáš ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Derlich, Stanislav (oponent)
Právní úprava druhové ochrany přírody v ČR Abstrakt Diplomová práce se zabývá právními nástroji druhové ochrany rostlin a živočichů uplatňovanými v České republice. V úvodu vymezuje druhovou ochranu a její pozici v širším rámci ochrany přírody a biodiverzity a věnuje se problematice pojmu druh v kontextu biologickém a právním. Následuje historický přehled vývoje druhové ochrany na českém území od nejstarších právních předpisů přijatých v 19. století do roku 1992, kdy nastoupila účinnost současné právní úpravy. Obecná část práce končí přehledem aktuálních právních předpisů relevantních pro druhovou ochranu rostlin a živočichů, a to předpisů mezinárodních, evropských a českých. Klíčová část práce se věnuje popisu a analýze nástrojů obecné druhové ochrany a zvláštní druhové ochrany podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Práce nejprve rozebírá nástroje obecné druhové ochrany, včetně problematiky invazních a nepůvodních druhů. Nedílnou součástí práce je stručný exkurz do jinak velmi obsáhlé problematiky dovozu, vývozu a obchodu s ohroženými druhy, která je upravena zejména nařízením Rady (ES) o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi. Následně je pozornost věnována zejména základním a bližším ochranným podmínkám zvláště chráněných rostlin a živočichů,...
|
|
|
Metodika ex situ zachování genofondu ohrožených jednoletých vlhkomilných bylin minerálně chudých substrátů
Navrátilová, Jana ; Navrátil, Josef
Cílem této specializované metodiky je podat přehled nároků níže uvedených druhů v přírodě, zahrnující jejich rozšíření a příčiny jejich ohrožení. Cílem je poskytnout botanickým zahradám informace o detailních nárocích na pěstování získaných během výzkumu projektu a mnohaleté praxe s jejich držením v Botanické zahradě Třeboň, jež umožní dlouhodobou ex situ ochranu kriticky a silně ohrožených druhů vlhkých minerálně chudých substrátů: Coleanthus subtilis, Centunculus minimus, Cyperus michelianus, Illecebrum verticillatum, Juncus capitatus, Juncus tenageia, Lindernia procumbens, Pseudognaphalium luteoalbum, Radiola linoides, Spergularia echinosperma a Tillaea aquatica
|
|
|
Metodika ex situ zachování genofondu ohrožených jednoletých vlhkomilných bylin minerálně bohatých substrátů
Navrátilová, Jana ; Navrátil, Josef
Cílem této specializované metodiky je podat přehled nároků níže uvedených druhů v přírodě, zahrnující jejich rozšíření a příčiny jejich ohrožení. Poskytnout botanickým zahradám a pracovníkům ochrany přírody informace o detailních nárocích na pěstování získaných během výzkumu projektu a dlouholeté praxe s jejich držením v Botanické zahradě Třeboň, jež umožní dlouhodobou ex situ ochranu dílčích populací kriticky a silně ohrožených druhů vlhkých minerálně bohatých substrátů: Bupleurum tenuissimum, Crypsis aculeata, Crypsis schoenoides, Cyperus flavescens, Samolus valerandi, Spergularia media a Tripolium pannonicum subsp. pannonicum.
|
|
|
Tesařík alpský (\kur{Rosalia alpina}) v Ralské pahorkatině
KOVÁŘOVÁ, Pavlína
The Rosalia longicorn (Rosalia alpina; Linnaeus, 1758) is a protected saproxylic (deadwood-depending) beetle species. Thanks to its attractive colouring, it acts as an umbrella species important for biodiversity conservation. The beetle has disappeared from many places in the Czech Republic, with one of the last populations surviving in the Ralska upland. Using the capture-mark-recapture method, I estimated the local population size, and mobility of the species, and related the results to the data obtained in previous years. The outcome will support more efficient conservation strategies targeted at this species in the Ralska upland.
|
|
|
Možnost obnovy mokřadních ohrožených biotopů ze semenné banky na příkladu slaniska
ČÍŽKOVÁ, Eva
Během několika posledních desetiletí dochází k masivnímu narušování a mizení přírodních biotopů, což má za následek ústup nebo zánik druhů rostlin, jež jsou na tyto biotopy vázané, čímž se snižuje druhová bohatost dané oblasti. Nicméně některé druhy rostlin produkují semena, která si v půdě uchovávají klíčivost po dlouhou dobu, tudíž se v semenné bance mohou nacházet druhy, které se na dané lokalitě již nenachází nebo nachází jen ve velmi malé míře, a proto teoreticky může být půdní semenná banka zdrojem těchto druhů a může být využita při obnovách druhového složení na dané lokalitě. V této bakalářské práci byla v ex-situ podmínkách zkoumána půdní semenná banka z nejrozsáhlejšího vnitrozemského slaniska v České republice, které se nachází u jihozápadního okraje rybníka Nesyt na jižní Moravě. Předmětem výzkumu byl především počet jedinců jednotlivých druhů vyklíčených ze semenné banky. Současně s tím bylo testováno, zdali různá výška hladiny vody v substrátu má vliv na četnost druhů a druhové složení rostlin vyrostlých ze semenné banky. Z půdní semenné banky slaniskového biotopu vyrostlo 44 taxonů, z toho 18 z těchto taxonů je na území České republiky klasifikováno v kategoriích ohrožené nebo vzácné. Dohromady bylo zaznamenáno 1233 jedinců rostlin, přičemž nejvíce jedinců bylo zařazeno do druhu Plantago uliginosa (jitrocel chudokvětý) a Juncus compressus (sítina smáčknutá), jejichž jedinci tvořili více jak polovinu z celkového počtu jedinců, zatímco počet jedinců ostatních taxonů se nejčastěji pohyboval v rozmezí od 1 do 10 jedinců. Testování vlivu výšky hladiny vody na četnost druhů a druhové složení ukázalo, že více druhů rostlin vyklíčilo za podmínek, při nichž se hladina vody nacházela pod úrovní substrátu než za podmínek, při kterých byl substrát trvale zamokřen až zaplaven.
|
|
| |
|
|
Reintrodukce motýlů (Lepidoptera)
Štochlová, Tereza ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Straka, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá jedním ze způsobů aktivní ochrany organismů - reintrodukcemi. Ty spo- čívají v opětovném vypuštění druhu na místě jeho historického výskytu, ze kterého vymizel. Reintrodukční snahy se většinou v rámci živočichů zabývají obratlovci, právě proto se však tato práce zaměřuje na skupinu bezobratlých, a to denní motýly (Rhopalocera). Cílem práce bylo tedy udělat rešerši předchozích experimentů, zhodnotit použité postupy a zjistit, jaký je postup správně provedené reintrodukce motýlů. Tento proces sestává z mnoha důležitých kroků. Nej- prve je nutné vybrat vhodný druh, tedy takový, který je na ústupu a má omezené disperzní schopnosti, a dále zajistit vyhovující lokalitu pro vypuštění jedinců. Ta by měla především spl- ňovat biotopové nároky, požadavky na početnost živné rostliny a být dostatečně velká. Pokud kvalita vybrané lokality není dostačující, je potřeba toho dosáhnout pomocí managementu, nej- častěji výsevem živných rostlin, kosením nebo zavedením pastvy. Dalším krokem je výběr do- norské populace, která by měla být stabilní a geneticky variabilní. Zároveň také musí být gene- ticky i ekologicky příbuzná původní, vyhynulé populaci. Po převozu a vypuštění postačujícího množství jedinců je nezbytné provádět dlouhodobý monitoring a na jeho základě případně upra- vit management...
|
host ::
RSS.