|
|
Specifická izolace microRNA pomocí magnetizovatelných mikročástic
Vlahová, Veronika
MicroRNA jsou malé nekódující molekuly RNA, které dosahují délky okolo 22 nt. Tyto molekuly se podílejí na regulaci genové exprese na post-transkripční úrovni. Tvoří největší skupinu regulátorů v buňce a z tohoto důvodu se také účastní všech důležitých procesů, jako je proliferace, diferenciace či apoptóza. Také se velkou mírou podílejí na nádorové transformaci. Tyto malé molekuly mají veliký potenciál stát se diagnostickými markery či pomáhat při léčbě a prevenci onemocnění. Tato práce byla zaměřena na vyvinutí izolační metody pomocí magnetizovatelných částic s následnou elektrochemickou detekcí microRNA. Byly provedeny optimalizační kroky a následně byla celá metoda úspěšně aplikována na reálné vzorky. Těmito vzorky byly modifikované HEK293 buňky, které exprimovaly vyšší množství miR-124. Tato metoda se ukázala jako dostatečně specifická a použitelná pro analýzu microRNA.
|
|
|
Detekce prionových proteinů a jejich interakce s kovy a metalothioneinem
Cardová, Alžběta
Prionová onemocnění vznikají konformační změnou buněčného prionového proteinu(PrPC) struktury alfa-helixu na jeho patologickou isoformu (PrPSc), která nabývá konformace beta-skládaného listu. Vlastnosti PrPC v mozku stále nejsou dostatečně prozkoumány, ale předpokládá se jeho afinita k iontům kovů. Dalším proteinem, který má kov-vázající vlastnosti je i metalothionein (MT). Mozkově specifická isoforma MT se nazývá MT-III a předpokládá se její účast na udržování koncentrace kovových iontů v mozku. Cílem této práce byla příprava rekombinantního buněčného prionového proteinu v E. coli. Dále využití tohoto proteinu k odhalení interakcí mezi ionty kovů(Cu, Zn), MT a PrPC pomocí metody diferenční pulzní voltametrie. Poslední část pak byla věnována stanovení hladiny MT-III v prion-infekčních a neinfekčních myších mozkových tkáních různých genotypů.
|
|
|
Diagnostické biosenzory pro encefalopatie způsobené priony
Šobrová, Pavlína
Prionové onemocnění jsou lidské a živočišné fatální přenosné neurodegenerativní onemocnění (TSE) charakterizované strukturální změnou buněčného prionového proteinu (PrPC) na jeho pozměněnou isoformu PrPSc. Hlavním cílem této práce bylo sumarizovat současné poznatky o jednotlivých TSE a možnostech jejich detekce se zaměřením na elektrochemické metody. Pro tyto účely byla použita cyklická voltametrie (CV), diferenční pulzní voltametrie (DPV), diferenční pulzní voltametrie ve spojení s Brdičkovou reakcí (DPV -- Brdičkova reakce) a chronopotenciometrická rozpouštěcí analýza (CPSA). Limity detekce jednotlivých technik byly stanoveny na 32 ug/ml u CV, 16 ug/ml u DPV, 16 ug/ml u DPV -- Brdičkova reakce a 8 ug/ml u CPSA. Dále byl sledován vliv působení teploty denaturace. Jak jasně vyplývá z výsledků, získané signály prionových proteinů lineárně klesaly v závislosti na délce trvání denaturační teploty (99 °C) po dobu 0, 15, 30, 45 a 60 min. Dále jsme se zaměřili na studium prionových proteinů a jejich interakce s CdTe kvantovými tečkami (QD) za použití elektrochemie. Primárně jsme elektrochemicky charakterizovali QD a stanovili jejich detekční limit na 100 fg/ml. Následně jsme se zaměřili na elektrochemické studium interakcí QD s prionovým proteinem. Detekční limit byl stanoven na 1 fg v 5 ul při 3S/N. Toto by mohlo hrát důležitou úlohu při značení prionových proteinů QD kvůli velmi snadné aplikovatelnosti a možnosti miniuaturizace zařízení, které může být použitelné in situ. a otevřít taknové možnosti stanovení přítomnosti prionových proteinů na chirurgických nástrojích a jiných materiálech, které jimi mohou být kontaminovány vlivem špatné degrability při daných sterilujících technikách.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.