|
|
Design ručního anemometru
Valentová, Radka ; Rubínová, Dana (oponent) ; Sládek, Josef (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá designem ručního anemometru. Jako hlavní problémy jsou zde řešeny jednoduchost ovládání při užívání, tvarování za účelem jistějšího ale zároveň ergonomického úchopu, návaznost tvaru anemometru v souvislosti s vrtulkou a ostatními částmi. Design by měl splňovat ergonomické i estetické požadavky. Celkové řešení tvarování produktu je jednoduché a funkční. Ruční anemometr má širokou škálu využití a kromě sportovních a rekreačních aktivit je možné ho používat i v jiných odvětvích.
|
|
|
Design ručního anemometru
Valentová, Radka ; Rubínová, Dana (oponent) ; Sládek, Josef (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá designem ručního anemometru. Jako hlavní problémy jsou zde řešeny jednoduchost ovládání při užívání, tvarování za účelem jistějšího ale zároveň ergonomického úchopu, návaznost tvaru anemometru v souvislosti s vrtulkou a ostatními částmi. Design by měl splňovat ergonomické i estetické požadavky. Celkové řešení tvarování produktu je jednoduché a funkční. Ruční anemometr má širokou škálu využití a kromě sportovních a rekreačních aktivit je možné ho používat i v jiných odvětvích.
|
|
|
Kinematická analýza elitních lezců v soutěžní cestě Českého poháru ve sportovním lezení na obtížnost
Ježková, Ludmila ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Kodejška, Jan (oponent)
Název: Kinematická analýza elitních lezců v soutěžní cestě Českého poháru ve sportovním lezení na obtížnost. Cíle: Cílem této práce je provedení kinematické analýzy elitních lezců v soutěžní cestě Českého poháru ve sportovním lezení na obtížnost. Metody: Sběr dat byl uskutečněn pořízením videozáznamu. Byla stanovena pozorovací kritéria (celkový čas, držení, zapínání postupového jištění, odpočinek a "mágování"). Na cestě obtížnosti 10- UIAA bylo měřeno 8 lezců. Výsledky: Průměrná doba lezení byla 203 ± 32,6 s, průměrná doba držení byla 7,1 ± 0,8 s (celková 161,3 ± 29,2 s), průměrná doba odpočinku byla 1,2 ± 0,4 s (celková 6,5 ± 3,3 s), průměrná doba zapínání postupového jištění byla 2,3 ± 0,4 s (celková 24,9 ± 4,6 s), průměrná doba "mágování" byla 2,1 ± 0,6 s (celková 16 ± 3,7 s) a průměrná doba přesunu byla 0,9 ± 0,2 s (celková 38,4 ± 9,1 s). Lezci lezli rychlostí 4,8 metrů za minutu. Závěry: Statická fáze skoro čtyřnásobně převažuje dynamickou část. V našich měřeních se v jednotlivých činnostech neprokázaly významné rozdíly mezi pravou a levou rukou. Klíčová slova: držení, zatížení, odpočinek, statická fáze, dynamická fáze
|
|
|
Změny v držení těla před nástupem do školy.
