|
|
Mitochondria and their role in carcinogenesis
Bajzíková, Martina ; Neužil, Jiří (vedoucí práce) ; Masařík, Michal (oponent) ; Mráček, Tomáš (oponent)
(CZ) Mitochondrie jsou hlavním místem výroby buněčné energie; nejsou to však jen buněčné elektrárny, ale podílejí se na řadě dalších funkcí uvnitř buňky, včetně buněčného metabolismu, proliferace, smrti a imunitních reakcí. Ztráta mitochondriálních funkcí má za následek oxidační stres, který je jedním z hlavních faktorů pro řadu onemocnění a mimo jiné i rakoviny. Rakovinné buňky produkují energii převážně glykolýzou a to i za přítomnosti kyslíku. Tento alternativní metabolický jev je znám také jako "Warburgův efekt". V souvislosti s tím mohou mitochondrie rakovinných buněk přepínat mezi glykolýzou a oxidativní fosforylací (OXPHOS), pokud jde o jejich energetické požadavky a přežití. Funkce elektronového transportního řetězce je klíčová pro buněčné dýchání, které je také nutné pro aktivitu dihydroorotát dehydrogenázy (DHODH), nezbytnou pro de novo syntézu pyrimidinu. V našem výzkumu jsme použili rakovinné buňky s poruchou dýchání, abychom vyvrátili dogma, že mitochondrie a jejich genom jsou omezeny uvnitř buněk v těle. Naše výsledky prokázaly, že mitochondrie jsou schopny pohybu v nádorovém stromatu a to z normálních buněk do nádorových buněk bez mitochondriální DNA (mtDNA), což má za následek dlouhotrvající obnovu dýchání a následně účinnou tvorbu nádoru. Důkaz našeho převratného objevu spočíval v...
|
|
|
Reaktivní formy kyslíku a jejich úloha při poškození myokardu
Selingerová, Josefína ; Kalous, Martin (vedoucí práce) ; Rauchová, Hana (oponent)
Srdeční tkáň je velmi citlivá k nedostatku kyslíku. Ischemie a následující reperfuze jsou zdrojem metabolických a strukturních změn, vedoucích k nezvratnému poškození tkáně a buněčné smrti. Za těchto podmínek je klíčová zvýšená produkce reaktivních forem kyslíku (ROS). ROS jsou vysoce reaktivní molekuly, obsahující nejméně jeden nepárový elektron. V organismu vznikají jako přirozené meziprodukty aerobního metabolismu. Za fyziologických podmínek k ochraně proti ROS přispívají mitochondrie v díky svým antioxidačním systémům a inhibitoru ATP syntázy. Za patologických podmínek jsou oproti tomu jedním z největších zdrojů ROS a jsou zodpovědné za buněčnou smrt. Tato práce pojednává o změnách v buňkách při ischemii a následné reperfuzi. O tom jakým způsobem je ovlivněna iontová homeostaze a koncentrace ATP, ale především proč dochází ke snížení aktivity jednotlivých komplexů elektron-transportního řetězce.
|
|
|
Export biomolekul z mitochondrií.
Pelc, Josef ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Kovalčíková, Jana (oponent)
Mitochondrie je buněčná organela, která vznikla z endosymbiotické bakterie. Díky svému původu si zachovala některé unikátní vlastnosti a metabolické dráhy. Mitochondrie nebo její redukované formy jsou přítomny s jedinou známou výjimkou ve všech eukaryotických organismech. Převážná část mitochondriální DNA byla přesunuta do jádra. Přesto však je mitochondrie schopná kódovat několik proteinů, které jsou součástí elektron-transportního řetězce a ATP syntázy. Tyto proteiny jsou z matrix mitochondrie transportovány do vnitřní mitochondriální membrány. Špatně složené proteiny vnitřní mitochondriální membrány jsou degradovány mitochondriálními proteázami a dochází k uvolňování peptidů. Matrix mitochondrie je místem vzniku Fe-S klastrů. Dosud neznámá molekula, která je produktem této dráhy, se dostává do cytosolu a účastní se skládání cytosolických a jaderných Fe-S proteinů. Další transportní dráha zajišťuje výměnu lipidů mezi endoplazmatickým retikulem a mitochondrií. Obě mitochondriální membrány mají různé lipidové složení. Pro udržení jejich vlastností je vyžadován transport lipidů mezi oběma mitochondriálními membránami. Tato dráha je využívána i pro syntézu specifických lipidů na vnitřní mitochondriální membráně.
|
host ::
RSS.