Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Terrassonův román Sethos a osvícenská egyptománie
MEDKOVÁ, Markéta
Předkládaná práce si klade za cíl rekonstrukci náhledu na starověký Egypt v období osvícenství ještě před rozluštěním hieroglyfického písma. Na citovaných filozofických dílech se pokouší vyložit názor několika filozofů na starý Egypt. Hlavní část bakalářské práce vychází z osvícenského románu kněze Jeana Terrassona Sethos. Shrnuje jeho děj a zaměřuje se na porovnání staroegyptského náboženství a rituálů v románu se skutečností. Taktéž na život autora a jeho zasazení do dobového kontextu. Obsahem poslední části práce je srovnání rituálů starých Egypťanů s rituály svobodných zednářů, kterým práce věnuje i stručnou historii a pár základních údajů.
Toto není o hieroglyfech. Jak nám může rekonstrukce vzniku klínopisu pomoci interpretovat egyptské protopísemné památky?
Jeřábek, David ; Mynářová, Jana (vedoucí práce) ; Landgráfová, Renata (oponent)
Tato práce chtěla otevřít možnost aktualizace části programu Denise Schmandt- Besseratové v prostředí egyptské archeologie. Konkrétně byla vedená snahou identifikovat v materiální kultuře doklady praxe spojené využitím počítacích kamenů v roli nástroje ukládání dat, reprezentace věcí o nichž byly vedeny záznamy, případně označení věcí, které byly předmětem závazků. Předpokladem bylo, že taková praxe (NTMS) by mohla být (analogicky k situaci v Mezopotámii) i prostředím, v němž se postupně vyvíjely předstupně pozdějšího raného písma.
Tituly Pozdní doby doložené na abusírské nekropoli a jejich paralely
Kobierská, Markéta ; Bareš, Ladislav (vedoucí práce) ; Smoláriková, Květa (oponent)
Práce si klade za cíl představit ucelený soupis titulů identifikovaných na tzv. sajsko-perském pohřebišti v Abúsíru. Tituly ze šachtových hrobek náleží hodnostářům z přelomu 26. a 27. dynastie, tedy přibližně z doby kolem první perské okupace Egypta, jejíž počátek spadá do roku 525 před Kr. Lokalita sajsko-perského pohřebiště se nachází v nejzápadnější části české koncese v Abúsíru. Za českého působení na lokalitě zde bylo od přelomu 70. a 80. let 20. století identifikováno na šest velkých šachtových hrobek, přičemž tři z nich byly doposud archeologicky zkoumány. Vedle nich se na lokalitě nahází i několik středně velkých šachtových hrobek, přičemž zkoumány byly dvě. Šachtové hrobky jsou charakteristické vápencovou pohřební komorou umístěnou na dně hluboké a široké šachty, které byla přístupná rovněž drobnou vedlejší šachtou prostřednictvím horizontální chodby. Konstrukce hrobky kladla důraz na zabezpečení pohřbu skrze celé řady prvků, které využívaly především pseudo-hydraulických vlastností jemného písku. Nadzemní části hrobky byly v minulosti silně poškozeny a jejich přesná rekonstrukce je obtížná. Doložitelné jsou zpravidla pouze pozůstatky čtvercové ohradní zdi. Ve velkých šachtových hrobech Vedžahorresneta, Iufay a Menechibnekona bylo identifikováno na 38 individuálních titulů navázaných na...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.