|
|
Elektrostimulační metoda prodloužení života kardiomyocytů
Čermáková, Adéla ; Smital, Lukáš (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá elektrofyziologií srdečních buněk, jejich elektrostimulací a návrhem stimulačního zařízení pro prodloužení jejich života. V první části se zaměřuje na akční potenciál obecně ve svalových buňkách, následuje pak rozbor průběhu a vlastností akčního potenciálu v kardiomyocytech. V další části je uveden postup izolace a proces změn, které vedou ke smrti buněk a návrh metody, která by tento proces měla eliminovat. Součástí práce je také program pro vyhodnocení snímků získaných během elektrostimulačního procesu.
|
|
|
Elektrostimulační metoda prodloužení života kardiomyocytů
Čermáková, Adéla ; Ronzhina, Marina (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá elektrostimulací kardiomyocytů a návrhem kompletního stimulačního zařízení pro jejich kultivaci a stimulaci. V úvodu se zabývá elektrofyziologií myocytů, následně potom problematikou elektrostimulace a zachování jejich původní morfologické i fyziologické struktury. V následující části je navrženo a sestrojeno stimulační zařízení, které má zlepšit viabilitu buněk. Stimulace probíhala za různých podmínek a míra úspěšnosti je dána počtem buněk, které přežily.
|
|
|
Electical stimulation of hand muscles
Hrozáň, Michal ; Balogh, Jaroslav (oponent) ; Sekora, Jiří (vedoucí práce)
Bachelor thesis explains the effect of electrical stimulation on muscle and nerve fiber. It describes the process of stimulation and principles that apply while stimulation with electric current is applied. Specific muscle stimulation of thumb is described. Work provides a solid base of knowledge for understanding the processes that are present in stimulation of living tissue, which will be implemented in construction of stimulator. User graphical interface was created in Matlab. User can communicate using this program with microcontroller ATMega328 of Arduino Uno Board. Microcontroller processes received data and generates voltage on its output pins. An amplifier and electrode triggering system was designed as well.
|
|
|
Použití elektrostimulací dle Jantscheho a Hufschmidta na ovlivnění spasticity m. triceps surae a rychlosti chůze u pacientů s roztroušenou sklerózou
Tichá, Simona ; Demeková, Júlia (vedoucí práce) ; Hojková, Klára (oponent)
Tato diplomova prace se zameruje na porovnaní ucinnosti dvou typu elektrostimulace, konkretne elektrostimulace dle Hufschmidta a Jantscheho, pro snízení spasticity m. triceps surae a ovlivnení rychlosti chuze u pacientu s roztrousenou sklerozou (RS). Cílem prace je zjistit, ktery typ elektrostimulace je vhodnejsí pro pacienty s RS. Tema bylo vybrano v navaznosti na predchozí dve diplomove prace zabyvající se efektem techto elektrostimulací jednotlive. V teoreticke casti jsou uvedeny zakladní informace o RS, je vysvetlena patofyziologie spasticity a mozny vliv spinalních mechanismu na ni, je popsano vysetrení spastickych pacientu a jsou shrnuty moznosti lecby elektroterapií. Prakticka cast srovnava efekt obou typu elektrostimulace u pacientu s RS, kterí byli castecne randomizovane rozdeleni do dvou skupin po trech a hodnotí kratkodobe a dlouhodobe vysledky pomocí vysetrení "Five step clinical assessment in spastic paresis" a dotazníku subjektivního vnímají chuze MSWS-12 (Multiple Sclerosis Walking Scale). Vysledky prace nevykazují signifikantní rozdíly v efektu obou elektrostimulací. Nejvyraznejsí zlepsení se u obou skupin ukazalo v subjektivním hodnocení chuze a ve zlepsení se ve funkcních testech.
|
|
|
Vzdálené účinky svalové elektrostimulace
Koláček, Michal ; Slabý, Kryštof (vedoucí práce) ; Demeková, Júlia (oponent)
Práce se na základě rešerše literatury snaží identifikovat možné mimosvalové a vzdálené svalové účinky elektrostimulace m. quadriceps femoris. Dále se zabývá posouzením vlivu vysokofrekvenční elektrické stimulace (HTEMS) svalstva dolních končetin na aktivitu autonomního nervového systému vyjádřenou pomocí variability srdeční frekvence, tedy spektrálního výkonu v jednotlivých frekvenčních pásmech. Překřížené randomizované studie se zúčastnilo 15 zdravých probandů (7 mužů a 8 žen), věkový průměr 24,4 ± 2,5 let. Variabilita srdeční frekvence byla hodnocena ve dvou situacích: situace bez aplikace HTEMS a situace s působením HTEMS. Elektrostimulace byla provedena přístrojem HiToP 191. Výsledky neprokázaly statisticky významný rozdíl u všech sledovaných komponent. Studie se zabývala i reproducibilitou měření senzitivního a motorického prahu pro elektrostimulaci metodou HTEMS.
