|
|
Stavebně technologický projekt Domova seniorů Pržno
Machala, Jan ; Štěrba, Martin (oponent) ; Novotný, Michal (vedoucí práce)
Tato diplomová práce řeší realizaci zamýšleného projektu, který se týká rekonstrukce stávajícího objektu nákupního střediska a pohostinství. Vestavbou prostoru atria, přístavbou venkovních teras a nástavbou druhého nadzemního podlaží bude uskutečněn projekt zamýšleného objektu domova seniorů. Obsahem práce je souhrnná technická zpráva, zpracování technologických předpisů, zpráva zařízení staveniště, návrh hlavních stavebních strojů a mechanismů, posouzení dopravy, plán BOZP, položkový rozpočet a harmonogram na objekt domova seniorů.
|
|
| |
|
|
Role pastoračního pracovníka v domově pro seniory
BALKOVÁ, Magdaléna
Práce se zabývá rolí pastoračního pracovníka v domovech seniorů. V teoretické části představuje seniora a jeho specifika, jakožto cílovou skupinu pastoračního pracovníka. Zároveň představuje komunikaci jako činnost, skrze kterou pastorace probíhá. Dále poukazuje na absenci koncepčního ošetření služby pastoračního pracovníka a představuje dokumenty, ze kterých by při jejím koncepčním ukotvování bylo možné vycházet. Pomocí kvantitativního průzkumu se také snaží zjistit, v kolika českých domovech seniorů působí pastorační pracovníci. V praktické části formou kvalitativního výzkumu usiluje o nalezení toho, jaké role plní pastorační pracovníci v domovech seniorů.
|
|
| |
|
|
Stavebně technologický projekt Domova seniorů Pržno
Machala, Jan ; Štěrba, Martin (oponent) ; Novotný, Michal (vedoucí práce)
Tato diplomová práce řeší realizaci zamýšleného projektu, který se týká rekonstrukce stávajícího objektu nákupního střediska a pohostinství. Vestavbou prostoru atria, přístavbou venkovních teras a nástavbou druhého nadzemního podlaží bude uskutečněn projekt zamýšleného objektu domova seniorů. Obsahem práce je souhrnná technická zpráva, zpracování technologických předpisů, zpráva zařízení staveniště, návrh hlavních stavebních strojů a mechanismů, posouzení dopravy, plán BOZP, položkový rozpočet a harmonogram na objekt domova seniorů.
|
|
|
Srovnání vybraných ošetřovatelských intervencí v prevenci imobilizačního syndromu v domově pro seniory ve Spolkové republice Německo a v České republice u ležících klientů
ČERNÁ, Lucie
Se stárnutím populace vzrůstá počet geriatrických pacientů. Zvyšuje se také počet imobilních seniorů, kteří již nejsou schopni sebepéče. Komplexní zdravotní a sociální zabezpečení je poskytováno v domovech pro seniory, které plní roli dlouhodobé ústavní péče. Sestra v zařízeních tohoto typu zabezpečuje vysoce odbornou a erudovanou ošetřovatelskou péči zaměřenou na geriatrické problémy. U geriatrických klientů domova pro seniory je důležitá realizace preventivních, léčebných a sociálních opatření formou individuálního přístupu. Aby tato opatření mohla být provedena, je třeba zhodnotit zdravotní stav seniora, jeho fyzickou výkonnost, stav soběstačnosti a psychických funkcí v souvislosti s jeho sociální situací a zformulovat ošetřovatelské diagnózy. V důsledku dlouhodobého upoutání na lůžku může dojít ke zdravotním komplikacím postihující všechny tělesné systémy, k tzv. imobilizačnímu syndromu. Na prevenci sekundárních poškození, které ohrožují pacienta při jeho základním onemocnění, se zaměřuje rehabilitační ošetřovatelství. Mezi rehabilitační prostředky v prevenci imobilizačního syndromu v sesterské praxi patří polohování, vertikalizace a mobilizace. Nedílnou součástí preventivních opatření vzniku zdravotních komplikací u imobilních klientů domova pro seniory jsou vhodně zvolené polohovací pomůcky, mobilizační prostředky, dobře vybavené lůžko s antidekubitním systémem. V bakalářské práci byly stanoveny dva cíle. Porovnat dodržování preventivních opatření předcházejících vzniku dekubitů a svalových kontraktur v ošetřovatelské péči o imobilní pacienty v české a německém domově pro seniory. Zmapovat možnosti využití pomůcek k prevenci komplikací u imobilních klientů v českém a německém domově pro seniory. Bakalářské práce byla vypravována pomocí kvalitativního výzkumu. Ke sběru dat byla využita metoda hloubkových polostrukturovaných rozhovorů, se čtyřmi českými a čtyřmi německými sestrami. Tato metoda zahrnovala nestandardizované dotazování prostřednictvím otevřených otázek, které byly zaznamenány pomocí diktafonu a doslovně přepsány. Analýza získaných dat probíhala metodou kódování v ruce, neboli metodou tužka a papír.Analýzou získaných dat vznikly čtyři kategorie, vždy rozdělené na domov seniorů v ČR a domov seniorů v SRN: 1. Vědomosti sester,2. Realizace preventivních opatření 3. Vybavení pro imobilní klienty 4. Obecné poznatky týkající se imobilních klientů.Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že není velký rozdíl v dodržování preventivních opatření předcházejících vzniku dekubitů a svalových kontraktur v ošetřovatelské péči o imobilní klienty v českém a německém domově pro seniory. Srovnatelné jsou i možnosti využití pomůcek v prevenci komplikací u imobilních klientů. Největší mezeru v ošetřovatelské péči o tyto klienty mají znalosti týkající se kontraktury a její profylaxe.Také vedení dokumentace a záznamů, které jsou důležité pro realizaci preventivních opatření, není v českém domově vyhovující. Mobilizační záznam se nepíše a polohovací záznam by měl být podrobnější. Proto bylo navrženo vytvoření polohovacího a mobilizačního záznamu podle vzoru německého domova a jeho předání vedení domova seniorů v ČR.
