|
|
Implementace šifrovacích algoritmů v jazyku VHDL
Kožený, Petr ; Martínek, Tomáš (oponent) ; Kořenek, Jan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem a implementací šifrovacích algoritmů AES a DES pro vestavěné systémy. Architektury jsou implementovány v jazyce VHDL a navrženy pro umístění do programovatelných logických polí FPGA. Výsledná řešení jsou určena pro obvody Xilinx Spartan 3. Obě architektury pracují v režimu ECB (Electronic Codebook) s použitím vyrovnávacích pamětí. Maximální propustnost navržené architektury DES je 370 Mb/s při pracovní frekvenci 104 MHz. Pro šifrování algoritmem AES je propustnost na maximální frekvenci 118 MHz až 228 Mb/s. Při porovnání se softwarovými implementacemi, určenými pro vestavěné systémy, dosáhly obě architektury podstatně vyšších propustností.
|
|
|
Softwarová podpora výuky kryptosystémů založených na problému faktorizace velkých čísel
Vychodil, Petr ; Martinásek, Zdeněk (oponent) ; Burda, Karel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá softwarovou podporou výuky asymetrických šifrovacích algoritmů, založených na problematice faktorizace velkých čísel. Byl vytvořen vzorový program, který umožňuje provádět operace spojené se šifrováním a dešifrováním s interaktivním ovládáním, s jehož pomocí lze jednoduchým způsobem pochopit princip šifrovací metody RSA. V kapitolách 1 a 2 je rozebrána problematika šifrovacích algoritmů všeobecně. Kapitoly 3 - 5 se již podrobně věnují problematice šifrovacího algoritmu RSA, principům získání, správy a použití šifrovacích klíčů. Kapitola 5 popisuje možnosti zvolení vhodné technologie pro vytvoření konečného softwarového produktu, která by umožňovala vhodným způsobem prezentovat vlastnosti tohoto rozšířeného šifrovacího algoritmu RSA. Konečným softwarovým produktem je java aplet, popsán v kapitole 6 a 7, který je rozdělen na teoretickou a praktickou část. Teoretická sekce prezentuje všeobecné informace o šifrovacím algoritmu RSA. V praktické části si uživatelé programu vyzkouší vlastní výpočetní úkony spojené s algoritmem RSA. Informace získané uživatelem v různých sekcích programu jsou dostačující k pochopení principu fungování tohoto algoritmu.
|
|
|
Možnosti postkvantové kryptografie
Burda, Patrik ; Malina, Lukáš (oponent) ; Dzurenda, Petr (vedoucí práce)
S rychlostí jakou se vyvíjejí technologie je potenciální hrozbou vývoj kvantových počítačů, které mají ohrozit veškerou dnešní bezpečnou komunikaci a je potřeba hledat způsoby jak této hrozbě čelit. Tato práce se zabývá rozborem kryptografických schémat odolných vůči dnešním známým kvantovým útokům jako je například Shorův algoritmus. Dále práce obsahuje měření a vyhodnocení rychlosti a paměťové náročnosti. Na základě měření pak vybírá vhodné postkvantové schéma pro implementaci na čipovou kartu, na které poté tuto implementaci realizuje.
|
|
|
Kvantová kryptografie a laserové přenosy dat
Litwora, Martin ; Maršík, Lukáš (oponent) ; Zemčík, Pavel (vedoucí práce)
Záměrem této práce bylo prozkoumat a popsat možnosti kvantové distribuce klíčů. Popsat jednotlivé protokoly založené na kvantové mechanice, různé varianty kvantových kanálů bezdrátových laserových spojení. Současně provést analýzu jednotlivých šifrovacích algoritmů z pohledu jejich bezpečnosti, spotřeby energie a rychlosti šifrování. Dále bylo součástí práce změření přenosových vlastností reálného systému pro kvantovou distribuci klíčů, včetně měření útlumu daného spoje pomocí útlumového článku. Cílem následně bylo aplikovat tyto výsledky měření na laserové přenosy dat. Laserové spojení ovlivňují atmosférické podmínky, zejména oblačnost. Pro tyto účely byl vytvořen simulační nástroj, který slouží pro simulaci laserových kvantových kanálů v atmosféře.
|
|
|
Možnosti postkvantové kryptografie
Burda, Patrik ; Malina, Lukáš (oponent) ; Dzurenda, Petr (vedoucí práce)
S rychlostí jakou se vyvíjejí technologie je potenciální hrozbou vývoj kvantových počítačů, které mají ohrozit veškerou dnešní bezpečnou komunikaci a je potřeba hledat způsoby jak této hrozbě čelit. Tato práce se zabývá rozborem kryptografických schémat odolných vůči dnešním známým kvantovým útokům jako je například Shorův algoritmus. Dále práce obsahuje měření a vyhodnocení rychlosti a paměťové náročnosti. Na základě měření pak vybírá vhodné postkvantové schéma pro implementaci na čipovou kartu, na které poté tuto implementaci realizuje.
|
|
|
Implementace šifrovacích algoritmů v jazyku VHDL
Kožený, Petr ; Martínek, Tomáš (oponent) ; Kořenek, Jan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem a implementací šifrovacích algoritmů AES a DES pro vestavěné systémy. Architektury jsou implementovány v jazyce VHDL a navrženy pro umístění do programovatelných logických polí FPGA. Výsledná řešení jsou určena pro obvody Xilinx Spartan 3. Obě architektury pracují v režimu ECB (Electronic Codebook) s použitím vyrovnávacích pamětí. Maximální propustnost navržené architektury DES je 370 Mb/s při pracovní frekvenci 104 MHz. Pro šifrování algoritmem AES je propustnost na maximální frekvenci 118 MHz až 228 Mb/s. Při porovnání se softwarovými implementacemi, určenými pro vestavěné systémy, dosáhly obě architektury podstatně vyšších propustností.
|
|
|
Softwarová podpora výuky kryptosystémů založených na problému faktorizace velkých čísel
Vychodil, Petr ; Martinásek, Zdeněk (oponent) ; Burda, Karel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá softwarovou podporou výuky asymetrických šifrovacích algoritmů, založených na problematice faktorizace velkých čísel. Byl vytvořen vzorový program, který umožňuje provádět operace spojené se šifrováním a dešifrováním s interaktivním ovládáním, s jehož pomocí lze jednoduchým způsobem pochopit princip šifrovací metody RSA. V kapitolách 1 a 2 je rozebrána problematika šifrovacích algoritmů všeobecně. Kapitoly 3 - 5 se již podrobně věnují problematice šifrovacího algoritmu RSA, principům získání, správy a použití šifrovacích klíčů. Kapitola 5 popisuje možnosti zvolení vhodné technologie pro vytvoření konečného softwarového produktu, která by umožňovala vhodným způsobem prezentovat vlastnosti tohoto rozšířeného šifrovacího algoritmu RSA. Konečným softwarovým produktem je java aplet, popsán v kapitole 6 a 7, který je rozdělen na teoretickou a praktickou část. Teoretická sekce prezentuje všeobecné informace o šifrovacím algoritmu RSA. V praktické části si uživatelé programu vyzkouší vlastní výpočetní úkony spojené s algoritmem RSA. Informace získané uživatelem v různých sekcích programu jsou dostačující k pochopení principu fungování tohoto algoritmu.
|
host ::
RSS.