Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Příjem D vitaminu u dětí mladšího školního věku
PAVLÍČKOVÁ, Adéla
Vitamin D je nedílnou složkou našeho jídelníčku. Je velmi důležitý pro správný růst a vývoj dítěte, nepodílí se jen na růstu a vývoji kostí, ovlivňuje i činnost nervového systému, tvorbu a růst nervových buněk a imunitní systém. V současné době trpí nedostatkem tohoto vitaminu více než 60 % dětí v Evropě. Nedostatečná konzumace zdrojů vitaminu D z živočišných produktů může být příčinou nedostatku u této skupiny osob. Až 90 % vitaminu D přijímá člověk ze slunečního záření, proto příčinou nedostatku u dnešních dětí může být i méně častý pobyt venku. Pro mou bakalářskou práci jsem si zvolila 4 cíle. Prvním cílem je zjistit, jaké množství vitaminu D přijímají děti mladšího školního věku perorálně. Jako druhý cíl jsem si stanovila zjistit význam suplementace pro perorální příjem vitaminu D u dětí mladšího školního věku. Třetím cílem bylo zjistit jaké množství produktů s obsahem vitaminu D mají děti mladšího školního věku běžně ve stravě. Posledním cílem bylo zjistit kolik procent z doporučené denní dávky vitaminu D přijímají děti mladšího školního věku ze stravy. V praktické části se zabývám interpretací výsledků výzkumu pomocí textu a tabulek. Výzkumným souborem je 20 respondentů ve věku od 6 do 12 let. Sběr dat byl prováděn ve městě Písek a jeho okolí. Pro výzkum byla použita metoda kvalitativně-kvantitativní. Pro sběr dat byl použit dotazník a jídelníček. Pomocí dotazníku byl zjišťován počet produktů s obsahem vitaminu D, které zkonzumoval jednotlivý respondent za týden. V dotazníku byla také položena otázka, zda respondenti vitamin D suplementují. Pomocí jídelníčku bylo zjišťováno množství přijatého vitaminu D u jednotlivých respondentů ze stravy za týden. Sesbíraná data z jídelníčku byla následně vložena do programu Nutriservis, který vypočítal hodnoty vitaminu D v mikrogramech ze zadaných potravin. Z výsledných hodnot z programu jsem vypočítala celkový týdenní příjem vitaminu D a procentuální část z perorální doporučené týdenní dávky vitaminu D. V případě, že respondent suplementoval, jsem k týdenní dávce vitaminu D přijatého ze stravy přičetla hodnotu současné suplementace za týden a z této hodnoty jsem opět určovala procentuální zastoupení vitaminu D z perorální doporučené týdenní dávky. Z výsledných údajů, vycházejících z dotazníku, který se zabýval množstvím přijatých produktů s obsahem vitaminu D, vyplývá, že mezi nejoblíbenější produkty s obsahem vitaminu D patří mléko a mléčné výrobky. Méně časté, ale také významné zastoupení ve stravě respondentů měly žloutky a rostlinné oleje. Naopak játra zahrnují týdně do své stravy pouze 3 respondenti z 20 tázaných. Na základě vyhodnocení dat a získaných informací o vitaminu D lze říct, že suplementace má v tomto věkovém období velký význam. Tento údaj je podložen výslednými hodnotami, kdy bylo zjištěno, že žádný ze zkoumaných respondentů nesplnil bez současné suplementace požadovanou perorální týdenní dávku vitaminu D. Respondentů, kteří současně suplementují tento vitamin, bylo 8 z 20 tázaných. U těchto respondentů byla naplněna perorální doporučená týdenní dávka u 7 respondentů z 8 suplementujících. Z výsledků vyplývá, že je nutné zvýšit gramotnost dětí a rodičů zaměřenou na příjem D vitaminu.
