|
|
Testovani embryotoxicity psychofarmak metodou CHEST
Pavlovič, Ondřej ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Maňáková, Eva (oponent)
Psychofarmaka jsou hojně užívanou skupinou léků, jejímž hlavním účinkem je změna psychického stavu člověka, tedy i léčení psychických poruch. Vzhledem k neustálému rozšiřování symptomů diagnózy těchto poruch, roste i počet diagnostikovaných, tedy lidí užívajících tento druh léčiv. Jejich užívání v těhotenství s sebou ale přináší mnohá rizika pro plod i matku. Díky absenci kontrolovaných studií na lidech jsme však při zjišťování embryotoxických účinků odkázáni na kazuistická sdělení, popisy nežádoucích vedlejších účinků a animální modely. Řada takovýchto studií naznačuje embryotoxický potenciál psychofarmak, oproti tomu jiné se staví za jejich bezpečnost. Cílem této diplomové práce je tedy otestovat některá vybraná psychofarmaka metodou CHEST, která umožňuje zjistit přímý účinek mateřským organismem nemetabolizované látky na kuřecí zárodek. V této diplomové práci jsme otestovali embryotoxicitu vybraných psychofarmak, konkrétně velmi rozšířeného antidepresiva fluoxetin (prozac) a antipsychotika olanzapin, na kuřecích embryích pomocí in ovo metody CHEST. Výsledky odhalily embryotoxický efekt fluoxetinu v dávkách 10-2 a 10-3 při aplikaci 3. a 4. embryonální den. Hlavním projevem embryotoxicity byla zástava srdeční a výskyt srdečních defektů. Odhad pásma bezpečnosti byl stanoven na jeden dávkový řád. U...
|
|
|
Porovnání embryotoxického účinku inzulinu a glukozy metodou CHEST.
Turková, Aneta ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Likovský, Zbyněk (oponent)
Pokud těhotné ženy trpí diabetem, mají jejich nenarození potomci až 10x vyšší riziko vzniku vývojové vady, prenatálního a postnatálního úmrtí a poporodních komplikací než potomci žen, které pocházejí ze zdravé populace. Hlavními a velmi diskutovanými potencionálními teratogenními faktory jsou především glukóza a inzulín. Existují však velmi rozporuplné názory na to, která z těchto dvou látek způsobuje poškození zárodku. Cílem této diplomové práce proto bylo přispět k řešení tohoto problému a otestovat přímou embryotoxicitu inzulínu a glukózy. K řešení tohoto cíle byla zvolena metoda CHEST. Principem této metody je vytvoření okénka ve skořápce vajíčka a následná subgerminální či intraamniální aplikace testované látky. Zárodky byly testovány zvlášť od druhého do šestého inkubačního dne. Nejprve byly podávány dva typy inzulínů. Podávané dávky se pohybovaly v rozmezí od 3µg/3µl až 0,003µg/3µl. Poté byla testována glukóza, u které byly použity dávky 300µg/3µl a 30µg/3µl. Embryotoxický efekt byl nalezen u obou typů inzulínů. Začátek pásma embryotoxicity inzulínů leží mezi dávkami 0,03µg/3µl a 0,003µg/3µl. Z embryotoxických projevů převažovala zárodečná smrt nad vznikem vrozených vad. Pouze po aplikaci druhého inkubačního dne se objevil zvýšený výskyt malformací, které jsou označovány jako syndrom kaudální...
