Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Krása jako konkurenční výhoda na trhu práce
Urbanová, Aneta ; Kureková, Lucie (vedoucí práce) ; Máslo, Lukáš (oponent)
Hlavním cílem této práce je zhodnotit roli fyzické atraktivity na trhu práce, především pak s důrazem na proces diskriminace ze strany zaměstnavatele a genderové rozdíly. Teoretická část obsahuje definici jednotlivých typů diskriminace na pracovním trhu, přiblížení současného trhu práce v ČR a dosavadní teoretické přístupy a příklady experimentů z oblasti ekonomie krásy. V praktické části je prezentován konkrétní výzkum, který byl proveden na základě online dotazníkového šetření. Proměnná krásy byla pomocí sumačního indexu sestavena ze sebehodnocení vzhledu, hodnocení vzhledu tříčlennou porotou a hodnoty BMI. Testováno bylo 7 stanovených hypotéz na základě Spearmanova koeficientu pořadové korelace a analyzovány tak byly různé aspekty, ve kterých se prémie za krásu může ve zkoumané oblasti trhu projevovat. Byly potvrzeny hypotézy o vztahu atraktivity a výše příjmu, rychlosti nalezení požadovaného zaměstnání, rychlosti kariérního růstu a zvýhodnění žen, jejichž nadřízený je muž. I přes nedostatečnou velikost výzkumného souboru, generujícího spíše orientační výsledky, lze usuzovat, že ve zkoumané oblasti trhu s absolventy ekonomického směru se diskriminace na základě fyzické atraktivity realizuje. Navíc se ukázalo, že vzhled považují sami dotazovaní jako důležitý faktor úspěchu při výběrovém řízení a přisuzují mu v tomto ohledu značný význam.
Analýza vlivu tělesné výšky na mzdy v České republice
Frank, Daniel ; Bíza Bisová, Sára (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Cílem práce je analýza vlivu tělesné výšky u mužů a žen na jejich mzdy v České republice. Využitím dat získaných z dotazníkového šetření v Praze a ve Zlíně konstruuji regresní modely, jejichž parametry jsou odhadovány pomocí metody nejmenších čtverců a dvoustupňové metody nejmenších čtverců s využitím instrumentálních proměnných. Kvůli velkým rozdílům obou lokací jsem se rozhodl zkoumat zmíněná města odděleně. Výzkum ukazuje významnost hlavní vysvětlující proměnné pouze u modelu zkoumající Zlín použitím metody nejmenších čtverců. Růst člověka o centimetr je asociován se zvýšením jeho mzdy v průměru o 0,65 %.
Analýza vlivu BMI na výši mzdy v ČR.
Mikulková, Kateřina ; Mičúch, Marek (vedoucí práce) ; Svoboda, Miroslav (oponent)
Cílem této práce je analýza vlivu BMI na výši mzdy mužů a žen v České republice. Některé předchozí práce zabývající se tímto tématem se shodují na tom, že zde existuje negativní korelace mezi rostoucím BMI a mzdou žen, u mužů nikoliv. Testovanou hypotézou tohoto výzkumu je, že zvýší-li se BMI u žen, povede to k poklesu jejich mezd. Druhou testovanou hypotézou je, že zvýší- li se BMI u mužů, nepovede to k poklesu jejich mzdy. Použitím regresní analýzy a metody nejmenších čtverců je odhaleno, že zde není žádný statisticky významný vliv BMI na výši mzdy lidí v České republice.
Vydělávají hezčí lidé opravdu více?
Šika, Jiří ; Hudík, Marek (vedoucí práce) ; Potužák, Pavel (oponent)
Cílem této práce je odpovědět na otázku, zda hezčí lidé získávají za jinak stejných okolností větší výdělky než lidé méně atraktivní. Práce se skládá s experimentu provedeného na čerpací stanici na malém městě u skupiny 12 lidí, kteří byli dotazníkovým šetřením rozděleni na nadprůměrně hezké a podprůměrně hezké. Tito lidé následně umývali čelní skla automobilů. Kromě samotné výše výplat (byly dobrovolné) a krásy těchto lidí jsem zkoumal i pohlaví a věkovou skupinu zákazníků. Výsledky experimentu ukazují, že hezčí lidé získali opravdu více peněz, než lidé, kteří byli označeni za ošklivé.
Ekonomie krásy v hotelové praxi
Čihák, Jakub ; Bartoň, Petr (vedoucí práce) ; Rotschedl, Jiří (oponent)
Získávají opravdu nadprůměrně krásní jedinci za jinak stejných podmínek vyšší mzdu, než jedinci průměrně krásní a naopak podprůměrně krásní jedinci jsou pokutováni za svoji krásu na rozdíl od jedinců průměrně krásných? Toto je klíčová otázka této práce, která už byla položena v několika studiích na téma ekonomie krásy. (Hammermesh, Biddle, 1994) Analýza byla provedena v hotelovém prostředí na číšnících třech restaurací, kteří byli poté v dotazníkovém šetření rozděleni do skupin dle krásy. Krásu hodnotili hosté jiných restaurací podobné kategorie. Výzkum odhalil, že nadprůměrně krásní jedinci opravdu vydělávají více, než průměrně krásní jedinci

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.