|
|
Možnosti péče o děti předškolního věku ve středisku výchovné péče
MICHALCOVÁ, Miroslava
Diplomová práce je zaměřena na možnosti péče o děti předškolního věku ve střediscích výchovné péče. V úvodu jsou popsány charakteristiky dítěte předškolního věku a jeho základní potřeby. Dále je popsána charakteristika současné rodiny a předškolních institucí, a to v souvislosti s problémovým chováním. Práce dále popisuje diagnostiku nápadného dětského chování a podrobně se zabývá středisky výchovné péče. Detailně charakterizuje jednotlivé formy činností a úkoly střediska. Praktická část je zaměřena na analýzu výročních zpráv jednotlivých středisek. Mapuje počty dětí v předškolním věku, které služeb střediska využívaly. Na základě kazuistických případů popisuje možnosti této péče.
|
|
|
Sociální pedagog ve středisku výchovné péče
KREJČOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá profesním uplatněním sociálního pedagoga ve středisku výchovné péče. Práce si klade za cíl zjistit, jak vnímají členové multidisciplinárního týmu střediska výchovné péče profesi sociálního pedagoga. Dalším cílem je práce zjistit, jak pracovníci multidisciplinárního týmu pohlíží na možnost zapojit do střediska výchovné péče sociálního pedagoga. Teoretická část se zabývá sociální pedagogikou, možnostmi studia tohoto oboru. Dále sociálním pedagogem, jeho kompetencemi a možnostmi jeho uplatnění. Další kapitolou teoretické části je potom věnována samotnému středisku výchovné péče a jeho multidisciplinárnímu týmu. Praktická část práce je pak věnována výzkumnému šetření. Je zde popsána metodika výzkumu, výzkumný soubor a důvod jeho výběru. V dalších kapitolách je popsán průběh výzkumu a výsledky a vyhodnocení odpovědí jednotlivých komunikačních partnerů.
|
|
| |
|
|
Role sociální pracovníka ve Středisku výchovné péče.
VALIČEK, Jiří
ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zaměřuje na současný stav ve Středisku výchovné péče a role sociálního pracovníka ve Středisku výchovné péče. Je rozdělena na dvě části, a to teoretickou a praktickou. V teoretické části popisuje oblast etopedie, současný stav ve Sředisku výchovné péče co se týče struktury, formy péče, spolupráce s jinými institucemi a dále se zaměřuje na sociálního pracovníka, jeho roli ve Středisku výchovné péče, a to zejména na legislativu, odbornost a etický kodex, dále kompetence a osobnostní předpoklady pro práci sociálního pracovníka. Praktická část se zabývá vlastním kvalitativním výzkumem. Výzkum je zaměřen na pozici sociálního pracovníka a jeho činnost v rámci působení ve Středisku výchovné péče. Jako hlavní cíl pro svou bakalářskou práci jsem stanovil toto: "Zhodnotit rozsah aktivit sociálního pracovníka v rámci fungování střediska výchovné péče." Dílčím cílem je stanovit si otázky, které mají vést k zodpovězení mého hlavního stanoveného cíle a dále pomocí polostrukturovaných rozhovorů se sociálními pracovníky na ně odpovědět. Úkolem těchto polostrukturovaných rozhovorů bylo zjistit co nejširší okruh činností, které sociální pracovník vykonává, vztahující se k jeho roli ve Středisku výchovné péče. Aby bylo možné zkoumání uchopit detailněji, zvolil jsem si dvě výzkumné otázky, které mají zmapovat "Jaké aktivity zajišťované sociálním pracovníkem jsou z jeho pohledu nejlépe akceptovatelné klienty SVP" a také "Jak se proměňuje představa sociální pracovníka o jeho roli v rámci působení ve SVP." Na základě výzkumného šetření jsem si jako výzkumnou strategii stanovil kvalitativní typ šetření. Kvalitativní výzkum se zakládá na sběru velice detailních informací, na základě kterých se poté vytváří deduktivní a induktivní závěry, které je třeba ověřit. Na základě polostrukturovaných rozhovorů se mi podařilo cíle dosáhnout a naplnit. Mezi nejdůležitější zjištění vůbec patří role sociálního pracovníka a jeho vliv na jeho další vývoj.
|
|
| |
|
| |
|
|
Činnost střediska výchovné péče z pohledu kurátora pro děti a mládež
Kučerová, Anděla ; Vítečková, Michaela (vedoucí práce) ; Krykorková, Hana (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na činnost střediska výchovné péče jako instituce, která poskytuje služby dětem s negativními projevy v chování a s rizikem vzniku či rozvoje poruch chování a jejich rodinám. Středisko nabízí pomoc také klientům kurátora pro děti a mládež, jehož úloha při výkonu sociálně-právní ochrany je zmíněna v první kapitole. Věnována je zde pozornost rovněž základním principům multidisciplinární spolupráce a sanace rodiny. Další část práce přibližuje činnost SVP, organizaci preventivně výchovné péče o klienty a nabídku konkrétních služeb střediska. V praktické části je činnost SVP reflektována kurátory pro děti a mládež. Cílem práce je zhodnotit přínos služeb střediska výchovné péče z pohledu pracovníka OSPOD a posoudit, jaké možnosti nabízí středisko při předcházení ústavní výchově a v rámci sanace rodiny s dítětem s výchovnými problémy.