|
|
|
Vliv nových psychofarmak na vyvíjející se zárodek
Košťalová, Jana ; Maňáková, Eva (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci jsem se věnovala účinku mirtazapinu na vyvíjející se zárodek. V současné době jsou vyvíjena nová léčiva používaná k terapii deprese. Mezi tyto léky patří i mirtazapin. Dokumentace rizika užívaní léku v těhotenství je ale malá, a proto těhotné ženy nemohou tyto léky užívat pro nedostatek dat o jejich vlivu na vyvíjející se zárodek. Často se jedná o velmi účinná a dobře tolerovaná léčiva, proto je velmi žádoucí doplnit vliv léčiv na vyvíjející se plod. Na výzkum účinku mirtazapinu na vyvíjející se zárodek jsme použili metodu CHEST (chick embryotoxicity screening test), kdy jsme 4-denním kuřecím zárodkům aplikovali vzestupné dávky roztoku mirtazapinu rozpuštěného v DMSO. Použité dávky byly 0,2µg, 0,15µg, 0,1µg, 0,05µg, 0,03µg ve 3µl roztoku. K těmto zárodkům jsme použili kontroly, kdy jsme aplikovali 3µl DMSO a 3µl destilované vody. Zárodky jsme inkubovali 5 dnů v termostatu. 9. den jsme hodnotili zárodky mrtvé, malformované a rovněž spektrum vyskytujících se vad. Z našich pozorování jsme získali letální dávku, která se pohybovala nad dávkou 0,15µg ve 3µl roztoku, a dávku, která se rovnala LD50 - 0,05µg ve 3µl DMSO. Nižší dávky byly bezpečné. Tyto zárodky sice byli malformované, ale malformace se významně nelišily od malformací vyskytujících se u kontrol. Ve výzkumu je ale nutné ještě...
|
|
|
Léky v těhotenství - strategie ve výběru optimální terapie a mapování situace v ČR
Marková, Gabriela ; Hubičková Heringová, Lucie (vedoucí práce) ; Dzúrová, Dagmar (oponent)
Těhotenství jsou v řadě případů komplikována vlastním onemocněním matky, které vyžaduje farmakoterapii. Cílem mé diplomové práce bylo porovnat strategii ve výběru optimální terapie během těhotenství na území České republiky. Studovaným materiálem byl soubor 182 těhotenství z databáze České teratologické informační služby, která poskytuje poradenství ve výběru optimální terapie během těhotenství. Prospektivně sledovaná těhotenství a údaje o tom, jak těhotenství exponované léčivu dopadlo, je zásadním zdrojem pro posouzení rizika, které farmakoterapie během těhotenství představuje pro plod. Stanovili jsme parametry, které vypovídají o vhodnosti zvolené terapie podle míry rizika pro plod a porovnávali jsme je s optimální terapií v jednotlivých indikacích. V přehledu jsme popsali hlavní indikace během těhotenství ve sledovaném období a zvolený lék jsme zařadili do příslušné kategorie - 1., 2. a 3.volba. Strategii léčby jsme hodnotili i podle typu dotazu, optimálně má být výběr terapie řešen prekoncepčně a v monoterapii. Dotazy jsme vyhodnotili i podle tazatelů, kterými byli nejčastěji genetici, následováni lékaři se specializací (gynekologové, praktičtí lékaři, psychiatři, neurologové). Zmapovali jsme pracoviště, která se nejčastěji v ČR dotazovala na riziko léků v těhotenství a vyhodnotili výběr...
|
|
|
Vliv positivně inotropních a antiarytmických farmak na kardiovaskulární systém
Kočková, Radka ; Linhart, Aleš (vedoucí práce) ; Janoušek, Jan (oponent) ; Štengl, Milan (oponent)
Embryotoxický vliv změny tepové frekvence vyvolaný podáním léků s antiarytmickým účinkem u kuřecích embryí V současné době pozorujeme rychle narůstající trend potřeby kardiovaskulární farmakologické léčby u těhotných žen, avšak chybí nám však dostatečná evidence o možném nežádoucím vlivu této léčby na vyvíjející se plod. Předpokládáme, že antiarytmickými léky navozená bradykardie je hlavním mechanismem rozvoje embryotoxicity. Na modelu kuřecího embrya jsme testovali embryotoxicitu metoprololu, carvedilolu a ivabradinu a dále akutní účinky těchto léků na embryo. Používali jsme k tomu videomikroskopii a ultrazvukového vyšetření. Signifikantní embryotoxicita byla dokumentována u carvedilolu a ivabradinu. U ED4 embryí způsobil metoprolol, carvedilol a ivabradin pokles tepové frekvence o 33%, 27% a 55% ve srovnání s kontrolní skupinou (6%). U ED8 embryí byl tento efekt vyjádřen více, došlo k poklesu o 71%, 54% a 53% ve srovnání s kontrolní skupinou (36%). Srdeční výdej poklesl ve všech testovaných skupinách, ale statistické významnosti dosáhl pouze ve skupině ED8 s metoprololem. Ačkoliv počet beta-adrenergních receptorů v průběhu embryonálního vývoje klesá, negativní chronotropní odpověď na podaná farmaka s pokročilostí vývoje stoupá a vede k výraznějšímu poklesu srdečního výdeje, který je pravděpodobně...
