Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Železnice Vysočany - Těšnov; vznik, vývoj, zánik
Balák, Ondřej ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Šindelář, Jan (oponent)
Předkládaná práce si klade za cíl popsat vznik, vývoj a zánik koncového úseku železniční trati Vysočany- Těšnov. Šířeji se jedná o stručný úvod do problematiky výstavby železničních tratí v závěu 19. století v Praze, dále o zmapování konkrétních přípravných a stavebních prací v úseku Vysočany- Těšnov a stručný exkurs do problematiky osobní a nákladní dopravy na této trati. Stranou zájmu nezůstávají ani železniční budovy a ostatní stavby, které byly s výše zmíněnou tratí spojeny a z nichž některé se dochovaly do současnosti. Závěrečná kapitola je věnována otázce zániku budovy nádraží Těšnov. Dalším úhlem pohledu na tuto problematiku je pokus o porovnání stavu železničního tělesa a jeho nejbližšího okolí v době provozu a v současnosti. Pro tento způsob práce byly využity dobové mapové podklady v porovnání s mapami soudobými, a dále také vlastní terénní průzkum dodnes zachovalých pozůstatků železniční trati.
Železnice Vysočany - Těšnov; vznik, vývoj, zánik
Balák, Ondřej ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Šindelář, Jan (oponent)
Předkládaná práce si klade za cíl popsat vznik, vývoj a zánik koncového úseku železniční trati Vysočany- Těšnov. Šířeji se jedná o stručný úvod do problematiky výstavby železničních tratí v závěu 19. století v Praze, dále o zmapování konkrétních přípravných a stavebních prací v úseku Vysočany- Těšnov a stručný exkurs do problematiky osobní a nákladní dopravy na této trati. Stranou zájmu nezůstávají ani železniční budovy a ostatní stavby, které byly s výše zmíněnou tratí spojeny a z nichž některé se dochovaly do současnosti. Závěrečná kapitola je věnována otázce zániku budovy nádraží Těšnov. Dalším úhlem pohledu na tuto problematiku je pokus o porovnání stavu železničního tělesa a jeho nejbližšího okolí v době provozu a v současnosti. Pro tento způsob práce byly využity dobové mapové podklady v porovnání s mapami soudobými, a dále také vlastní terénní průzkum dodnes zachovalých pozůstatků železniční trati.
Český Řím
Petiška, Eduard ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Půtová, Barbora (oponent)
Kulturní prvky vycházející z Říma pronikly do mnoha kultur na celém světě. Jejich vliv zasáhl i do zemí střední Evropy, českou nevyjímaje; právě analýza uzlových bodů české kultury a kultur prezentovaných Římem je předmětem této práce, přičemž pozornost je věnována těm dílčím tématům, která mají obecnější teoretické konsekvence pro kulturologii. První část práce se věnuje nejstarším zmínkám o vzájemném vztahu těchto lokalit. Na ni navazuje kapitola o Marobudovi, který jako odchovanec Říma svou říši obohatil o prvky antické kultury. S počátky české státnosti je spojena významná dvojice - Cyril a Metoděj - práce se zaměřuje na cestu a pobyt bratří v Římě jako nezbytnou součást úspěchu jejich mise. Jedni z nejznámějších českých světců, sv. Václav a sv. Vojtěch, měli k Římu vřelý vztah; promítl se do jejich života, smýšlení a jednání, které podstatně zasáhlo do naší kultury. Dvě kapitoly se proto zabývají uvedenými osobnostmi a doklady o jejich vztahu k Římu. Značná pozornost je věnována Karlu IV., který do tohoto města podnikl několik cest a byl jím natolik zaujat, že se mu Prahu rozhodl připodobnit. Práce zaznamenává některé jeho úspěchy při Imitatio Romae, zmiňuje Vyšehrad a Karlštejn, popisuje také jeho zaujetí pro římskou symboliku, které ho ovlivnilo a reflektovalo se v soudobé kultuře. Práce...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.