|
|
|
Využití elektroterapie k ovlivnění spasticity u pacientů po cévní mozkové příhodě
Pokorná, Anna ; Jeníček, Jakub (vedoucí práce) ; Tichá, Monika (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Anna Pokorná Vedoucí práce: Mgr. Jakub Jeníček Oponent práce: Název bakalářské práce: Využití elektroterapie k ovlivnění spasticity u pacientů po cévní mozkové příhodě Abstrakt bakalářské práce: Tématem bakalářské práce je využití elektroterapie k ovlivnění spasticity u pacientů po cévní mozkové příhodě. Práce se skládá ze dvou částí - teoretické a praktické. V teoretické části je stručně popsána problematika týkající se cévní mozkové příhody, regulace svalového napětí a spasticity. Převážně je zde uvedena provedená rešerše dostupných literární zdrojů na téma elektroterapie s antispastickým účinkem. Tyto poznatky vychází zejména z výsledků uskutečněných zahraničních studií, které jsou vzájemně porovnávány. Praktická část obsahuje dvě kazuistiky pacientů, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu a je u nich přítomná spasticita m. triceps surae. Na daný sval je pět dní po sobě aplikována Dvoukanálová elektrická stimulace dle Janstch. Je sledován její vliv na spasticitu, která byla vyšetřena pomocí škály Five-Step Clinical Assessment dle Gracies před první a bezprostředně po páté terapii. Dále byly pozorovány změny parametrů, které uvedená škála popisuje. Cílem práce je shrnout, ale zároveň obohatit danou problematiku a na základě výsledků vlastní terapie zhodnotit efekt...
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeuticke pece o pacienta s diagnozou paréza nervus facialis
Berežná, Jana ; Kučerová, Ilona (vedoucí práce) ; Hrdličková, Svatava (oponent)
Název práce: Kazuistika pacienta s diagnozou: paréza nervus facialis Cíl práce: Cílem této práce je uvést teoretické podklady týkající se problematiky parézy nervus facialis. V praktické části se práce zabývá využitím vybraných fyzioterapeutických možností v léčbě periferní parézy nervus facialis. Metoda práce: V teoretické části jsou uvedeny anatomické souvislosti, klinický obraz onemocnění, vyšetření, možnosti léčby včetně fyzioterapie a informace o parotidektomii, v jejímž důsledku může vzniknout periferní paréza. V praktické části je popsána kazuistika pacienta s periferní parézou vzniklou po resekci tumoru glandula parotis. Je vypracován vstupní kineziologický rozbor, krátkodobý a dlouhodobý plán, následuje záznam devíti terapií a výstupní kineziologický rozbor. Klíčová slova: periferní paréza, lícní nerv, adenom glandula parotis, metoda sestry Kenny, elektrostimulace, kineziotaping, mimické svaly
|
|
|
Elektrostimulační ovlivnění neurofyziologických ukazatelů svalové práce na pádlovacím trenažéru
Choutka, Jan ; Kračmar, Bronislav (vedoucí práce) ; Chrástková, Martina (oponent)
Název: Elektrostimulační ovlivnění neurofyziologických ukazatelů svalové práce na pádlovacím trenažéru Cíle: Hlavním cílem této práce je porovnat ovlivnění neurofyziologických ukazatelů svalové práce na pádlovacím trenažeru před a po aplikaci celotělové svalové elektrostimulace. Metody: Kvalitativně kvantitativní typ výzkumu experimentálního charakteru, případová studie, pilotní výzkum, komparativní analýza neurofyziologických ukazatelů svalové práce za použití měření elektromyografie. Výsledky: Našli jsme rozdíl v timingu nástupu svalové aktivity v pre- a post-testu. Elektrostimulace způsobila rozpad diferenciace svalových funkcí vytvořené tréninkovým procesem sledovaného probanda. Klíčová slova: Elektromyografie, elektromyostimulace, záběr, kanoistika
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeuticke pece o pacienta s diagnozou paréza nervus facialis
Berežná, Jana ; Kučerová, Ilona (vedoucí práce) ; Hrdličková, Svatava (oponent)
Název práce: Kazuistika pacienta s diagnozou: paréza nervus facialis Cíl práce: Cílem této práce je uvést teoretické podklady týkající se problematiky parézy nervus facialis. V praktické části se práce zabývá využitím vybraných fyzioterapeutických možností v léčbě periferní parézy nervus facialis. Metoda práce: V teoretické části jsou uvedeny anatomické souvislosti, klinický obraz onemocnění, vyšetření, možnosti léčby včetně fyzioterapie a informace o parotidektomii, v jejímž důsledku může vzniknout periferní paréza. V praktické části je popsána kazuistika pacienta s periferní parézou vzniklou po resekci tumoru glandula parotis. Je vypracován vstupní kineziologický rozbor, krátkodobý a dlouhodobý plán, následuje záznam devíti terapií a výstupní kineziologický rozbor. Klíčová slova: periferní paréza, lícní nerv, adenom glandula parotis, metoda sestry Kenny, elektrostimulace, kineziotaping, mimické svaly
|
|
|
Vzdálené účinky svalové elektrostimulace
Koláček, Michal ; Slabý, Kryštof (vedoucí práce) ; Demeková, Júlia (oponent)
Práce se na základě rešerše literatury snaží identifikovat možné mimosvalové a vzdálené svalové účinky elektrostimulace m. quadriceps femoris. Dále se zabývá posouzením vlivu vysokofrekvenční elektrické stimulace (HTEMS) svalstva dolních končetin na aktivitu autonomního nervového systému vyjádřenou pomocí variability srdeční frekvence, tedy spektrálního výkonu v jednotlivých frekvenčních pásmech. Překřížené randomizované studie se zúčastnilo 15 zdravých probandů (7 mužů a 8 žen), věkový průměr 24,4 ± 2,5 let. Variabilita srdeční frekvence byla hodnocena ve dvou situacích: situace bez aplikace HTEMS a situace s působením HTEMS. Elektrostimulace byla provedena přístrojem HiToP 191. Výsledky neprokázaly statisticky významný rozdíl u všech sledovaných komponent. Studie se zabývala i reproducibilitou měření senzitivního a motorického prahu pro elektrostimulaci metodou HTEMS.
|
host ::
RSS.