|
|
|
Testovani embryotoxicity psychofarmak metodou CHEST
Pavlovič, Ondřej ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Maňáková, Eva (oponent)
Psychofarmaka jsou hojně užívanou skupinou léků, jejímž hlavním účinkem je změna psychického stavu člověka, tedy i léčení psychických poruch. Vzhledem k neustálému rozšiřování symptomů diagnózy těchto poruch, roste i počet diagnostikovaných, tedy lidí užívajících tento druh léčiv. Jejich užívání v těhotenství s sebou ale přináší mnohá rizika pro plod i matku. Díky absenci kontrolovaných studií na lidech jsme však při zjišťování embryotoxických účinků odkázáni na kazuistická sdělení, popisy nežádoucích vedlejších účinků a animální modely. Řada takovýchto studií naznačuje embryotoxický potenciál psychofarmak, oproti tomu jiné se staví za jejich bezpečnost. Cílem této diplomové práce je tedy otestovat některá vybraná psychofarmaka metodou CHEST, která umožňuje zjistit přímý účinek mateřským organismem nemetabolizované látky na kuřecí zárodek. V této diplomové práci jsme otestovali embryotoxicitu vybraných psychofarmak, konkrétně velmi rozšířeného antidepresiva fluoxetin (prozac) a antipsychotika olanzapin, na kuřecích embryích pomocí in ovo metody CHEST. Výsledky odhalily embryotoxický efekt fluoxetinu v dávkách 10-2 a 10-3 při aplikaci 3. a 4. embryonální den. Hlavním projevem embryotoxicity byla zástava srdeční a výskyt srdečních defektů. Odhad pásma bezpečnosti byl stanoven na jeden dávkový řád. U...
|
|
|
Vliv positivně inotropních a antiarytmických farmak na kardiovaskulární systém
Kočková, Radka ; Linhart, Aleš (vedoucí práce) ; Janoušek, Jan (oponent) ; Štengl, Milan (oponent)
Embryotoxický vliv změny tepové frekvence vyvolaný podáním léků s antiarytmickým účinkem u kuřecích embryí V současné době pozorujeme rychle narůstající trend potřeby kardiovaskulární farmakologické léčby u těhotných žen, avšak chybí nám však dostatečná evidence o možném nežádoucím vlivu této léčby na vyvíjející se plod. Předpokládáme, že antiarytmickými léky navozená bradykardie je hlavním mechanismem rozvoje embryotoxicity. Na modelu kuřecího embrya jsme testovali embryotoxicitu metoprololu, carvedilolu a ivabradinu a dále akutní účinky těchto léků na embryo. Používali jsme k tomu videomikroskopii a ultrazvukového vyšetření. Signifikantní embryotoxicita byla dokumentována u carvedilolu a ivabradinu. U ED4 embryí způsobil metoprolol, carvedilol a ivabradin pokles tepové frekvence o 33%, 27% a 55% ve srovnání s kontrolní skupinou (6%). U ED8 embryí byl tento efekt vyjádřen více, došlo k poklesu o 71%, 54% a 53% ve srovnání s kontrolní skupinou (36%). Srdeční výdej poklesl ve všech testovaných skupinách, ale statistické významnosti dosáhl pouze ve skupině ED8 s metoprololem. Ačkoliv počet beta-adrenergních receptorů v průběhu embryonálního vývoje klesá, negativní chronotropní odpověď na podaná farmaka s pokročilostí vývoje stoupá a vede k výraznějšímu poklesu srdečního výdeje, který je pravděpodobně...
|
|
|
Porovnání embryotoxického účinku inzulinu a glukozy metodou CHEST.
