|
|
Vliv dusíkatého hnojení a sucha na obsah proteinů gliadinové frakce u ozimé pšenice
Odstrčilová, Eva ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
V této diplomové práci byl sledován vliv dusíkatého hnojení a sucha na obsah proteinů gliadinové frakce u ozimé pšenice odrůdy Tiguan. Vzorky byly kultivovány na dvou lokalitách ve dvou letech, v podmínkách bez dusíkatého hnojení (0 kg N/ ha) a s dusíkatým hnojením v koncentraci 140 kg N/ ha. Dalším sledovaným faktorem bylo sucho zajištěné stříškami nad plodinami ve srovnání s kultivací v běžném klimatickém prostředí. Gliadinová frakce byla separována metodou A-PAGE a kvantifikace proteinů byla provedena pomocí počítačové denzitometrie. Dusíkaté hnojení způsobilo významný nárůst gliadinů, zejména -1,2 a -5 frakce. Stres suchem zapříčinil zvýšení obsahu gliadinů oproti kontrolní variantě, zvláště pak - a - frakcí. Nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím obsah gliadinů v zrnu bylo hnojení dusíkem v suchém prostředí. V případě hnojené varianty ve vlhkém prostředí byly nárůsty obsahu gliadinů menší, než v případě stresu suchem.
|
|
|
Vliv dusíkatého hnojení a sucha na obsah proteinů gluteninové frakce u ozimé pšenice
Vostrejš, Pavel ; Vítová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
V této bakalářské práci byl sledován vliv dusíkatého hnojení a sucha na obsah proteinů gluteninové frakce pšenice ozimé (Triticum aestivum L.). Kultivar Tiguan pšenice ozimé byl pěstován jednak v podmínkách zamezujících přísunu přírodních srážek (DRY), jednak v podmínkách normálních přírodních srážek (WET). Polovina vzorků byla ošetřena dusíkatým hnojivem dávkou 140 kg/ha (N140), druhá polovina zůstala bez hnojení (N0). Po oddělení gliadinů byly gluteniny ze vzorků extrahovány 50% isopropanolem s 1% DTT. Jednotlivé gluteninové frakce byly separovány metodou SDS-PAGE a kvantifikovány počítačovou denzitometrií. Sucho nemělo statisticky významný vliv na obsah žádné z gluteninových podjednotek. Dusíkaté hnojení způsobilo zvýšení obsahu celkového množství gluteninů i množství jednotlivých podjednotek. Interakce ošetření vodního režimu a hnojení vedla tomu, že nedošlo ke zvýšení množství gluteninů u HMW 3 GS a LMW 5 GS v podmínkách DRY.
|
|
|
Odrůdová variabilita vitality osiva máku a její souvislost s velikostí kořenového systému
Jedličková, Žaneta
Práce se zabývá testováním vitality osiva 10 vybraných genotypů máku setého. Cílem bylo zjistit toleranci osiva máku vůči vybraným suboptimálním abiotickým faktorům, jako je sucho a teplota, a zároveň objasnit její souvislost se schopností vytvořit kořenový systém, případně konečný produkt – semeno máku v rámci výnosotvorného procesu. Laboratorní část experimentu byla prováděna na Ústavu pěstovaní, šlechtění rostlin a rostlinolékařství na Mendelově univerzitě v Brně. Pozorování a měření se uskutečnilo na polním pokusu v katastru obce Chvalíkovice v roce 2022 pod vedením firmy OSEVA PRO s.r.o. Výsledky potvrdily očekávání, kdy při zvyšování intenzity sucha docházelo ke snižování počtu vyklíčených jedinců. Při testování vitality byly zjištěny značné rozdíly mezi jednotlivými genotypy. Zjištěny byly i rozdíly ve velikosti kořenového systému a výši výnosu semene. Zajímavým zjištěním této práce byla data, která ukazují vyšší počet vyklíčených jedinců při teplotě 10 °C oproti testování při teplotě 20 °C. Při korelaci dat vitality osiva máku a velikosti kořenového systému máku byla shledána statisticky významná závislost. Čím je osivo vitálnější, tím je schopnější rostlina vytvořit mohutný kořenový systém v počátečních fázích růstu. Avšak tato vazba se již jednoznačně nepromítá do výše výnosu máku. Neexistuje průkazná závislost mezi vitalitou osiva máku a jeho následnou výší výnosu semene. Do výnosotvorného procesu semene máku vstupuje nespočet vnějších faktorů, tudíž nelze říci, že vysoce vitální osivo zajistí velké množství kvalitního makového semene.