|
|
|
Ošetřovatelský proces a jeho význam pro seniora z pohledu sester v domovech seniorů
FRÜHAUFOVÁ, Hana
Moderní ošetřovatelství je charakterizováno vyhledáváním, plánováním a uspokojováním potřeb zdravého i nemocného člověka. To vše se uskutečňuje prostřednictvím ošetřovatelského procesu. Ošetřovatelský proces je považován za základní vědeckou metodu vyspělého ošetřovatelství vedoucí k vyřešení problémů. Dnes je již neodmyslitelnou formou plánování individuální péče. Díky ošetřovatelskému procesu sestra na pacienta pohlíží holisticky a je schopna mu poskytnout kvalitní péči. V domovech pro seniory je poskytována ošetřovatelská péče v souladu se zásadami ošetřovatelského procesu s ohledem na specifika geriatrického ošetřovatelství. Sestra v domově seniorů zohledňuje specifika jednotlivých fází ošetřovatelského procesu u seniorů. Domovy pro seniory poskytují pobytové služby osobám se sníženou soběstačností zejména z důvodu vyššího věku a těm, kteří potřebují pravidelnou pomoc v oblastech soběstačnosti a osobní péče. Těmto osobám nedovoluje jejich nepříznivá sociální situace žít ve svém domácím prostředí. V domovech pro seniory je poskytována komplexní péče a pobyt zde nahrazuje domácí prostředí. Seniorům je zde poskytována také zdravotní péče zprostředkovaná všeobecnými sestrami. Cílem práce bylo zjistit využití ošetřovatelského procesu v domově pro seniory a zjistit význam ošetřovatelského procesu z pohledu sester v domově seniorů. Byly zvoleny tyto výzkumné otázky: Které fáze ošetřovatelského procesu využívají sestry v péči o seniora v domově seniorů? Jaký význam má podle sester v domově seniorů ošetřovatelský proces pro seniory? K zjištění potřebných informací byl zvolen kvalitativní výzkum, pomocí hloubkového rozhovoru a dotazování se sestrami ve vybraném domově seniorů v Jihočeském kraji. Rozhovory byly nahrávány na diktafon a posléze doslovně přepsány. Přepsané rozhovory byly podrobeny podrobné analýze, pomocí metody papír a tužka otevřeným kódováním. Z analýzy dat vznikly celkem čtyři kategorie: Ošetřovatelský proces, Ošetřovatelský proces v praxi, Fáze ošetřovatelského procesu a Sestavení ošetřovatelské diagnózy a vedení ošetřovatelské dokumentace. K jednotlivým kategoriím jsou přiřazeny podkategorie, ve kterých jsou zakódována stěžejní data, vše je znázorněno v přehledných schématech jednotlivých kategorií. Z výzkumu vyplývá, že dotazované sestry mají všeobecné znalosti o ošetřovatelském procesu. Dokázaly ošetřovatelský proces definovat, vyjmenovat jednotlivé fáze procesu a vyjádřit svůj postoj k této metodě. Aktivně s ním pracují, ale uvádějí, že je pro ně časově a administrativně náročný. Zarážejícím je fakt, že dotazované sestry mají velmi malé znalosti o tvorbě ošetřovatelských diagnóz. Vzhledem k malému povědomí o ošetřovatelských diagnózách navrhuji seminář s objasněním této problematiky.
