|
|
Česko-míšeňské pomezí v období vlády Jana Lucemburského
Machková, Irena ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Žalud, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá procesem vytváření mocenskopolitických opor ze strany Jana Lucemburského, přičemž se zaměřuje na pohraniční oblast severozápadních a částečně taktéž severních Čech. Snaží se představit způsoby, pomocí kterých mohl český panovník překonat bariéru v podobě silné domácí opozice, složené z předních zástupců české šlechty, mezi něž rozhodně patřil Jan z Vartemberka, a vytvořit systém mocenských opor, s jejichž pomocí pak mohl realizovat své vnitropolitické i zahraničněpolitické plány. Snaží se tedy postihnout, do jaké míry český král Jan Lucemburský využíval lenního principu západoevropského typu, dynastické politiky i podpory městského zřízení jakožto prostředků k formování opor vlastní moci ve strategicky důležitých regionech a jak byl v této své činnosti úspěšný. Součástí této bakalářské práce je taktéž přehled expanzivních aktivit českých panovníků v oblasti česko- míšeňské hranice v 11. až 13. století a v souvislosti s tím pak též stručný nástin expanzivních zájmů přemyslovských konkurentů na opačné straně zemské hranice, míšeňských markrabat a od roku 1248 rovněž durynských lantkrabat z rodu Wettinů. Klíčová slova: Jan Lucemburský, česko-míšeňská hranice, severozápadní a severní Čechy, královské město Ústí nad Labem, Wettini, zemská šlechta, proces formování opor...
|
|
|
Levobočkové Karla V. v rodinné politice císaře
Danielová, Věra ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Nemanželské děti byly nezřídka využívány jako nástroje pro zlepšení postavení šlechtického rodu. Dcery byly výhodně provdány a synové nastoupili do vysokých úřadů církevní či vojenské hierarchie. Levobočkové Karla V. však dosáhli zvláštního postavení, které nebylo pro svou dobu obvyklé. Většina nemanželských dětí byla držena v ústraní, stranou od vysoké politiky. Markétě Parmské a Juanovi de Austria se dostalo vzdělání náležité jejich původu a brzy byli aktivně zapojeni do habsburské politiky, tak aby mohli splnit svou povinnost ke Casa de Austria. Navzdory svému nelegitimnímu původu se oba významně zapsali do historie a zvýšili prestiž svého rodu. Klíčová slova Karel V., nelegitimní potomci, Markéta Parmská, Juan de Austria, dynastická politika, místodržitelství v Nizozemí.
|
|
|
Česko-míšeňské pomezí v období vlády Jana Lucemburského
Machková, Irena ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Žalud, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá procesem vytváření mocenskopolitických opor ze strany Jana Lucemburského, přičemž se zaměřuje na pohraniční oblast severozápadních a částečně taktéž severních Čech. Snaží se představit způsoby, pomocí kterých mohl český panovník překonat bariéru v podobě silné domácí opozice, složené z předních zástupců české šlechty, mezi něž rozhodně patřil Jan z Vartemberka, a vytvořit systém mocenských opor, s jejichž pomocí pak mohl realizovat své vnitropolitické i zahraničněpolitické plány. Snaží se tedy postihnout, do jaké míry český král Jan Lucemburský využíval lenního principu západoevropského typu, dynastické politiky i podpory městského zřízení jakožto prostředků k formování opor vlastní moci ve strategicky důležitých regionech a jak byl v této své činnosti úspěšný. Součástí této bakalářské práce je taktéž přehled expanzivních aktivit českých panovníků v oblasti česko- míšeňské hranice v 11. až 13. století a v souvislosti s tím pak též stručný nástin expanzivních zájmů přemyslovských konkurentů na opačné straně zemské hranice, míšeňských markrabat a od roku 1248 rovněž durynských lantkrabat z rodu Wettinů. Klíčová slova: Jan Lucemburský, česko-míšeňská hranice, severozápadní a severní Čechy, královské město Ústí nad Labem, Wettini, zemská šlechta, proces formování opor...
|
host ::
RSS.