|
|
Zdravé bydlení
Zhuravlyova, Yelena ; Koutný, Jan (oponent) ; Peřinková, Martina (oponent) ; Tušer, Jaroslav (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Každé velké město se postupem času dostává do těžko řešitelných problémů: přelidnění, dopravní zácpy, zhoršení ekologické situace. Přechod od průmyslové k informační fázi růstu proběhl v některých zemích rychleji, než se podařilo přetvořit infrastrukturu. Proto environmentální navrhování a stavebnictví by neměly být krátkodobou módou, ale spíše dlouhodobou cíle pro všechny skupiny spojených s výstavbou. Zdravé bydlení je jedním z mnoha požadovaných cílů, jak začít složitou a dlouhodobě ekologicky orientovanou rekonstrukci měst. Pro jejich úspěšnou ekologickou obnovu je nutná znalost již realizovaných příkladných řešení. Za tím účelem disertační práce analyzuje základní ekologické problémy sídel, analyzuje příklady přístupů ke zlepšení ekologických parametrů měst na referenčních zahraničních příkladech a vytváří kritéria a zásady navrhování urbanistických struktur pro zdravé bydlení v České republice.
|
|
|
Predikace druhového složení těžeben na základě biotopového mapování okolní krajiny: využití charakteristických druhů vyšších rostlin
SLABA, Michal
Okolní krajina (biotopy) hraje důležitou roli ve spontánní sukcesi těžbou narušených lokalit. Slouží jako zdrojová místa druhů, která kolonizují těžbou narušená území z blízkého okolí. Tato diplomová práce se zabývá druhovým složením těžbou narušených lokalit a porovnává ho s druhovým složením jejich okolních biotopů do vzdálenosti 1 km od lokality. Výsledky ukazují, že bazaltové kamenolomy sdílejí největší počet druhů s jejich okolními biotopy. Použité metody mají omezenou schopnost předpovídat druhové složení míst po těžbe pouze s využitím poznatků o typech okolních biotopů. Na druhé straně se druhové složení okolních biotopů definovaných výběrem reprezentativních snímků České národní fytocenologické databáze (ČNFD) jeví jako slibnější přístup. Tato metoda by mohla poskytnout přesnější výsledky aplikované na ekologickou obnovu těžbou narušených lokalit v České republice.
|
|
|
Obnova xerotermního trávníku na výsypce vápencového lomu pomocí výsevu různých hustot semen
Strušková, Eliška ; Kuťáková, Eliška (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Rekultivace travních porostů pomocí výsevů původních druhů semen je jednou z nejčastěji používaných možností obnovy zejména v případech, kdy podmínky na lokalitě nejsou příliš příznivé pro spontánní sukcesi, například kvůli absenci zdrojové populace v okolí. Přestože se výsevová rekultivace běžně používá, nepanuje dosud shoda na tom, jaké hustoty výsevu jsou dostatečné pro obnovu cílového společenstva. Cílem této práce je posoudit vliv hustoty výsevu na druhové složení obnovovaného společenstva xerotermních trávníků na dvou různých substrátech na výsypce vápencového lomu Čeřinka v Českém Krase v průběhu osmi let od samotného začátku rekultivace. Zároveň posuzuje i vliv následného managementu lokality, konkrétně pastvu. Výsledky mé práce ukazují, že hustota výsevu má vliv na složení společenstva i na celkovou pokryvnost vegetace pouze v prvních pěti až šesti letech vývoje a pouze na vytěženém materiálu z lomu, zatímco na ornici už od počátku společenstvo signifikantně neovlivňuje a sukcese na tomto typu substrátu zatím nesměřuje ke společenstvu suchých trávníků. Pastva podporuje vývoj vegetace směrem ke společenstvu suchých trávníků a potlačuje nežádoucí ruderální druhy. Tyto poznatky mohou posloužit při obnově podobných lokalit. Klíčová slova: rekultivace, vápencový lom, ekologická obnova, výsev...