|
|
|
Kvalita života seniorů v pobytových zařízeních sociálních služeb
MATLASOVÁ, Kateřina
Současná společnost se velmi intenzivně začíná zabývat životem a vůbec kvalitou života starých lidí, a proto jsem se rozhodla zaměřit svou práci na téma kvalita života seniorů v pobytových zařízeních sociálních služeb. Stanovenými cíli práce bylo zmapovat a vyhodnotit kvalitu života seniorů ve vybraných pobytových zařízeních sociálních služeb v bývalém okrese Jindřichův Hradec, porovnat kvalitu života seniorů ve třech zařízeních stejné pobytové sociální služby v rámci bývalého okresu Jindřichův Hradec a porovnat kvalitu života seniorů v odlišných pobytových zařízeních sociálních služeb. Výzkum v této práci byl realizován pomocí kvalitativní formy. Byl použit výzkum metodou polostandardizovaného (polořízeného) rozhovoru spolu s kvalitativním pozorováním, která byla využita k dosažení předpokládaného cíle celé práce. K dosažení cílů bylo využito výzkumu technikou rozhovoru, který probíhal v Domovech seniorů Jindřichův Hradec, České Velenice a Budíškovice, a v domě s pečovatelskou službou v Jindřichově Hradci. Zároveň jako doplňující technika byl ještě použit škálový dotazník dle WHO DAS II, a to v týchž zařízeních sociálních služeb. V souvislosti s určenými cíli diplomové práce byly stanoveny tyto hypotézy. Hypotéza jedna - čím více nabízených sociálně aktivizačních činností v rámci poskytovaní sociální služby, tím vyšší je kvalita života uživatelů této služby. Hypotéza dvě - uživatelé služby v okresním městě mají vyšší kvalitu života než uživatelé této služby poskytované v obci s počtem obyvatel nepřesahující deset tisíc. Hypotéza tři - kvalita života uživatelů domu s pečovatelskou službou je vyšší než kvalita života uživatelů domu pro seniory. Stanovené hypotézy byly potvrzeny. Lze konstatovat, že kvalita života starých lidí se oproti předchozím letům zlepšila. Jako doporučení k řešení této problematiky bych se vrátila k dobré komunikaci a zpětné vazbě, která je nutná proto, aby se vůbec zjistilo, zda a jak moc jsou senioři se službami v jejich zařízení spokojeni. Dále je velmi důležité dodržovat soukromí jednotlivých klientů, které přispívá k pocitu jistoty a bezpečí.
|
|
|
Komunikace jako nástroj aktivizace seniorů v institucích pečujících o seniory
KLIMKOVÁ, Lenka
Komunikace je jedna z nejdůležitějších potřeb člověka v jakémkoliv věku. Dobrá komunikace je základem dobrého vztahu mezi zdravotnickým personálem a klienty. Její pomocí navodíme příjemnou atmosféru v domově pro seniory, můžeme ovlivnit psychický stav klientů a napomáhá ke zmírnění fyzických potíží. Cílem mé práce byla charakteristika zásad úspěšné komunikace se seniory ve zdravotně sociálních zařízeních uplatňovaných v rámci komplexně pojaté péče o klienty, včetně volnočasových aktivit v Domově pro seniory Máj v Českých Budějovicích a Domově seniorů Mistra Křišťana v Prachaticích. První hypotéza říká, že k základním všeobecným zásadám účinné komunikace se seniory uplatňovaným v rámci péče o klienty zdravotně sociálních zařízení patří zainteresovaný, osobní vztah pracovníků ke klientovi, akceptování jeho osobnosti, empatie a naslouchání, vytváření ovzduší přátelství a optimismu, ocenění a pochvala klientovy snahy a úsilí,atp. Tato hypotéza se mým výzkumem potvrdila. Druhá hypotéza říká, že významnou roli v aktivizaci seniorů, klientů zdravotně sociálních zařízení hrají komunikační metody uplatňované v rámci volnočasových aktivit, zábavně-terapeutických technik a animačních her zaměřených na povzbuzení, motivaci a empowerment klientů. Tato hypotéza se potvrdila, obě instituce nabízejí dostatek volnočasových aktivit zaměřených především na komunikaci, povzbuzení a motivaci klientů. Pracovníci si uvědomují, že nynější komunikace není zcela ideální, se seniory nejvíce komunikují při zdravotně ošetřovatelské péči a potřebovali by na ni více času. Senioři si avšak důvody toho, proč pracovníci nemají dostatek času uvědomují a chápou. Informace potřebné pro praktickou část bakalářské práce jsem získávala pomocí kvantitativně orientovaného průzkumu vycházejícího ze skupinového strukturovaného pohovoru a využívajícího především řízeného rozhovoru a metodou analýzy dokumentů.
|
host ::
RSS.