|
|
|
Vitalita a růst smrku ztepilého ve vertikálním gradientu České republiky
Kovačević, Vuk
Dlouhá období sucha a nerovnoměrnost srážek jsou častými jevy v 21. století, které spolu s hospodařením se smrkem ztepilým (Picea abies (L.) Karst.) mimo jeho přirozený areál v Evropě vedly k fyziologickému slábnutí a odumírání celých smrkových porostů. Sucho má velký vliv na růst a vitalitu stromu a tyto negativní vlivy lze dobře sledovat pomocí obsahu vody ve stromu, tj vodního deficitu stromu (TWD z angl. Tree Water Deficit). Tato práce je zaměřena na sledování a analýzu korelace mezi radiálním přírůstem kmene a klimatickými změnami v nadmořských výškách od 380 do 972 m n. m. v ČR. Růst byl sledován automatickými dendrometry během 5 let (2016–2020). Negativní dopad klimatických změn na radiální přírůst je největší v nižších polohách do 650 m n. m., kde docházelo k největšímu TWD. To znamená, že hospodaření se smrkem v nižších polohách je riskantní a nelze zaručit jeho dopěstování do mýtní zralost.
|
|
|
Jak ovlivní delší vegetační sezóna poutání uhlíku do biomasy rostlin
Kasperová, Denisa ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Ponert, Jan (oponent)
V důsledku činnosti člověka je do ovzduší uvolňováno velké množství skleníkových plynů, zejména CO2, které zapříčiňují větší skleníkový efekt a nárůst teploty povrchu planety i vzduchu v atmosféře. Probíhající klimatická změna je jednou z velkých výzev, které společnost čelí, neboť rostoucí teploty na planetě značně ovlivňují fungování jejich ekosystémů. Extrémy vznikající při změně klimatu, zejména růstu teploty a nedostatek srážek nebo změna roční distribuce srážek ovlivňují fyziologii a fenologii rostlin. Vyšší teploty zapříčiňují posun a prodloužení vegetačních období rostlin, a to má přímý dopad na poutání uhlíku do rostlinné biomasy prostřednictvím biochemického fyziologického procesu rostlin zvaného fotosyntéza. Růst koncentrace CO2 v atmosféře zpomalují terestrické lesní ekosystémy, neboť ve svých pletivech, zejména ve dřevě dokáží zadržet uhlík po relativně dlouhou dobu, než se vrátí zpět do atmosféry. Účinnost poutání uhlíku do biomasy však závisí i na dalších fyziologických procesech, např. fotorespiraci, dýchání, výměně plynů mezi rostlinou a atmosférou. Stresory způsobené klimatickou změnou pak mohou omezit růst, fotosyntézu, navýšit respiraci a může tak dojít k omezení poutání uhlíku do biomasy až k uhynutí, čímž je narušen globální koloběh uhlíku.
|
|
|
Vliv smíšení porostu na dynamiku růstu borovice lesní (Pinus sylvestris L.) ve Finsku
Vyčítalová, Hana
Smíšené porosty vynikají svou druhovou bohatostí a teoreticky mají lepší předpoklad pro vyrovnání se s disturbancemi než monokultury. Na druhou stranu v nich panuje mezidruhová konkurence, která může mít za následek utlačování jednotlivých druhů v ekosystému. Pro přiblížení vlivu smíšení porostu na přírůst borovice lesní (Pinus sylvestris L.) bylo v provincii Severní Karélie (Finsko) vybráno celkem 12 výzkumných ploch. Byly pozorovány objemové změny kmene a reakce na stres suchem během vegetační sezóny 2018 u jedinců v monokulturách a s přimíšením jednoho nebo obou z druhů smrk ztepilý (Picea abies L.) a bříza bělokorá (Betula pendula Roth.). Měření objemových změn probíhalo pomocí bodových dendrometrů instalovaných na jednotlivých borovicích, teplota a půdní vlhkost byly sledovány čidlem TMS-4 umístěným v půdě uprostřed každé výzkumné plochy. Bylo zjištěno, že ve všech případech přirůstala borovice lesní pouze v závislosti na vodě srážkové, nikoliv podzemní. U jedinců v monokulturách byl pak zaznamenán až dvakrát větší přírůst než v obou druzích smíšení. Prokázali také lepší schopnost dosytit pletiva vodou po jejím vytranspirování v průběhu červencového sucha. V srpnu však byla odezva na stres suchem srovnatelná v monokulturách i ve smíšených porostech. Z naměřených výsledků vyplývá, že mezidruhová konkurence může mít negativní vliv na přírůst a snášení sucha borovice lesní z krátkodobého hlediska. V době stupňujících se extrémních klimatických událostí po celém světě je však třeba tuto tématiku dále zkoumat, aby bylo možné vytvořit optimální podmínky pro růst budoucích lesů.