|
|
|
Revitalizace post-těžebních ploch
Veselý, Martin ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Tato práce uvádí základní fakta o rekultivacích a jiných metodách, jako je revitalizace nebo přirozená obnova. Rekultivace je způsobem rychlé obnovy rostlinného krytu, ale je značně nákladný a v mnoha případech škodí biodiverzitě obnovovaných ploch. Naproti tomu přístupy, které se zakládají na principech ekologické obnovy, mají mnoho kladů. Mohou vytvořit mnohem hodnotnější krajinné celky a ekosystémy, zvyšují biodiverzitu a zlepšují možnost ochrany vzácných druhů.
|
|
|
Těžba uranu, její dopad na životní prostředí a rekultivace
Peterková, Alena ; Malíček, Jiří (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Česká republika v minulosti patřila mezi významná území z hlediska těžby nerostných surovin. V období po druhé světové válce se stala velmi významným dobyvatelem uranové rudy, na kterou mnohonásobně vzrostla celosvětová poptávka díky rozvoji jaderné energetiky a masivní produkci nukleárních zbraní. V období osmdesátých let minulého století však zájem o uran poklesl a v devadesátých letech 20. století byly již téměř všechny uranové doly na našem území uzavřeny. Posledním místem těžby uranu byl důl Rožná, ve kterém bylo těženo až do roku 2017. V současné době probíhají na lokalitách rekultivační práce. Naplánování rekultivace pro dané území není však vždy jednoduchou záležitostí. Musí být brán v potaz způsob těžby, který byl na daném území prováděn, podloží, vzdálenost obydlí, podzemní vody, fauna a flóra okolí apod. Často jsou rekultivace prováděny nesprávným způsobem, a tím není dostatečně využit výjimečný potenciál biotopů zde vzniklých. Lidé mají tendence do obnovy krajiny silně zasahovat, jak už dodáváním živin, tak i vysazováním rostlinných druhů, a tím vytvářet intenzivní hospodářskou krajinu. Často si ovšem neuvědomují, že těžbou byla na lokalitě způsobena výrazná změna abiotických podmínek. Nově vzniklá stanoviště byla v mnohých případech osídlena vzácnými a ohroženými organismy, které jsou...
|
|
|
Obnova travních porostů v opuštěných lomech pomocí výsevů semen
Strušková, Eliška ; Kuťáková, Eliška (vedoucí práce) ; Knappová, Jana (oponent)
Na českém území se nachází mnoho bývalých i stále aktivních lomů, které narušily přirozenou krajinu. Opuštěné lomy se za určitých podmínek mohou stát místem vzniku společenstev s vysokou druhovou diverzitou a zároveň refugiem pro druhy, které kvůli lidské činnosti z naší krajiny pomalu mizí. Aby byly vytvořeny vhodné podmínky pro vznik ochranářsky cenných stanovišť, je třeba pečlivě volit způsob rekultivace. Vzhledem k časté izolaci opuštěných lomů od přirozených zdrojů semen jsou jednou z možností obnovy výsevy regionálních směsí. Tato bakalářská práce se zabývá všemi kroky tohoto způsobu rekultivace, od významu původu semen a druhové složení vysévaných směsí, přes metody získávání semen, různých způsobů výsevu po kombinaci s dalšími postupy podporujícími rekultivaci. Klíčová slova: rekultivace, opuštěné lomy, ekologická obnova, výsev semen, polopřírodní vegetace
|
|
|
Možnosti rekultivace opuštěných lomů
Müller, Tomáš ; Kuťáková, Eliška (vedoucí práce) ; Veselý, Adam (oponent)
Narušení krajiny je nedílnou součástí těžby nerostných surovin. Neustálý růst počtu a rozlohy narušených ploch vede ke stále větší nutnosti tyto plochy znovu začlenit do krajiny. Existují různé metody a přístupy, obecně označované pojmem rekultivace, které toto zpětné začlenění umožňují. Hlavními z nich pak jsou technická rekultivace a přirozená ekologická obnova. Tato práce představí jednotlivé kroky, které je nutné v opuštěném lomu provést pro dosažení předem vytyčených cílů, porovná jednotlivé, v praxi využívané metody a přiblíží, jaký potenciál opuštěné plochy mají v kontextu krajiny. Klíčová slova: rekultivace, opuštěné lomy, vápenec, ekologická obnova, sukcese
