|
|
Administrativní zátěž sestry
VÁLKOVÁ, Renata
Abstrakt Současný stav: Problematika ošetřovatelské dokumentace je v současné době velice probíraným tématem, hlavně co se administrativní zátěže týká. Vzhledem k tomu, že práce s ošetřovatelskou dokumentací je nedílnou součástí každodenní práce sester a velice ovlivňuje kvalitu ošetřovatelské péče, je velice důležité, aby práce s ní byla nejen efektivní, ale i přínosná a hlavně dostatečně srozumitelná. Toto by mohla přinést elektronická forma ošetřovatelské dokumentace, která je postupně na vzestupu díky postupné progresi elektronizace všech odvětví. Cílem práce bylo zjistit a zmapovat postoje sester k aktuální ošetřovatelské dokumentaci. Určit, kolik pracovního času celkem stráví jejím záznamem u papírové podoby oproti elektronické, a v neposlední řadě vyhodnotit výhody popřípadě nevýhody elektronické formy ošetřovatelské dokumentace. Metodika práce: Výzkumné šetření bylo realizováno kombinací kvalitativního a kvantitativního přístupu. Data kvalitativního výzkumu byla sebrána pomocí polostrukturovaných rozhovorů a data kvantitativního výzkumu pomocí dotazníkového šetření. Výzkumný vzorek byl tvořen sestrami, které denně pracují s ošetřovatelskou dokumentací. Konkrétně se jednalo o 112 respondentů. Výběr výzkumného vzorku pro kvalitativní výzkum byl proveden pomocí vícestupňového shlukového výběru a velikost souboru byla určována teoretickým nasycením dat. Následně bylo vybráno 8 sester, se kterými byl realizován polostrukturovaný rozhovor. Výsledky: Závěrem tedy můžeme říci, že majorita dotazovaných sester je se současnou ošetřovatelskou dokumentací víceméně spokojená. Postupná elektronizace ošetřovatelské dokumentace má mnohem kladnější ohlasy, než bychom očekávaly. Většina sester považuje ošetřovatelskou dokumentaci za nezbytnou součást nejen kvalitní ošetřovatelské péče, ale celkově celého ošetřovatelského procesu. Závěry a doporučení pro praxi: Díky našemu výzkumnému šetření mohou být následně realizovány další rozsáhlejší a podrobnější výzkumy, jejichž zaměření může být orientované především na srovnávání papírové ošetřovatelské dokumentace s dokumentací elektronickou. Dnešní moderní společnost prochází ve všech odvětvích, tedy včetně zdravotnictví postupnou elektronizací. Zajímavé a především užitečné by tedy bylo zjištění, zda elektronická ošetřovatelská dokumentace, kterou aktuálně již nčkolik zdravotnických zařízení zcela využívá, dokáže mít v budoucnosti pro ošetřovatelskou péči kladná aktiva.
|
|
|
Elektronická dokumentace v současné rehabilitaci
Povolná, Šárka ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Vachek, Stanislav (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku zavádění informačních systémů sloužících k elektronické dokumentaci ve zdravotnictví, konkrétně v rehabilitaci. V teoretické části je popsána samotná podstata a význam změn v systému managementu, rozdělení změn, co změny ovlivňuje a jak změny ovlivňují okolí, klíčové kroky i modely řízení změny. V druhé části je nastíněna problematika elektronické dokumentace a informačních systémů v ČR. Praktická část je zaměřena na zavádění informačního systému v Rehabilitačním ústavu Kladruby. Použitím kvalitativní metody výzkumu byly provedeny rozhovory se zaměstnanci rehabilitačního oddělení. Výstupem výzkumu je zjištění výhod a nevýhod zavedení informačního systému, postojů respondentů k samotné implementaci a dále doporučení na změny (zefektivnění, optimalizaci, apod.) informačního systému. V druhé části diplomové práce je popsána zpětná vazba čtyř rehabilitačních zařízení v USA, které již mají dlouhodobé zkušenosti s implementací informačních systémů, a porovnání zkušeností respondentů z USA a ČR. Klíčová slova: řízení změny, informační systém, rehabilitace, elektronická dokumentace
|
|
|
Ošetřovatelská dokumentace v domácí ošetřovatelské péči
CHMELAŘOVÁ, Zdeňka
Ošetřovatelská dokumentace je i v současné době stále velmi diskutovaným tématem. Možná právě proto, že stále ještě mnoho zdravotnických pracovníků (lékařů i nelékařů) dostatečně nechápe důležitost a závažnost tohoto dokumentu. Dokumentace nejen že poskytuje validní informace o klientovi a jeho zdravotním stavu, ale také zajišťuje kontinualitu jeho ošetřovatelské péče a v neposlední řadě se stala důkazním materiálem v případě soudních sporů. Dokumentaci lze využít také pro školní a výzkumné účely. Domácí péče je obor, který se poslední dobou velmi rychle rozrůstá a nabírá na popularitě. Jako součást primární a komunitní péče zajišťuje klientovi ošetřování v jeho přirozeném, známem a