Složení stravy a konzumace fast food v mladistvém věku
HÁJKOVÁ, Martina
Fast food je fenoménem dnešní doby, který zná většina z nás. Nicméně se jedná o veřejný typ stravování, který má spíše negativní dopad na naše zdraví, zvláště při pravidelném využívání. Moje bakalářská práce na téma "Složení stravy a konzumace fast food v mladistvém věku" je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Na začátku teoretické části se zabývám charakteristikou mládeže. V další kapitole je důraz kladen na základní složky potravin, jako jsou bílkoviny, tuky a sacharidy. U jednotlivých složek jsou uvedeny jejich zdroje a denní doporučená dávka. V poslední kapitole se zabývám již zmíněným fast food, začínám od jeho historie až po novinky, které nám dnešní moderní doba přináší. Má práce je vedena kvalitativní i kvantitativní formou. Jako první metodu jsem zvolila dotazníkové šetření. Výzkumným souborem bylo 44 žáků v rozmezí od 15 do 18 let. Zvolila jsem dvě školy v Českých Budějovicích, v jejichž blízkosti se nacházejí restaurace s rychlým občerstvením. Jako první školu jsem vybrala Biskupské gymnázium, první ročník, a dále Střední průmyslovou školu stavební, taktéž první ročník. Dále výzkum pokračoval u 8 náhodně vybraných respondentů, kteří týden zaznamenávali svůj jídelníček do mého předtištěného formuláře. Ten jsem potom vyhodnotila pomocí programu Nutriservis professional. Mým hlavním cílem bylo zjistit frekvenci konzumace fast food potravin v průběhu týdne. Dále zhodnotit týdenní jídelníček u vybraných respondentů pomocí programu Nutriservis professional.
Složení stravy a konzumace Fast food v mladistvém věku
HÁJKOVÁ, Martina
Fast food je fenoménem dnešní doby, který zná většina z nás. Nicméně jedná se o veřejný typ stravování, který má spíše negativní dopad na naše zdraví, zvláště při pravidelném využívání. Moje práce na téma "Složení stravy a konzumace Fast food v mladistvém věku" je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Na začátku teoretické části uvádím historii stravování a porovnání s dobou současnou. Dále se zabývám charakteristikou mládeže a školním stravováním, které hraje také svoji roli. V další kapitole je důraz kladen na základní složky potravin, jako jsou bílkoviny, tuky a sacharidy. U jednotlivých složek jsou uvedeny i jejich zdroje. V poslední kapitole se zabývám již zmíněným fast foodem, začínám od jeho historie až po novinky, které nám dnešní moderní doba přináší. Má práce je vedena kvalitativní i kvantitativní formou. Jako první metodu jsem zvolila dotazníkové šetření. Výzkumným souborem je 44 žáků v rozmezí věku od 15 do 18 let. Zvolila jsem dvě školy v Českých Budějovicích, kde se nacházejí restaurace s rychlým občerstvením. Jako první školu jsem vybrala Biskupské gymnázium, první ročník, a dále Střední průmyslovou školu stavební, taktéž první ročník. Dále výzkum probíhal u 8 vybraných respondentů, kteří týden zaznamenávali svůj jídelníček do mého předtištěného formuláře. Ten jsem potom vyhodnotila pomocí programu Nutriservis profi. Mým hlavním cílem bylo, zjistit frekvenci konzumace fast-foodových potravin v průběhu týdne. Dále zhodnotit týdenní jídelníček u vybraných respondentů pomocí programu Nutriservis profi.
Rozdíly ve výživě seniorů v přirozeném domácím prostředí a seniorů v domovech důchodců
KAUCKÁ, Eva
V mé bakalářské práci se zabývám rozdílem ve výživě seniorů z přirozeného domácího prostředí a seniorů v domovech důchodců. Zejména z hlediska kvality a kvantity jejich stravy. V teoretická část je zaměřena na základní informace racionální výživy seniorů a její specifika. Zmiňuji zde dále důležitost pitného režimu. Důležité jsou také uvedené doporučené dávky a zdroje jednotlivých živin. Ve stáří je nutno stravování přizpůsobit aktuálnímu zdravotnímu stavu. Většinou se volí pokrmy lehké, snadno stravitelné. V praktické části jsou prezentovány výsledky výzkumu zaměřeného na výše uvedenou problematiku. Tyto informace jsou získávány pomocí dotazníků a jídelníčků. Respondenti byli rozdělení do dvou skupin podle místa jejich pobytu. První skupina byla ze seniorů z přirozeného domácího prostředí a druhá z klientů domova důchodců. Kvalita a kvantita výživy byla sledována pouze u vybraného vzorku čtyř respondentů. V mém výzkumu jsem si stanovila dvě hypotézy. Podle dotazníků se potvrdila pouze druhá část druhé hypotézy, zatímco první hypotéza a první část druhé hypotézy se nepotvrdila.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.