|
|
|
Effect of elevated CO2 concentration and nitrogen nutrition on mais response to short-term high temperature and drought stress
Simor, J. ; Klem, Karel
Within an experiment conducted in open top chambers in which two mais genotypes differing in stay-green trait were cultivated under elevated atmospheric CO2 concentration (EC) in comparison\nwith ambient CO2 concentration (AC), and in two contrast levels of nitrogen nutrition, the effect of acclimation to these factors on photosynthetic performance and water use efficiency, and subsequent response to short-term high temperature and drought stress was studied. Although EC improved water use efficiency, this effect did not alleviate the response to drought stress, and under some combinations of factors even led to a decrease in CO2 assimilation rate under drought stress. Differences in the stay- green trait between genotypes did not have a major effect on the response to high temperature and drought stress. Differences between genotypes were manifested mainly in the interaction with nitrogen nutrition, while in the Korynt genotype, non fertilised variants showed a lower response of CO2 assimilation rate to drought. Slight alleviating effect of higher nitrogen dose was found under EC conditions, while no nitrogen fertilisation rather increased drought resilience under AC conditions.
|
|
|
Využití anatomických, biochemických a fluorescenčních indikátorů stresu pro vyhodnocení reakce na sucho u lokálních ekotypů borovice lesní.
Štěpánová, Kristýna ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Stejskal, Jan (oponent)
Globální klimatická změna a s ní spojené globální oteplování již je problémem pro lesní ekosystémy mírného pásu a v příštích desetiletích se tento problém nadále bude prohlubovat. Mnoho druhů se bude muset přizpůsobit působení multifaktoriální kombinaci stresů, očekává se zvýšení průměrné teploty vzduchu, četnosti a intenzity srážek, zároveň se zvýší intenzita epizod sucha a území zasažených suchem bude přibývat. Je nutné najít způsob, jak pomoci krajině těmto zintenzivňujícím se jevům čelit. Nabízí se možnost výsadby vhodných druhů dřevin, které budou schopny efektivně hospodařit s vodou a přežívat i v obdobích s jejím nedostatkem. Odolnost stromů vůči suchu souvisí s jejich fenotypovou plasticitou a ekotypovou diferenciací. Borovice lesní (Pinus sylvestris L.) se vyznačuje skromnými ekologickými nároky na prostředí a klima stanoviště, je fenotypově plastická a vůči suchu relativně odolná. Cílem této práce bylo 1) zhodnotit a porovnat reakci rozdílných ekotypů borovice lesní na stres suchem v důsledku snížené dostupnosti vody, pomocí anatomických, biochemických a fluorescenčních indikátorů fyziologického stavu, a 2) u vybraných genotypů v rámci lokálního ekotypu borovice lesní v semenném sadu určit biochemický fenotyp v obsahu fotosyntetických pigmentů, jako indikátor fyziologického stavu rostliny...
|
|
|
Vliv ročníku na klíčivost a vzcházivost semen máku
JELÍNKOVÁ, Olga
Cílem této bakalářské práce bylo provést nádobový pokus s rostlinami máku kon-trolními a stresovanými suchem. U získaných semen byla následně testována klíči-vost semen v normálních podmínkách a v podmínkách sucha simulovaného pomocí PEG 6000. Bylo zjištěno, že stres suchem u rostlin máku určených k produkci osiva sice snižuje výnos a kvalitu osiva, ale zároveň zlepšuje energii klíčivosti a samotnou klíčivost takto získaných semen. V rámci této práce jsem dále testovala metodu rezonance povrchového plazmonu (SPR) jako potenciálně využitelnou metodu pro analýzu akumulace dehydrinů. Podařilo se mi ověřit využitelnost metody pro izolaci termostabilních proteinů a zároveň jsem potvrdila, že metoda SPR je potenciálně využitelná i pro analýzu akumulace dehydrinů v klíčních rostlinách máku.
|
|
|
Transgenerational effects of plant biotic interactions
PUY GUTIÉRREZ, Javier
This thesis focuses on the transgenerational effects triggered by plant biotic interactions and explores their relevance on ecological and evolutionary processes. The following sections document novel results that show their important consequences on different aspects. Primarily, we established the necessary methodology to be able to explore these questions and to disentangle the mechanisms originating the transgenerational plasticity by validating a demethylation method. Then, we checked whether the biotic interactions alter the phenotype via within-generation and transgenerational plasticity, examining the magnitude and direction of the response on each specific "response traits". Lastly, the potential role of transgenerational plasticity for adaptation, species coexistence, creating biodiversity and population and ecosystem functioning is tested.
|
host ::
RSS.