|
|
Grooming in female Barbary macaques: Role of dominance, kinship and relationship quality.
ROUBOVÁ, Veronika
Tato studie zjišťuje vliv dominance, příbuzenství a kvality vzájemného vztahu na distribuci čištění u samic makaka magota. Data byla získána pozorováním volně žijící skupiny makaků magotů ve dvou čtyř měsíčních sezonách. Výsledky prokázaly podstatný vliv všech testovaných faktorů na volbu čistícího partnera v dané skupině. Navíc byla otestována i síla jednotlivých faktorů. Tento přístup umožnil zjistit jaký faktor je nejdůležítější při výběru čistícího partnera u samic makaků magotů. Největší vliv na distribuci čištění měla kvalita vztahu mezi pozorovanými samicemi. Jinak řečeno, samice čistily častěji a déle ty samice, se kterými měly dobrý vztah.
|
|
|
Ichtyofauna přítoků Lipenské vodní nádrže
MRÁZ, Roman
Monitoring rybích společenstev v roce 2009 byl proveden na území, které spravuje povodí horní Vltavy, a to na tocích vlévajících se do vodní nádrže Lipno 1 a na přítocích řeky Vltavy. Sledování bylo prováděno na předem vytipovaných lokalitách, majících především přírodní charakter a minimální podíl antropogenních zásahů. K monitoringu rybích společenstev vybraných toků byl použit odlov pomocí elektrického proudu. Lov byl organizován ve 100 m úsecích a postupovalo se proti proudu toku v celé jeho šířce. Jednotlivé odlovené druhy byly druhově determinovány, pomocí měrné desky byla stanovena jejich délka těla a následně byly nepoškozené ryby vráceny zpět do toku. Na základě získaných informací byl vyhodnocen stav rybího společenstva, u kterého jsme stanovili hodnoty druhové abundance, biodiverzity, ekvitability, dominance, velikostní variability apod. Sledování probíhalo na 8 lokalitách (CHKO a NP Šumava). Nejčastěji zaznamenanými druhy byly Salmo trutta m. fario, Phoxinus phoxinus, Gobio gobio, Thymallus thymallus a chráněné a ohrožené druhy Lampetra planeri, , Cottus gobio a Lota lota
|
|
|
Biodiverzita ryb vybraných přítoků VN Lipno I
SALON, František
Monitoring rybích společenstev byl prováděn na lokalitách, majících přirozený přírodní charakter s minimálním podílem a narušením antropogenní činnosti. Monitoring probíhal v roce 2009-2010 na dvou lokalitách, na potoce Pestřice a Hamerském potoce. K vlastnímu zmapování rybích společenstev, vybraných toků, byl použit odlov pomocí elektrického proudu. Při odlovu se postupovalo proti proudu toku v celé jeho šířce, délka úseku činila cca 100 m. Odlovené druhy ryb a mihulí byly determinovány, pomocí měrné desky byla stanovena jejich délka, po zdokumentování byly následně šetrně navráceny zpět do toku. Vyhodnocená data poskytují základní informace o druhové struktuře rybího společenstva a jeho charakteru, vývoji diverzity a ekvitability, druhové abundance, dominance a velikostní variability atd. Nejčastěji odlovené druhy Salmo trutta m. fario, Perca fluviatilis a chráněné a ohrožené druhy Lampetra plameri, Cottus gobio, Lota lota, Phoxinus phoxinus.
