|
|
Distanční vzdělávání žáků s tělesným a kombinovaným postižením na 2. stupni základní školy
Proxová, Karolína ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
Diplomová práce se věnuje distančnímu vzdělávání žáků s tělesným a kombinovaným postižením, u kterých dominuje tělesné postižení. Zaměřuje se na žáky 2. stupně základních škol zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona. V teoretické části jsou krátce charakterizováni žáci s tělesným a kombinovaným postižením. Dále jsou zde uvedeny podmínky, specifika a možnosti vzdělávání této cílové skupiny v České republice. V kapitole o distančním vzdělávání jsou uvedeny formy výuky, její organizace, specifika, přínosy a úskalí pro žáky dané skupiny a jejich pedagogické pracovníky. Součástí práce je kvalitativní výzkumné šetření, které bylo realizováno pomocí polostrukturovaných rozhovorů se třinácti pedagogickými pracovníky čtyř škol. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, do jaké míry a v čem podle pedagogických pracovníků ovlivnila zkušenost s nařízenou distanční výukou vzdělávání žáků s tělesným postižením. Podle výsledků výzkumu je pro efektivní distanční výuku žáků s tělesným postižením nezbytná individualizace a přítomnost další osoby, nejčastěji rodiče. Zásadním přínosem je rozvoj digitálních kompetencí žáků a jejich pedagogických pracovníků. Pozitivním zjištěním je, že většina pedagogických pracovníků nepozoruje žádné negativní dopady, které by po distanční výuce přetrvávaly. Největším úskalím byla...
|
|
|
Tranzitní plánování přechodu žáka s mentálním postižením z primárního vzdělávání do sekundárního vzdělávání
SACHR, Jakub
Hlavním cílem této bakalářské práce je analýza postojů jednotlivých aktérů tranzitního plánování období přechodu žáka s mentálním postižením z primárního do sekundárního vzdělávání. Výzkum se dále zabývá vnímáním vlastních rolí samotnými aktéry, kdo všechno vstupuje do tohoto období přechodu a zda se v českém prostředí vzdělávacího systému realizují tranzitní programy nebo jejich obdoba, jen pod jiným označením. Odpovědi na takové otázky se pokouší nalézt práce pomocí biografického výzkumu na základě hloubkových rozhovorů s potenciálními aktéry tranzitního plánování a analýzou dokumentů úřední povahy. První část přibližuje specifika dospívání osob s mentálním postižením a problematiku tohoto postižení, dále popisuje koncept tranzitních programů a jejich historii ve světě i u nás, nastiňuje vztah mezi inkluzivním konceptem a tranzitním plánováním a pomocí analýzy dokumentů se pokouší najít fragmenty tranzitního plánování v české legislativě. Na základě analýzy rozhovorů poskytnutých potenciálními aktéry je tranzitní plánování v této významné životní fázi považováno za nesmírně důležité, aktéři definují svoji roli v tranzitním týmu, identifikují další členy a hledají koordinátora pro organizační zajištění. Výsledky výzkumu ukazují, že tranzitní plánování, i přes absenci zakotvení v legislativě, je v českém vzdělávacím systému v menší míře realizováno, jen tranzitním programům chybí organizační zajištění a hlavní role koordinátora tak probíhá nahodile na základě iniciativy potenciálního aktéra, nejčastěji školy nebo rodiny žáka s mentálním postižením. Přínosem této práce je upozornění na význam tranzitního období přechodu z primárního školství do sekundárního, jež je jako téma opomíjené oproti období přechodu ze školy do zaměstnání a nezávislého života obecně, a dále seznámení se situací v české školství.
|
host ::
RSS.