Holečková, Jana ; Dvořáková, Hana (vedoucí práce) ; Jahodová, Gabriela (oponent)
Téma diplomové práce se zabývá problematikou držení těla dětí předškolního věku. Cílem práce je zjistit držení těla dvou skupin dětí v různém vzdělávacím zařízení v posledním roce před vstupem do první třídy základní školy a ověřit, zda dochází v tomto období ke změnám v držení těla. K posouzení držení těla dětí jsem použila dva testy, pohledovou metodu Kleina, Thomase a Mayera, v kombinaci s hodnocením postavy podle Jaroše a Lomíčka. Výzkumná data jsem dále získávala metodou pozorování chodu běžného dne ve dvou různých předškolních zařízeních a metodou polostrukturovaného interview s třídními učitelkami těchto zařízení. Výzkumný soubor tvořily dvě věkově obdobné skupiny předškolních dětí, konkrétně děti z posledního ročníku mateřské školy a děti z přípravných tříd. Výsledkem výzkumu je zjištění, že v posledním roce před nástupem do základní školy dochází k negativním změnám v držení těla předškolních dětí a tím poukazuje na skutečnost, že už předškolní věk je rizikový z hlediska držení těla. KLÍČOVÁ SLOVA Hodnocení držení těla Vadné držení těla Dítě předškolního věku Mateřská škola Přípravná třída Pohybové aktivity
|
|
|
Problematika dětských lůžek v mateřských školách
MARUŠOVÁ, Pavla
Ve své bakalářské práci se zabývám možnou souvislostí dětských lůžek v mateřských školách se stále se zvyšujícím počtem dětí s vadným držením těla. Cílem je zmapovat stav dětských lůžek v MŠ a zjistit míru jejich prověšování při zátěži. Pro výzkum jsem si vybrala region Českobudějovický, konkrétně dvě mateřské školy v Českých Budějovicích a jednu MŠ v Blatné. V teoretické části popisuji vývoj a funkci pohybového aparátu v období od narození do 6 let věku dítěte, dále se věnuji i růstu dětského organismu v předškolním věku. Následující kapitolu věnuji pohybové aktivitě, která je důležitým preventivním opatřením před nepříznivým vývojem organismu. Dále popisuji anatomické změny způsobené vadným držením těla (VDT). Důležitou částí režimu dítěte, navštěvujícího mateřskou školu je odpolední odpočinek. V této době děti mají odpočívat na lůžkách. Ve své práci se zaměřuji na problematická plastová lůžka, k nimž jsou normy dosud velmi benevolentní. Praktická část se skládá z objektivního měření lůžek, dále sběru a vyhodnocení dat s využitím dotazníků. Měření jsem provedla na 70 lůžkách ve třech mateřských školách, která používají plastová lůžka. Zjišťovala jsem vzdálenost roštu od podlahy před zátěží a při zátěži lůžka (míra prověšení). Evidovala jsem přítomnost či absenci matrace. Zajímalo mě také stáří lůžka, jeho výrobce, uskladnění lůžka, manipulace s lůžky. Shromážděná data slouží k potvrzení první hypotézy: "Dětská lůžka v MŠ nezajišťují pevnou oporu zad dětí".Pro vyhodnocení této hypotézy byl použit T test, který vypočítal statistickou významnost prověšování lůžek. Lůžka dosahovala prověšení v rozmezí, které bylo určené doporučeným požadavkem na pevnou oporu zad. Nulová hypotéza tudíž neplatí. Druhá hypotéza byla vyhodnocena pomocí kvantitativní metody dotazníků. Dotazníky vyplnilo 154 respondentů. Tato skupina byla tvořena rodiči dětí ze tří mateřských škol. Z výsledků dotazníků vyplynulo, že 98 % dětí dotázaných rodičů tráví odpolední odpočinek v prostředí mateřské školy na dětských lůžkách. Statistické vyhodnocení druhé hypotézy z chí kvadrát testu potvrdilo: "Více než dvě třetiny dětí předškolního věku nemají žádné subjektivní potíže týkající se bolestí zad". Statisticky tedy nemohu prokázat spojitost vadného držení těla dětí s kvalitou dětských lůžek v MŠ. Avšak ve dvou ze tří mateřských škol používali lehátka bez matrací, čímž docházelo k většímu prověšení lůžka a nebyla zajištěna dostatečná tepelná izolace od země.Ve výzkumu se vyskytovaly i děti s již diagnostikovanými vadným držením těla. Proto je potřebné pátrat po dalších příčinách jejich ortopedických potíží. Je však třeba připomenout, že zdravotní stav dětí mohou zlepšit pediatři správným vyšetřením pohybového aparátu a nezanedbáním rehabilitační péče. Součástí tohoto systému jsou i odborní pracovníci v ochraně veřejného zdraví, kteří plní úlohu nejen kontrolní, ale především poradní.
|
host ::
RSS.