|
|
|
Etologická studie surikaty (Suricata suricatta) v ZOO Jihlava
ZÍTKOVÁ, Jana
Surikata (Suricata suricatta) je promykovitá šelma žijící v jižní Africe. Mezi hlavní potravu patří hmyz. Tvoří skupiny o 2-30 jedincích s vyvinutou sociální strukturou. Skupina se skládá z dominantního páru a rozdílného množství pomocníků obou pohlaví, které se podílejí na různých formách spolupráce, např. péče o mláďata, strážní služba a údržba doupěte. Práce probíhala v Zoologické zahradě Jihlava od července do září 2009 na skupině surikat, kterou tvořilo 14 jedinců. Byla použita metoda přímého pozorování. Pozorování bylo soustředěno na péči o mláďata. Mezi sledované prvky chování patřilo např. hrabání, nošení mláděte, čištění mláděte a hra. Cílem práce bylo zjistit, jakými aktivitami zvířata tráví čas a vyhodnotit chování jedinců při výchově mláďat. Sledováním bylo zjištěno, že v zoologické zahradě v Jihlavě o mláďata pečovaly nejvíce dospělé samice, méně jednoleté samice, dále dospělí samci, jednoletí samci a nejméně odrostlá mláďata.
|
|
|
Etologická studie vybraného druhu lemura
ŽAHOUROVÁ, Petra
Lemur kata (Lemur catta) je poloopice žijící na jižním a jihozápadním Madagaskaru. Je převážně frugivor a folivor. Tvoří vícesamčí {--} vícesamičí sociální skupiny, kde dominují samice nad samci. Práce se uskutečnila v Zoologické zahradě Jihlava v období od května do listopadu 2009. Pozorování probíhalo vždy 3 hodiny dopoledne a 3 hodiny odpoledne, a to v náhodně vybraných dnech, nezávisle na počasí a pouze ve vnitřním výběhu. Byla použita metoda přímého pozorování. Pozorování bylo zaměřeno na vzájemné vytěsňování jedinců a projevy s vytěsňováním související, jako submisivní vokalizace a stažení se. Také bylo pozorováno čištění, kontakt, hra a příjem potravy. Hlavním cílem práce bylo vyhodnocení počtu vytěsnění a vyhodnocení vlivu vytěsňování na dobu strávenou příjmem potravy, kontaktem, čištěním a hrou. Sledováním bylo zjištěno, že v Zoologické zahradě Jihlava vytěsnění jedinci tráví o 1,88 % času méně příjmem potravy, o 3,50 % času méně kontaktem, o 3,09 % času méně čištěním a o 0,24 % času více hrou. Nejvíce vytěsňujícím jedincem byla skoro dvouletá samice Matylda a nejvíce vytěsňovaným jedincem byl dvanáctiletý samec Pepa.
|
|
|
Příspěvek k poznání etologie německého ovčáka
VICKOVÁ, Pavlína
V práci jsou popsány uměle vyvolané modelové situace chování psů, při kterých byla vyhodnocována agrese, dominance, strach a submise. K pokusu byli použiti tři psi, dva pětiletí němečtí ovčáci - bratři a třináctiletý kříženec německého ovčáka. Pro výchozí modelové situace byly použity metody dle R. Abrantese. Všechny situace byly možné pozorovat jak v sourozeneckém, tak v nepříbuzenském vztahu. Na příkladu modelových situací bylo zjištěno, že mezi sourozenci se vytvořila společenská hierarchie charakteristická pro smečku a ve vypjatých situacích se spojovali ke společné obraně proti třetímu, staršímu psovi.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Kolektivní dominance v soutěžním právu
Žáčková, Soňa ; Boháček, Martin (vedoucí práce) ; Malířská, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na kolektivní dominanci v soutěžním právu. Charakterizuje prameny právní úpravy a vývoj pojmu kolektivní dominance jako takového. Dále se zabývá srovnáním kolektivní dominance s jednáním ve vzájemné shodě. Jako nejdůležitější pramen kolektivní dominance identifikuje judikaturu (především na evropské úrovni), jejíž analýze je věnována značná pozornost. V závěru shrnuje důsledky vývoje judikatury na vývoj konceptu kolektivní dominance se zaměřením na praktickou stránku ? zda je či není nutné při prokazování kolektivní dominance prokázat existenci ekonomických vazeb mezi soutěžiteli.
|
host ::
RSS.