|
|
Studium proteinu oligandrinu sekretovaného oomycetou Pythium oligandrum
Neykulova, Anastasia ; Bělonožníková, Kateřina (vedoucí práce) ; Adámková, Lyubina (oponent)
Oomyceta Pythium oligandrum působí jako mykoparazit patogenních hub, bakterií i oomycet v půdě díky produkci řady hydrolytických enzymů pro degradaci polysacharidů i proteinů v buněčné stěně hostitele. Zároveň také P. oligandrum dokáže interagovat s kořeny rostlin prostřednictvím specifických elicitorů a stimulovat obranyschopnost a růst rostlin. P. oligandrum je tedy úspěšně používaným ekologicky šetrným prostředkem biologické ochrany rostlin. Mezi sekretované elicitory P. oligandrum patří nízkomolekulární proteiny oligandriny (~10 kDa), které mají charakteristickou strukturu a konzervovanou sekvenci mezi skupinou tzv. elicitinů, a současně nejsou homologní k rostlinným proteinům. V rámci této bakalářské práce byla analyzována produkce oligandrinu v různých typech pěstebních médií po kultivaci P. oligandrum. V kultivačních médiích byla také sledována celková proteolytická aktivita a obsah fenolických látek jako dalších možných elicitorů obranných reakcí rostlin. Dále se tato práce soustředila na možnost rekombinantní exprese oligandrinu v buňkách E. coli a jeho následnou purifikaci. Klíčová slova: Pythium oligandrum, oligandrin, elicitory, kultivace, rekombinantní exprese
|
|
|
Vliv technologie pěstování Leuzey saflorové (Leuzea carthamoides DC.) na kvalitu produktu
VYTISKA, Petr
Cílem této diplomové práce bylo prostřednictvím maloparcelového pěstování ověřit vliv elicitorů na obsah vybraných účinných látek v leuzee saflorové (Leuzea carthamoides DC.). Použitými elicitory byly kyselina acetylsalicylová a Nanofyt Si?od společnosti AGRA GROUP a.s. Stanovované účinné látky byly 20- hydroxyecdyson a Polypodin B. Vyhodnocení bylo provedeno UHPLC-MS/MS metodou. V závěru byla provedena statistika získaných výsledků.
|
|
|
Vliv technologie pěstování kotvičníku zemního (Tribulus terrestris L.) na kvalitu produktu
NEUMANN, Jaroslav
Tato diplomová práce se zaměřuje na kotvicník zemní (Tribulus terrestris L.) a jeho pěstování s cílem dosažení největšího obsahu biologicky aktivních látek. Kotvičník má své kořeny v Čínské tradiční medicíně a Indické Ayurvédě. Sledovanými látkami jsou protodioscin a diosgenin. Tyto dvě látky patří mezi saponiny kterým jsou jim přisuzovány mnohé blahodárné účinky na lidské zdraví. Například protodioscin se hojně používá jako lék na problém s početím. Diosgenin má své využití v boji proti rakovině. Obě tyto látky jsou používány také ve fitness s cílem zvýšení svalové hmoty a síly. Tím se nejvíc proslavil protodioscin, který se stal známým díky Bulharským vzpěračům. Ovšem mechanismy působení protodioscinu a vlastně i diosgeninu v lidském těle nejsou zcela známy co se ovlivňování hormonů v našem těle týče. V praktické části této práce je použita kyselina acetylsalicylová a komerční přípravek NanoFyt Si? jako elicitor. Ke kontrole sloužil postřik vodou, který byl prováděný stejně jako postřiky elicitory. Statisticky je shrnuto v jaké koncentraci elicitory působí či nepůsobí. Na základě statistických výsledků je doporučený postup pěstování.
|
|
|
The effect of elicitors on the secondary metabolites production in vitro cultures -I.
