|
|
Prostá změna v Aristotelově přírodní filosofii
Roreitner, Robert ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Thein, Karel (oponent)
Práce vychází od otázky, zda a v jakém smyslu rozdíl mezi "prostými" a "dílčími" výpověďmi změny (tj. výroky o "vzniku" na jedné straně a "stávání se" na straně druhé) poskytuje spolehlivé vodítko k porozumění skutečnosti. Zaměřuje se nejdříve na metodologické předpoklady Aristotelovy přírodní filosofie a vědy, především na jejich vztah ke každodennímu jazyku. V dalším kroku je položena otázka, zda a jak si obecné závěry o charakteru každé změny učiněné ve Fyzice podržují svou platnost také pro každou změnu (tj. pro změnu "prostou" a pro změnu "dílčí") zvlášť. Závěrečné dvě kapitoly se pak zabývají některými důsledky, které ze snahy být práv jazykové distinkci mezi "prostými" a "dílčími" změnami vyplývají pro Aristotelovo pojetí přírody: především charakterem látky a kruhovostí změn.
|
|
|
Možnost a skutečnost jsoucna: příspěvek k interpretaci Aristotelovy Metafyziky
Rabas, Martin ; Němec, Václav (vedoucí práce) ; Špinka, Štěpán (oponent)
v českém jazyce: V první polovině Metafyziky Théta pojednává Aristotelés o dynamis jakožto vlastnosti jsoucna. Tato dynamis je v prvé řadě počátkem změny v jiném, nebo nakolik je jiné a ve změně se uskutečňuje jako ve své energeia. V druhé polovině pojednává Aristotelés o dynamis jakožto způsobu bytí jsoucna. V tomto ohledu je jsoucno dynamei něčím jiným, než čím je energeiai, což znamená, že v tom ohledu, jímž dosud bylo na způsob dynamei, přechází do způsobu bytí energeiai. Úkolem předkládané práce je podat výklad pojmů dynamis a energeia, nakolik jsou obsaženy v 1., 2., 6. a částečně v 7. kapitole knihy Théta. První otázka interpretace obou uvedených pojetí zní, jakým způsobem pojetí dynamis a energeia z obou částí knihy patří k sobě. Problém se klade následovně: Závisí na sobě dynamis ve smyslu počátku změny a dynamis jakožto způsob bytí? Souvisí spolu energeia ve smyslu změny a bytí energeiai? Nejde spíše o dva relativně nezávislé filosofické koncepty, z nichž jeden nahlíží jsoucno z fyzikálního hlediska, zatímco druhý z metafyzického? Na základě interpretace Aristotelových vyjádření usiluje předkládaná práce ukázat, že Aristotelův výklad je uveden analýzou dynamis jako počátku změny právě proto, aby předvedl souvislost obou pojmů dynamis: V rámci výkladu dynamis ve smyslu počátku změny...
|
|
|
Dynamis a energeia: příspěvek k interpretaci Aristotelovy Metafyziky
Rabas, Martin ; Němec, Václav (vedoucí práce) ; Špinka, Štěpán (oponent)
v českém jazyce: V první polovině Metafyziky Théta pojednává Aristotelés o dynamis jakožto vlastnosti jsoucna. Tato dynamis je v prvé řadě počátkem změny v jiném, nebo nakolik je jiné a ve změně se uskutečňuje jako ve své energeia. V druhé polovině pojednává Aristotelés o dynamis jakožto způsobu bytí jsoucna. V tomto ohledu je jsoucno dynamei něčím jiným, než čím je energeiai, což znamená, že v tom ohledu, jímž dosud bylo na způsob dynamei, přechází do způsobu bytí energeiai. Úkolem předkládané práce je podat výklad pojmů dynamis a energeia, nakolik jsou obsaženy v 1., 2. a částečně v 6. kapitole knihy Théta. První otázka interpretace obou uvedených pojetí zní, jakým způsobem pojetí dynamis a energeia z obou částí knihy patří k sobě. Problém se klade následovně: Závisí na sobě dynamis ve smyslu počátku změny a dynamis jakožto způsob bytí? Souvisí spolu energeia ve smyslu změny a bytí energeiai? Nejde spíše o dva relativně nezávislé filosofické koncepty, z nichž jeden nahlíží jsoucno z fyzikálního hlediska, zatímco druhý z metafyzického? Na základě interpretace Aristotelových vyjádření usiluje předkládaná práce ukázat, že Aristotelův výklad je uveden analýzou dynamis jako počátku změny právě proto, aby předvedl souvislost obou pojmů dynamis: V rámci výkladu dynamis ve smyslu počátku změny...
|
|
|
Možnost a skutečnost jsoucna: příspěvek k interpretaci Aristotelovy Metafyziky
Rabas, Martin ; Němec, Václav (vedoucí práce) ; Špinka, Štěpán (oponent)
v českém jazyce: V první polovině Metafyziky Théta pojednává Aristotelés o dynamis jakožto vlastnosti jsoucna. Tato dynamis je v prvé řadě počátkem změny v jiném, nebo nakolik je jiné a ve změně se uskutečňuje jako ve své energeia. V druhé polovině pojednává Aristotelés o dynamis jakožto způsobu bytí jsoucna. V tomto ohledu je jsoucno dynamei něčím jiným, než čím je energeiai, což znamená, že v tom ohledu, jímž dosud bylo na způsob dynamei, přechází do způsobu bytí energeiai. Úkolem předkládané práce je podat výklad pojmů dynamis a energeia, nakolik jsou obsaženy v 1., 2., 6. a částečně v 7. kapitole knihy Théta. První otázka interpretace obou uvedených pojetí zní, jakým způsobem pojetí dynamis a energeia z obou částí knihy patří k sobě. Problém se klade následovně: Závisí na sobě dynamis ve smyslu počátku změny a dynamis jakožto způsob bytí? Souvisí spolu energeia ve smyslu změny a bytí energeiai? Nejde spíše o dva relativně nezávislé filosofické koncepty, z nichž jeden nahlíží jsoucno z fyzikálního hlediska, zatímco druhý z metafyzického? Na základě interpretace Aristotelových vyjádření usiluje předkládaná práce ukázat, že Aristotelův výklad je uveden analýzou dynamis jako počátku změny právě proto, aby předvedl souvislost obou pojmů dynamis: V rámci výkladu dynamis ve smyslu počátku změny...
|
|
|
Prostá změna v Aristotelově přírodní filosofii
Roreitner, Robert ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Thein, Karel (oponent)
Práce vychází od otázky, zda a v jakém smyslu rozdíl mezi "prostými" a "dílčími" výpověďmi změny (tj. výroky o "vzniku" na jedné straně a "stávání se" na straně druhé) poskytuje spolehlivé vodítko k porozumění skutečnosti. Zaměřuje se nejdříve na metodologické předpoklady Aristotelovy přírodní filosofie a vědy, především na jejich vztah ke každodennímu jazyku. V dalším kroku je položena otázka, zda a jak si obecné závěry o charakteru každé změny učiněné ve Fyzice podržují svou platnost také pro každou změnu (tj. pro změnu "prostou" a pro změnu "dílčí") zvlášť. Závěrečné dvě kapitoly se pak zabývají některými důsledky, které ze snahy být práv jazykové distinkci mezi "prostými" a "dílčími" změnami vyplývají pro Aristotelovo pojetí přírody: především charakterem látky a kruhovostí změn.
|
host ::
RSS.