|
|
Školní kluby a jejich koncepce
ŠOPOVOVÁ, Jana
Práce se podrobněji zabývá tématem školních klubů, které řadíme mezi školská zařízení pro zájmové vzdělávání. Vysvětluje význam základních pojmů, popisuje činnosti a poslání školního klubu. Dále rozebírá dokumentaci a činnosti deseti vybraných školních klubů ve třech okresech Plzeňského kraje. Získané informace v závěrečné části analyzuje. Cílem práce bylo se zaměřit na základní informace vztahující se ke školním klubům a popsat jejich význam. Dále pak na základě získané dokumentace popsat provoz a nabídku vybraných školních klubů.
|
|
|
Systémy dalšího vzdělávání učitelů. Zaměřeno na území hlavního města Prahy
Janušková, Jindra ; Trunda, Jiří (vedoucí práce) ; Trojanová, Irena (oponent)
Profesní rozvoj učitelů, tedy i jejich další vzdělávání je jedním ze základních strategických cílů dnešního školství. Bakalářská práce zkoumá, jaké druhy a formy dalšího vzdělávání jsou nejčastěji voleny a jak toto vzdělávání je realizováno na jednotlivých stupních škol - mateřských, základních i gymnáziích. Teoretická část se postupně zaměřuje na historii, vysvětlení základních pojmů a cílů dalšího vzděláváním. V dalších kapitolách se práce zabývá právním rámcem, druhy a formami tohoto vzdělávání. Ve výzkumné části jsou na základě cíle výzkumného šetření stanovena tvrzení. Pro ověření těchto tvrzení byla zvolena kvantitativní obsahová analýza textu (výročních zpráv a záznamů o činnosti mateřských škol). Jako výzkumný vzorek byly metodou náhodného výběru vybrány zástupci mateřských a základních škol a gymnázií. Na základě výzkumného šetření bylo zjištěno, že ředitelé základních škol a gymnázií dodržují školský zákon, hodnocení dalšího vzdělávání učitelů je součástí všech jejich výročních zpráv. Nejčastějším realizovaným druhem dalšího vzdělávání na vybraných školách je průběžné studium, které slouží k prohlubování odborné kvalifikace učitelů. Klíčová slova: celoživotní učení, další vzdělávání učitelů, druhy vzdělávání, formy vzdělávání, gymnázium, mateřská škola, pedagogický pracovník, učitel,...
|
|
|
Systémy dalšího vzdělávání učitelů. Zaměřeno na území hlavního města Prahy
Janušková, Jindra ; Trunda, Jiří (vedoucí práce) ; Trojanová, Irena (oponent)
Profesní rozvoj učitelů, tedy i jejich další vzdělávání je jedním ze základních strategických cílů dnešního školství. Bakalářská práce zkoumá, jaké druhy a formy dalšího vzdělávání jsou nejčastěji voleny a jak toto vzdělávání je realizováno na jednotlivých stupních škol - mateřských, základních i gymnáziích. Teoretická část se postupně zaměřuje na historii, vysvětlení základních pojmů a cílů dalšího vzděláváním. V dalších kapitolách se práce zabývá právním rámcem, druhy a formami tohoto vzdělávání. Ve výzkumné části jsou na základě cíle výzkumného šetření stanovena tvrzení. Pro ověření těchto tvrzení byla zvolena kvantitativní obsahová analýza textu (výročních zpráv a záznamů o činnosti mateřských škol). Jako výzkumný vzorek byly metodou náhodného výběru vybrány zástupci mateřských a základních škol a gymnázií. Na základě výzkumného šetření bylo zjištěno, že ředitelé základních škol a gymnázií dodržují školský zákon, hodnocení dalšího vzdělávání učitelů je součástí všech jejich výročních zpráv. Nejčastějším realizovaným druhem dalšího vzdělávání na vybraných školách je průběžné studium, které slouží k prohlubování odborné kvalifikace učitelů. Klíčová slova: celoživotní učení, další vzdělávání učitelů, druhy vzdělávání, formy vzdělávání, gymnázium, mateřská škola, pedagogický pracovník, učitel,...
|
|
|
Celoživotní vzdělávání jako součást vzdělávacího systému společnosti
Neckařová, Jana ; Šrédl, Karel (vedoucí práce) ; Hana, Hana (oponent)
Diplomová práce pojednává o vzdělávání dospělé populace, přičemž poukazuje
na důležitost vzdělávání v každém věku. V práci je objasněn význam vzdělávání dospělé populace, jsou zde uvedeny formy i možné metody, které jsou při tomto druhu vzdělávání nejčastěji využívány. Kromě teoretických východisek je zde zahrnuto i praktické hledisko vzdělávání dospělých osob, a to prostřednictvím dotazníkového šetření. Uvedené šetření v podobě výzkumu bylo orientováno přímo na zaměstnance, kteří si své vzdělání doplnili,
a současné také na zaměstnavatele, jejichž zaměstnanci se uvedeného vzdělávání zúčastnili. Souhrnně lze říci, že obě strany považují vzdělávání nabyté v dospělosti jako velký přínos, který je ku prospěchu jak vzdělávajícímu se zaměstnanci, tak samozřejmě
i zaměstnavateli. V každém případě však mají osoby s dosaženým vyšším stupněm vzdělání mnohem větší šance získat možné zaměstnání než osoby bez vzdělání nebo s nízkým stupněm vzdělání.
|
host ::
RSS.