Damaskinos, Antonios ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Účinné látky vždy pocházely z rostlin. Rostliny však byly schopny vyrobit jen velmi malá množství a to byl důvod, proč se zkouší mnoho alternativních způsobů výroby, jeden z nich je kultivace tkáňových kultur. Tato metoda používá fragment z živé tkáně nebo orgánu, odebíraný z neporušené rostliny, nebo již existující explantátové kultury, za účelem pěstování umělého růstového média. I tento způsob však není schopen produkovat velké množství ve srovnání s extrakcí z terénních rostlin. Elicitace je považována za možný způsob, jak zvýšit produkci sekundárních metabolitů. Tato metoda využívá rostlinám vlastní obranný systém, aby se zvýšila produkce sekundárních metabolitů in vitro. Sloučenina, která se používá k dosažení tohoto jevu se nazývá elicitor. Během naší experimentální práce jsem použil jako spouštěče sloučeninu Ethephon (2-chlorethylfosfonová kyselina) na kalusů a suspenzi kultur Hypericum perforatum, se záměrem sledovat jeho vliv na produkci flavonoidů. Tento experiment byl založen na třech různých koncentracích a šesti různých ochranných časech, přičemž v 6, 12, 24, 72, 168 hodin. Maximální efekt spouštěče byl dosažen s koncentrací C1 (1mg/100ml) po 12 hodinách a o koncentraci C3 (100mg/100ml) po 72 hodinách.
|
|
|
Porovnání systémů ekologické ochrany u nových PIWI odrůd
Londová, Julie
Práce v rámci literárního přehledu charakterizuje tři systémy produkce hroznů v ČR – integrovanou, ekologickou a biodynamickou. Dále popisuje rezistenci a její mechanismy u révy vinné. Značná část je věnována ochraně proti houbovým chorobám v ekologickém vinohradnictví a jejím metodám. Nakonec je zpracováno téma přípravků na bázi elicitorů. Experimentální část je věnována porovnání tří různých variant ochrany proti houbovým chorobám na révě a je sledován jejich vliv na míru napadení houbovými chorobami a kvalitu hroznů. Z výsledků je patrná účinnost prostředků ze všech tří variant a žádná z nich nebyla extrémně výrazná v kladném i záporném smyslu slova. Na základě zpracovaných informací i experimentu bylo doporučeno použití prostředků ekologického ochranného systému včetně přípravků na bázi elicitorů.
|
|
|
Vyhodnocení aplikace elicitorů na zdravotní stav révy vinné
Šmíd, Roman
Práce se zabývá možností použití rostlinných extraktů jako alternativní možnosti ochrany proti houbovým chorobám révy vinné. Vliv aplikace vodních výluhů rostlin na zdravotní stav révy vinné a na její kvalitativní a kvantitativní parametry. Literární část diplomové práce obsahuje popis nejvýznamnějších houbových chorob révy vinné. Dále jsou zde popsány možnosti výroby a využití rostlinných výluhů a extraktů. Rostliny vhodné k výrobě výluhů a extraktů. Je zde obsažen popis obranných reakcí rostlin při napadení patogenem. Experimentální část se věnuje vlivu rostlinných extraktů na zdravotní stav révy vinné. Dále pak statisticky porovnává sledované parametry mezi všemi testovanými variantami.
|
|
|
Technologie pěstování Leuzey saflorové (Leuzea carthamoides DC.) a její využití.
VYTISKA, Petr
Tato práce pojednává o technologii pěstování leuzey saflorové (Leuzea carthamoides DC.), o látkách, které obsahuje a o jejím možném farmaceutickém využití. Dále se v práci věnuji popisu některých látek, které nalezneme v nadzemních či podzemních částech rostliny. Mezi nejúčinnější látky, které leuzea obsahuje se řadí fytoekdysteroidy, triterpeny, flavonoidy, thiofeny a fenolické kyseliny. Množství těchto obsahových látek se přímo odvíjí od způsobu pěstování, výběru vhodného stanoviště, použití elicitorů a použité technologie sušení a sklizně. V závěrečné části se zabývám průzkumem povědomí veřejnosti o leuzee jako léčivé rostlině.
|
|
|
The effect of elicitors on the secondary metabolites production in vitro cultures -I.