domácím prostředí, což je pro něho velkou výhodou, neboť nemusí trávit dny v nemocničním zařízení, které je beztak ekonomicky náročnější. Domácí péče poskytuje zdravotní služby indikované ošetřujícím lékařem či praktikem a jsou hrazené zdravotní pojišťovnou. Tato diplomová práce se zabývá ošetřovatelskou dokumentací v agenturách domácí péče, kdy má za cíl popsat demografické vlivy na používání ošetřovatelské dokumentace, zjistit postoj sester z vybraných agentur domácí péče k ošetřovatelské dokumentaci a zanalyzovat ošetřovatelskou dokumentaci ve vybraných agenturách domácí péče. Diplomová práce je složena ze dvou částí, teoretické a empirické. Teoretická část se zabývá historií domácí péče, statistickými údaji ukazující na růst agentur, jejich zaměstnanců i klientů, poskytováním komplexní domácí péče a zdravotnickou dokumentací. Empirická část byla realizována formou kvalitativního výzkumného šetření. Informace byly shromažďovány technikou hloubkového rozhovoru, který byl sestaven z 1 identifikační otázky a dále 11 otevřených otázek, které tvořily rámec pro celý rozhovor. V tom se respondenti mohli individuálně vyjádřit k dané problematice v rozsahu, v jakém uznali za vhodný. Výzkumný soubor tvořilo 7 sester různého věku, vzdělání a délky praxe, které v současné době pracují v agentuře domácí péče. Vzhledem k obavám sester byla přislíbena totální anonymita, proto lze pouze sdělit, že šlo o sestry z ADP hlavního města Prahy a Středočeského kraje. Doplňkový výzkum byl proveden v 7 agenturách domácí péče ze stejných regionů, avšak ani jedna sestra nenáleží k žádné agentuře z druhého šetření. V první fázi výzkumného šetření jsme zjišťovali ovlivnění sester demografickými vlivy, jako jsou věk, vzdělání či délka praxe na vedení ošetřovatelské dokumentace a vlastní postoj sester z vybraných agentur při vedení ošetřovatelské dokumentace. Výzkumný soubor tvořilo 7 sester pracující v agenturách domácí péče, které byly vybrány účelově a které byly ochotny na výzkumu spolupracovat. Ve druhé fázi výzkumného šetření jsme se snažili zanalyzovat jednotlivé ošetřovatelské dokumentace vybraných agentur domácí péče. Pro tuto část jsme vybrali 7 agentur, u kterých bylo jejich vedení pod příslibem anonymity ochotné spolupracovat. K výzkumnému šetření byly stanoveny tři cíle a tři výzkumné otázky. Prvním cílem bylo popsat demografické vlivy na používání ošetřovatelské dokumentace. Druhým cílem bylo zjistit postoj sester z vybraných agentur domácí péče k ošetřovatelské dokumentaci. Třetím cílem bylo zanalyzovat ošetřovatelskou dokumentaci ve vybraných agenturách domácí péče. Na začátku šetření jsme položili tyto otázky: Ovlivňují vedení ošetřovatelské dokumentace demografické vlivy, jako jsou věk, vzdělání či délka praxe sestry? Jaký postoj k ošetřovatelské dokumentaci zaujímají sestry z vybraných agentur domácí péče? Korespondují jednotlivé části ošetřovatelské dokumentace s fázemi ošetřovatelského procesu? Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že sestry nejsou ovlivňovány demografickými vlivy při vedení ošetřovatelské dokumentace a že jejich postoj k vedení ošetřovatelské dokumentace je veskrze pozitivní, i když v některých agenturách mají stále velké mezery při vyplňování dokumentace.
|
|
|
Projekt elektronické ošetřovatelské dokumentace v kontextu eHealth
Žornová, Dominika ; Přibil, Jiří (vedoucí práce) ; Zelená, Veronika (oponent)
Diplomová práce na téma Projekt elektronické ošetřovatelské dokumentace v kontextu eHealth (světové koncepce elektronického zdravotnictví) analyzuje možnosti využití informačních technologií ve zdravotnictví se zaměřením na problematiku vedení zdravotnické dokumentace v elektronické podobě a analyzuje způsob zavádění těchto technologií formou projektů. Hlavním cílem práce je vytvoření plánu projektu elektronické ošetřovatelské dokumentace ve Fakultní nemocnici Plzeň pomocí standardizované metodiky projektového řízení IPMA s důrazem na analýzu a řízení rizik a využití získaných poznatků v kontextu elektronizace resortu zdravotnictví. Plánování vývoje a implementace nového modulu klinického informačního systému využívá agilní metodiky vývoje softwaru a práce, kromě definice projektu a projektového řízení včetně jeho standardizovaných metodik, uvádí způsoby vedení zdravotnické dokumentace dle platné legislativy včetně podmínek jejího vedení v elektronické podobě, popisuje fungování nemocničních informačních systémů, zajištění jejich bezpečnosti a ochrany dat, se kterými operují, a zmiňuje využití Národního zdravotnického informačního systému.
|
|
| |
host ::
RSS.