|
|
|
Těžba uranu, její dopad na životní prostředí a rekultivace
Peterková, Alena ; Malíček, Jiří (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Česká republika v minulosti patřila mezi významná území z hlediska těžby nerostných surovin. V období po druhé světové válce se stala velmi významným dobyvatelem uranové rudy, na kterou mnohonásobně vzrostla celosvětová poptávka díky rozvoji jaderné energetiky a masivní produkci nukleárních zbraní. V období osmdesátých let minulého století však zájem o uran poklesl a v devadesátých letech 20. století byly již téměř všechny uranové doly na našem území uzavřeny. Posledním místem těžby uranu byl důl Rožná, ve kterém bylo těženo až do roku 2017. V současné době probíhají na lokalitách rekultivační práce. Naplánování rekultivace pro dané území není však vždy jednoduchou záležitostí. Musí být brán v potaz způsob těžby, který byl na daném území prováděn, podloží, vzdálenost obydlí, podzemní vody, fauna a flóra okolí apod. Často jsou rekultivace prováděny nesprávným způsobem, a tím není dostatečně využit výjimečný potenciál biotopů zde vzniklých. Lidé mají tendence do obnovy krajiny silně zasahovat, jak už dodáváním živin, tak i vysazováním rostlinných druhů, a tím vytvářet intenzivní hospodářskou krajinu. Často si ovšem neuvědomují, že těžbou byla na lokalitě způsobena výrazná změna abiotických podmínek. Nově vzniklá stanoviště byla v mnohých případech osídlena vzácnými a ohroženými organismy, které jsou...
|
|
|
Revitalizace post-těžebních ploch
Veselý, Martin ; Matějček, Tomáš (oponent) ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce uvádí základní fakta o rekultivacích a jiných metodách, jako je revitalizace nebo přirozená obnova. Rekultivace je způsobem rychlé obnovy rostlinného krytu, ale je značně nákladný a v mnoha případech škodí biodiverzitě obnovovaných ploch. Naproti tomu přístupy, které se zakládají na principech ekologické obnovy, mají mnoho kladů. Mohou vytvořit mnohem hodnotnější krajinné celky a ekosystémy, zvyšují biodiverzitu a zlepšují možnost ochrany vzácných druhů.
|
|
|
Možnosti rekultivací krajiny po povrchové těžbě štěrkopísků
Vernerová, Marie ; Vacek, Oldřich (vedoucí práce) ; Havlová, Martina (oponent)
Tato práce se zabývá možnostmi rekultivací po povrchové těžbě štěrkopísků. Vychází při tom ze současných poznatků o vlivu těžební činnosti na krajinu a krajinný ráz. Důsledky těžby se v krajině projevují na všech jejích úrovních. Těžbou je ovlivńována geomorfologická složka krajiny, mění se její využití i krajinný ráz. K nejvýraznějším změnám dochází následkem rozsáhlé těžby z vody. Vznikají tak rozlehlé vodní plochy, které zcela mění ráz krajiny i její využití. Druhým používaným způsobem těžby je těžba za sucha. Jako další východisko pro zpracování přehledu možností rekultivací po povrchové těžbě písků a štěrkopísků na území České republiky posloužila analýza právních norem upravujících hornickou činnost na území státu. Na základě studovaných literárních pramenů byly, v České republice používané, rekultivační techniky rozděleny do dvou skupin. První skupina je složena z tradičních rekultivací, kterými jsou zemědělská, lesnická a hydrická rekultivace. Druhou skupinu tvoří nástroje ekologické obnovy - přirozená a řízená sukcese a managementové zásahy.
|
host ::
RSS.