Damaskinos, Antonios ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Účinné látky vždy pocházely z rostlin. Rostliny však byly schopny vyrobit jen velmi malá množství a to byl důvod, proč se zkouší mnoho alternativních způsobů výroby, jeden z nich je kultivace tkáňových kultur. Tato metoda používá fragment z živé tkáně nebo orgánu, odebíraný z neporušené rostliny, nebo již existující explantátové kultury, za účelem pěstování umělého růstového média. I tento způsob však není schopen produkovat velké množství ve srovnání s extrakcí z terénních rostlin. Elicitace je považována za možný způsob, jak zvýšit produkci sekundárních metabolitů. Tato metoda využívá rostlinám vlastní obranný systém, aby se zvýšila produkce sekundárních metabolitů in vitro. Sloučenina, která se používá k dosažení tohoto jevu se nazývá elicitor. Během naší experimentální práce jsem použil jako spouštěče sloučeninu Ethephon (2-chlorethylfosfonová kyselina) na kalusů a suspenzi kultur Hypericum perforatum, se záměrem sledovat jeho vliv na produkci flavonoidů. Tento experiment byl založen na třech různých koncentracích a šesti různých ochranných časech, přičemž v 6, 12, 24, 72, 168 hodin. Maximální efekt spouštěče byl dosažen s koncentrací C1 (1mg/100ml) po 12 hodinách a o koncentraci C3 (100mg/100ml) po 72 hodinách.
|
|
|
Vliv elicitorů, hnojení a technologie pěstování Ostropestřce mariánského (Silybum marianum L) na produkt a jeho využití
GUBIŠOVÁ, Jana
Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) je jedna z nejdéle známých léčivých rostlin. Semena ostropestřce obsahují biologicky aktivní látky taxifolin, silychristin, silydianin, silybin A, silybin B, isosilybin A a isosilybin B celkově nazývané jako silymarinový komplex. Cílem této práce byl vliv elicitorů, hnojení a technologie pěstování na produkt a jeho využití. V první části diplomové práce jsem se zabývala historií, botanickou charakteristikou, agrotechnikou, chemickým složením a metodami stanovení účinných látek, farmakologickými účinky účinných látek. V praktické části jsem pomocí dvou maloparcelových pokusů zjišťovala vliv elicitorů na obsah účinných látek. Ve vlastním pokusu byly použity 2 elicitory NanoFYTSi? v koncentraci 1ml/l a N-FENOL MIX? v koncentraci 0,5ml/l. Ve druhém pokusu od vedoucího práce byl kromě NanoFYT Si? v koncentraci 1ml/l a N-FENOL MIX? v koncentraci 0,5ml/l použit elicitor ASA ve třech různých koncentracích, nízké [10-5 mol/l], střední [10-4 mol/l] a vysoké [10-3 mol/l]. V závěru jsem provedla statistické vyhodnocení jednotlivých pokusů, porovnání s ostatními publikovanými pokusy a návrh technologie pěstování a využití Ostropestřce mariánského.
|
|
|
Technologie pěstování chmele (Humulus lupulus L.). Vliv elicitorů na výnos a kvalitu produktu. Jeho potravinářské a nepotravinářské využití.
HAŠKOVCOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá technologií pěstování chmele, jeho využitím, použitím elicitorů a rostlinných přípravků na zemědělských plodinách. Obecná část bakalářské práce pojednává o historii chmele, morfologii chmelové rostliny, technologii pěstování chmele, výživě a hnojení, ochraně před škůdci a proti chorobám, o sklizni a chemickém složení chmele. Česká republika patří tradičně mezi největší světové producenty chmele. Český chmel je světově proslulý svou kvalitou, danou naprosto převažující jemnou aromatickou odrůdou Žatecký poloraný červeňák (ŽPČ). Dále jsou v této části uvedeny informace o vlivu elicitorů na zemědělské plodiny, vliv rostlinných preparátů a využití chmele. V závěru práce jsou shrnuty základní údaje o chmelu otáčivém.
|
host ::
RSS.