|
|
|
Středisko výchovné péče: Význam a možnosti spolupráce s rodinou a institucemi podporujícími stabilizaci a fungování rodiny
NEBŘENSKÁ, Vendula
Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na význam a možnosti spolupráce střediska výchovné péče s rodinou. Výsledkem mé práce je zhodnocení kooperace střediska výchovné péče s rodinami a identifikování limitů této spolupráce. Okrajově jsem také získala náhled na spolupráci rodiny s neziskovými organizacemi, které tvoří významnou součást pomoci dětem s poruchami chování. Teoretická část obsahuje tři nejvýznamnější subjekty, které hrají zásadní roli v problematice poruch chování u dětí. V první řadě jsou tímto subjektem samotné děti, u kterých se porucha chování objevuje. V první části práce jsem se proto snažila osvětlit vývojové aspekty dospívání a identifikovat typické projevy dětí tohoto věku. Také jsem nezapomněla vymezit konkrétní poruchy chování u dětí. Neméně důležití jsou rodiče takových dětí, neboť zastávají primární roli ve výchově. U rodiny jsem charakterizovala základní aspekty a funkce rodiny a popsala jsem znaky klasické rodiny moderní doby. A v neposlední řadě jsem se zabývala samotným střediskem výchovné péče což je instituce zabývající se prevencí vzniku poruch chování. Tato část bude jistě zajímavá pro ty, kteří tuto instituci neznají a nemají povědomí o její práci. V empirické části předkládám výsledky kvalitativního výzkumu, v rámci kterého jsem oslovila pět zaměstnanců střediska výchovné péče Domažlice a třicet rodičů dětí s poruchami chování. Ti mi prostřednictvím rozhovoru poskytli cenné informace a náhled na danou problematiku i na jejich konkrétní zkušenosti s umístěním dítěte na internátní pobyt v SVP Domažlice. Chtěla jsem tímto výběrem tématu diplomové práce poukázat na významnost spolupráce a díky této práci mohu říci, že jsem si tento fakt znovu potvrdila. Výsledky výzkumného šetření poskytnu k dispozici SVP Domažlice, díky němuž se mohl výzkum uskutečnit.
|
|
|
Formy a úroveň spolupráce základních škol se středisky výchovné péče při prevenci sociálně patologických jevů
SÁDOVSKÁ, Petra
Bakalářská práce zjišťuje, jaké jsou formy a úroveň spolupráce základních škol (ZŠ) se středisky výchovné péče (SVP) při prevenci sociálně patologických jevů. V teoretické části jsem se věnovala základní škole a prevenci, která zde probíhá, dítěti školního věku a faktorům ovlivňujícím možnost vzniku sociálně patologického jevu jako je osobnost, její vývoj a socializace, a rodina. Dále jsem popsala činnost SVP a možnosti spolupráce se ZŠ a nakonec vybrané sociálně patologické jevy. Cílem práce bylo zmapovat spolupráci ZŠ se SVP při prevenci sociálně patologických jevů, její formy a úroveň, na které tato spolupráce probíhá, a to v Jihočeském a Pardubickém kraji. Dále zjištěný stav mezi sledovanými kraji porovnat a zjistit, zda je spolupráce dostatečná. Vytyčeného cíle práce bylo dosaženo. K tomu jsem v praktické části použila kvantitativního výzkumu, metodu dotazování, techniku dotazníkového šetření a řízený rozhovor. Na základě vytyčeného cíle jsem stanovila 2 hypotézy. První hypotéza: "Více než polovina dotazovaných základních škol spolupracuje se středisky výchovné péče při prevenci sociálně patologických jevů" se nepotvrdila. V Jihočeském kraji se středisky výchovné péče spolupracuje 44% základních škol a v Pardubickém pouze 29% základních škol. Ale bylo zjištěno, že většina škol, které nespolupracují, jsou školy venkovské a těch se mého výzkumu zúčastnilo v obou krajích více, proto první hypotéza nebyla potvrzena. Druhá hypotéza: "Počet středisek výchovné péče není ani v jednom ze sledovaných krajů dostačující pro pokrytí prevence sociálně patologických jevů na všech základních školách ve zmíněných lokalitách" byla potvrzena výpovědí pracovníků SVP i ZŠ. Výzkum tedy odhalil, že spolupráce ZŠ se SVP při prevenci sociálně patologických jevů je nedostatečná v obou sledovaných krajích, přičemž v Pardubickém kraji je situace horší, než v kraji Jihočeském. Jako řešení této problematiky navrhuji zvýšení počtu SVP, kvalifikovaných pracovníků v nich a kvalitnější propagaci jejich služeb. Práce a její výsledky mohou být využity k informování laické i odborné veřejnosti, jako podklad pro další práce a výzkumy zaměřené na problematiku prevence na ZŠ.
|
host ::
RSS.