|
|
Numerické simulace ferrotekutin
Habera, Michal ; Hron, Jaroslav (vedoucí práce) ; Souček, Ondřej (oponent)
Tenzor napätia ferrokvapaliny vystavenej vonkajšiemu magnetickému poľu podlieha navyše magnetickým členom. Pre lineárne magnetizovateľné médium tieto členy vedú na magnetickú silu pôsobiacu na hranici ferrokvapaliny. Táto sila mení charakteristiky množstva javov s voľným povrchom ferrokvapaliny. Cieľom tejto práce je implementovať túto silu do nestlačiteľných Navier-Stokesových rovníc a navrhnúť numerickú metódu na ich riešenie. Rozhranie ferrokvapaliny je sledované s pomocou level-set metódy a dodatočný krok reinicializácie zaisťuje zachovanie objemu. Nestlačieľné Navier- Stokesové rovnice sú formulované pre rýchlostné polia s nulovou divergenciou pričom diskrétne sily na rozhraní sú ošetrené modelom spojitých povrchových síl. Rýchlostno-tlakové previazanie je dané projekčnou metódou. Z dôvodu kvantitatívnej predpovede vplyvu magnetickej sily sú pre každý časový krok riešené Maxwellove rovnice magnetostatiky. Metóda konečných prvkov je použitá pre priestorovú diskretizáciu. Na záver práce sú kvalitatívne porovnané známe experimenty s nasimulovaným rovnovážnym tvarom ferrokvapalinovej kvapky a javom odkvapávania. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Studium "stagnujících" výskytů skapové a kondenzované vody v jeskyních: Chemické složení a poznámky ke korozi krápníkové výzdoby
Zeman, Ondřej ; Bruthans, J. ; Filippi, Michal ; Vysoká, H.
Drobné výskyty stagnující vody (malé nepohyblivé kapky) na stěnách a stropech byly studovány ve čtyřech jeskyních v Česku a na Slovensku. Byly v nich stanoveny koncentrace hlavních iontů (Na+, K+, Ca2+, Mg2+, SO42-, Cl-, NO3-) a in situ měřeno pH, konduktivita a teplota. Výsledky shrnuje tabulka 1. Kondenzační vody se od skapových liší vyššími koncentracemi síranů a některých dalších komponent.
|
|
|
Využití přirozených stopovačů (18O, 3H, CFCs, SF6) pro studium proudění a doby zdržení skapových vod a krasových pramenů (Moravský kras)
Bruthans, J. ; Zeman, Ondřej ; Jež, M. ; Himmel, J. ; Buzek, F. ; Melková, J. ; Oster, H. ; Geršl, M.
Pomocí izotopu 18O byla v letech 2001-2003 studována střední doba zdržení a charakter proudění podzemní vody v nesaturované zóně v Ochozské jeskyni v jižní části Moravského krasu. Výsledkem je zjištění relativně dlouhé střední doby zdržení v nesaturované zóně (kolem 50% vody s dobou zdržení přesahující jeden rok). Uvažujeme původ vody ze dvou rozdílných rezervoárů (půda/epikras; voda z tajícího sněhu). Výsledky jasně ukazují že více než 50% skapové vody (téměř 100% v roce 2003) pochází z půdního/epikrasového rezervoáru z (pozdně) letních srážek (vysoký obsah izotopu 18O). To znamená že voda z tajícího sněhu vytlačila (pístovým efektem) „letní vodu“ z půdy a/nebo epikrasu. Voda z tajícího sněhu byla spotřebována evapotranspirací během léta. Jestliže tento efekt funguje rovněž v dlouhodobé perspektivě, může ovlivnit složení d18O ve skapových vodách a zprostředkovaně také v sintrových výplních jeskyní vysrážených z těchto skapových vod.
|
host ::
RSS.