Turková, Aneta ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Likovský, Zbyněk (oponent)
Pokud těhotné ženy trpí diabetem, mají jejich nenarození potomci až 10x vyšší riziko vzniku vývojové vady, prenatálního a postnatálního úmrtí a poporodních komplikací než potomci žen, které pocházejí ze zdravé populace. Hlavními a velmi diskutovanými potencionálními teratogenními faktory jsou především glukóza a inzulín. Existují však velmi rozporuplné názory na to, která z těchto dvou látek způsobuje poškození zárodku. Cílem této diplomové práce proto bylo přispět k řešení tohoto problému a otestovat přímou embryotoxicitu inzulínu a glukózy. K řešení tohoto cíle byla zvolena metoda CHEST. Principem této metody je vytvoření okénka ve skořápce vajíčka a následná subgerminální či intraamniální aplikace testované látky. Zárodky byly testovány zvlášť od druhého do šestého inkubačního dne. Nejprve byly podávány dva typy inzulínů. Podávané dávky se pohybovaly v rozmezí od 3µg/3µl až 0,003µg/3µl. Poté byla testována glukóza, u které byly použity dávky 300µg/3µl a 30µg/3µl. Embryotoxický efekt byl nalezen u obou typů inzulínů. Začátek pásma embryotoxicity inzulínů leží mezi dávkami 0,03µg/3µl a 0,003µg/3µl. Z embryotoxických projevů převažovala zárodečná smrt nad vznikem vrozených vad. Pouze po aplikaci druhého inkubačního dne se objevil zvýšený výskyt malformací, které jsou označovány jako syndrom kaudální...
|
|
|
Vliv nových psychofarmak na vyvíjející se zárodek
Košťalová, Jana ; Maňáková, Eva (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci jsem se věnovala účinku mirtazapinu na vyvíjející se zárodek. V současné době jsou vyvíjena nová léčiva používaná k terapii deprese. Mezi tyto léky patří i mirtazapin. Dokumentace rizika užívaní léku v těhotenství je ale malá, a proto těhotné ženy nemohou tyto léky užívat pro nedostatek dat o jejich vlivu na vyvíjející se zárodek. Často se jedná o velmi účinná a dobře tolerovaná léčiva, proto je velmi žádoucí doplnit vliv léčiv na vyvíjející se plod. Na výzkum účinku mirtazapinu na vyvíjející se zárodek jsme použili metodu CHEST (chick embryotoxicity screening test), kdy jsme 4-denním kuřecím zárodkům aplikovali vzestupné dávky roztoku mirtazapinu rozpuštěného v DMSO. Použité dávky byly 0,2µg, 0,15µg, 0,1µg, 0,05µg, 0,03µg ve 3µl roztoku. K těmto zárodkům jsme použili kontroly, kdy jsme aplikovali 3µl DMSO a 3µl destilované vody. Zárodky jsme inkubovali 5 dnů v termostatu. 9. den jsme hodnotili zárodky mrtvé, malformované a rovněž spektrum vyskytujících se vad. Z našich pozorování jsme získali letální dávku, která se pohybovala nad dávkou 0,15µg ve 3µl roztoku, a dávku, která se rovnala LD50 - 0,05µg ve 3µl DMSO. Nižší dávky byly bezpečné. Tyto zárodky sice byli malformované, ale malformace se významně nelišily od malformací vyskytujících se u kontrol. Ve výzkumu je ale nutné ještě...
|
|
| |
host ::
RSS.