Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Okruh architektů Albrechta z Valdštejna a počátky raného baroka v Čechách
Líčeníková, Michaela ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent) ; Biegel, Richard (oponent)
Okruh architektů Albrechta z Valdštejna a počátky raného baroka v Čechách. První ojedinělé náznaky raně barokní tvorby se v Čechách objevují již v druhém desetiletí 17. století, zejména v díle císařského architekta Giovanni Maria Filippiho. Jeho tvorbu lze považovat za přímý předstupeň architektonické produkce, která byla realizována pro jednu z nejvýraznějších osobností třicetileté války, vévodu Albrechta z Valdštejna. Okruh architektů Albrechta z Valdštejna je tvořen třemi výraznými představiteli, kteří se uplatnili individuálně i společně při projektech i realizacích Valdštejnových velkolepých záměrů. Byli to Andrea Spezza, Giovanni Pieroni a Nicolo Sebregondi. Tito tři italští architekti a stavitelé byli vůdčími osobnostmi okruhu, do kterého ještě patřila další jména jako Vincenzo Bocacci, Baccio Bianco a Giovanni Marini. Jejich aktivity lze na našem území vymezit do let 1621 až 1634 s výjimkou Giovanni Pieroniho, který se i po vévodově smrti navrhoval především opevnění v Čechách i jinde. Pro samotnou architekturu valdštejnského okruhu je důležitý i původ architektů, místa kde vyrůstali a prošli školením, stejně tak produkce, která je ovlivňovala. Andrea Spezza a Nicolo Sebregondi pocházeli z území severní Itálie, Giovanni Pieroni, Baccio Bianco a Vincenzo Boccaci z Florencie. Nicolo Sebregondi byl...
Vlastní jména v hagiografickém textu z raného baroka
LUKEŠOVÁ, Klára
VLASTNÍ JMÉNA V HAGIOGRAFICKÉM TEXTU Z RANÉHO BAROKA Anotace Tématem diplomové práce jsou vlastní jména užitá v knize z počátku českého baroka Dvanáctero řádů rytířův božích obojího pohlaví v rozličných stavích...z roku 1630. Cílem práce je soupis, utřídění a jazykové zhodnocení vlastních jmen osob, a to světeckých i jmen světských. Pracovala jsem s kopií originálu exempláře uloženého v Muzeu Jindřichohradecka v Jindřichově Hradci pod č. 849. V teoretické části jsou shrnuty základní rysy historického a slovesného baroka. Je k ní připojena i kapitola z oboru onomastika. Praktická část obsahuje přehled českých světců, jejich charakteristiku a klasifikaci excerpovaných jmen. Zvláštní pozornost je věnována jménům slovanským a jejich tvoření.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.