|
|
Trčkové z Lípy a jejich dominium
KOZÁKOVÁ, Karolína
Diplomová práce s názvem Trčkové z Lípy a jejich dominium se zabývá vzestupem tohoto původně rytířského rodu. Práce především sleduje ohromné nabývání majetku od konce husitských válek až do roku 1634, kdy historie Trčků z Lípy končí. Dalším cílem bylo také zařadit jednotlivé členy Trčků z Lípy do historického kontextu. V neposlední řadě se diplomová práce snaží poukázat na důležitost Trčků z Lípy v české historii.
|
|
|
Buquoy aristocratic family, history and cultural legacy in Bohemia
Landová, Adéla ; Jančík, Jiří (vedoucí práce) ; Listíková, Renáta (oponent)
1 Abstrakt Šlechtický rod Buquoyů je jednou z větví rodu Longueval mající svůj původ v dnešní severní Francii. Na území Čech se Buquoyové dostali za třicetileté války, kdy byl Karel Bonaventura de Buquoy povolán do Zemí Koruny české jako generál císařské armády, aby bojoval proti českým protestantským stavům. Záhy poté obdržel od císaře Ferdinanda II. panství v jižních Čechách, na kterých on a jeho potomci působili bezmála tři a půl století. Buquoyové svá honosná sídla postupně rozšířili o pražské paláce a další panství na severu Čech. Jejich přínos v oblasti zemědělství, sklářství a sociálních a školních reforem byl pozoruhodný. Angažovali se také v politice a stali se důležitými mecenáši kultury a umění. Buquoye ovšem potkal stejný osud jako další šlechtické rody a od 19. století postupně přicházeli o svá privilegia a panství, aby nakonec v roce 1945 byli vyhnáni z Československa na základě Benešových dekretů o konfiskaci a rozdělení majetku Němců. Cílem této práce je poukázat na kulturní dědictví, které Buquoyové zanechali v Čechách a popsat jejich přínos v jednotlivých oblastech. Práce je rozdělena do dvou kapitol. První kapitola je věnována obecnému popisu a historii šlechty v Zemích Koruny české a v Československu a stručné historii Buquoyů. Druhá kapitola je pojata jako průvodce jejich bývalými...
|
|
|
Umělá inteligence pro hru Dominion
Babušík, Jan ; Pilát, Martin (vedoucí práce) ; Gemrot, Jakub (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je umělá inteligence pro karetní hru Dominion, která je použitelná ve hře dvou hráčů. Hra Dominion se vyznačuje tím, že existuje velké množství počátečních konfigurací. Umělá inteligence vybírá nejlepší strategie z množiny připravených strategií, aby čas generování specializované strategie nezdržoval hráče před každou hrou. Tento přístup byl implementován s důrazem na rozšiřitelnost hry. Při návrhu umělé inteligence bylo využito evolučních algoritmů. Součástí práce je také implementace samotné hry v jazyce C# a jednoduché grafické rozhraní pro hraní hry. 1
|
|
|
Buquoy aristocratic family, history and cultural legacy in Bohemia
Landová, Adéla ; Jančík, Jiří (vedoucí práce) ; Listíková, Renáta (oponent)
1 Abstrakt Šlechtický rod Buquoyů je jednou z větví rodu Longueval mající svůj původ v dnešní severní Francii. Na území Čech se Buquoyové dostali za třicetileté války, kdy byl Karel Bonaventura de Buquoy povolán do Zemí Koruny české jako generál císařské armády, aby bojoval proti českým protestantským stavům. Záhy poté obdržel od císaře Ferdinanda II. panství v jižních Čechách, na kterých on a jeho potomci působili bezmála tři a půl století. Buquoyové svá honosná sídla postupně rozšířili o pražské paláce a další panství na severu Čech. Jejich přínos v oblasti zemědělství, sklářství a sociálních a školních reforem byl pozoruhodný. Angažovali se také v politice a stali se důležitými mecenáši kultury a umění. Buquoye ovšem potkal stejný osud jako další šlechtické rody a od 19. století postupně přicházeli o svá privilegia a panství, aby nakonec v roce 1945 byli vyhnáni z Československa na základě Benešových dekretů o konfiskaci a rozdělení majetku Němců. Cílem této práce je poukázat na kulturní dědictví, které Buquoyové zanechali v Čechách a popsat jejich přínos v jednotlivých oblastech. Práce je rozdělena do dvou kapitol. První kapitola je věnována obecnému popisu a historii šlechty v Zemích Koruny české a v Československu a stručné historii Buquoyů. Druhá kapitola je pojata jako průvodce jejich bývalými...
|
|
|
Zvíkovské panství do konce středověku
Procházková, Žaneta ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Tématem této bakalářské práce je vývoj Zvíkovského panství v předbělohorském období. Zaměřím se zejména na dobu od první zástavy Zvíkova Rožmberkům roku 1307 po přechod panství pánům ze Švamberka. Zvíkov byl postaven jako královský hrad v první polovině 13. století a jeho poloha na ostrohu nad soutokem řek Vltavy a Otavy zaručovala výhodné postavení v případě nebezpečí. Svůj charakter získal při stavitelských počinech krále Václava I. a Přemysla Otakara II. Na počátku čtrnáctého století k němu svůj zájem obrátil Jindřich I. z Rožmberka a dostal Zvíkov do zástavy. Jedním z politických vrcholů panství bylo období vlády Karla IV., kdy hrad sloužil k dočasnému uložení korunovačních klenotů. Nejvýznamněji o Zvíkov stál Oldřich II. z Rožmberka, jenž ho do svého majetku toužil zahrnout i za cenu falšování listin. V Rožmberské správě se Zvíkov udržel až do roku 1473, kdy byl odprodán Bohuslavovi ze Švamberka. Dále bych se zaměřila na kulturní vývoj hradu v rámci rožmberského dominia, jako i na ekonomickou a politickou situaci.
|
|
|
Mikroregion Kamenice-Velké Popovice - příklad dynamiky kulturní krajiny v novověku
Korbelíková, Daniela ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent)
Diplomová práce je součástí fakultního projektu, který sleduje vývoj české krajiny v době industrializace. Zaměřuje se na mikroregion Kamenice-Velké Popovice, v němž Ringhofferové v 19. století vybudovali tzv. Spojené dominium Kamenice-Štiřín a velice citlivě proměňovali krajinu, když v něm vyvíjeli svoje podnikatelské, kulturní, reprezentativní, společenské a rekreační aktivity. Vychází ze studia archivních materiálů, terénního výzkumu reliktů ringhofferských aktivit z 19. a 20. století, studia literatury a kartografických materiálů. Klíčová slova Ringhoffer, land-use, krajina, dominium, mikroregion, půda, podnikání
|
host ::
RSS.