|
|
Vliv změny techniky krmení jadrné krmné směsi ve stáji s robotickým dojením na užitkovost a BCS dojnic
Konupková, Zora
Diplomová práce se zabývá porovnáním a zhodnocením vlivu změny techniky krmení jadrné krmné směsi ve stáji s robotickým dojením na produkční a metabolické parametry dojnic. Do sledovaných parametrů byly zahrnuty parametry mléčné užitkovosti, BCS a bachorových tekutin. Změna krmné techniky spočívala ve změně procentuálního zastoupení koncentrátu předkládaného v dojicím robotu a jako součást směsné krmné dávky. BCS bylo hodnoceno pomocí pětibodové stupnice s přesností 0,25 bodu a bylo do něj zahrnuto 50 dojnic. Údaje o parametrech mléčné užitkovosti byly získány z kontroly užitkovosti a byly vyhodnoceny u 49 dojnic. Odběr a laboratorní vyšetření bachorových tekutin bylo provedeno od šesti zvířat před změnou krmné techniky a následně od šesti zvířat po změně krmné techniky. U sledovaných parametrů vznikly dvě skupiny statistických souborů – před změnou krmné techniky a po změně krmné techniky, které byly následně podrobeny statistickým analýzám. Po změně techniky krmení se prokázalo statisticky významné zvýšení (p ≤ 0,05) v produkci celkových těkavých mastných kyselin v bachorové tekutině (z 88,33 mmol/l na 107,53 mmol/l). Toto zvýšení bylo dáno především statisticky průkazným zvýšením (p < 0,05) produkce kyseliny propionové (z 15,40 % na 20,65 %) a statisticky průkazným snížením (p ≤ 0,05) produkce kyseliny octové (z 68,43 % na 63,97 %). Při hodnocení vlivu změny techniky krmení na parametry mléčné užitkovosti bylo zjištěno průkazné zvýšení (p < 0,05) obsahu tuku (z 3,96 % na 4,18 %) a průkazné snížení (p < 0,05) obsahu bílkovin (z 3,56 % na 3,50 %) v mléce v prvním měsíci po změně krmné techniky. Rovněž bylo po změně krmné techniky zjištěno statisticky významné zvýšení (p < 0,05) obsahu močoviny v mléce (z 24,98 mg/100 ml na 38,24 mg/100 ml). Také bylo zaznamenáno průkazné zvýšení (p < 0,05) průměrného poměru obsahu tuku a bílkoviny v mléce (z 1,12 na 1,20). Při sledování BCS dojnic se po změně krmné techniky prokázalo statisticky významné zvýšení (p < 0,05) průměrného BCS ve stádě (z 3,39 na 3,67). Při snížení množství přiděleného koncentrátu v dojicím robotu bylo zjištěno statisticky vysoce průkazné (p < 0,001) snížení množství zbytků (z 0,883 kg na 0,203 kg). Zjištěné výsledky dokladují, že změna krmné techniky měla pozitivní vliv na fermentační procesy v bachoru a na vyrovnání výživného stavu stáda.
|
|
|
Problematika zavádění automatických systémů dojení v chovu skotu
KAMÍROVÁ, Anna
Tato bakalářská práce zachycuje výstavbu první automatické robotické dojírny GEA DairyProQ v České republice v Agrodružstvě Blížkovice. Nová dojírna je poté srovnána s jejich předchozí dojírnou DeLaval. Srovnání je sice velmi obtížné, protože se zde porovnává stará technologie s nejnovějšími roboty na trhu, ale i přes to výsledky mluví samy za sebe. Zvýšila se zde rychlost dojení o 32 % (40 ks/hod.), počet lidí jako pracovníci obsluhy se snížil o 67 % (- 4 osoby/směnu). Parametry mléka se téměř nezměnily, až na počet somatických buněk, který klesl o 50 000 v 1 ml mléka, a na hodnotu celkového počtu mikroorganismů, která klesla lehce pod 20 000 v 1 ml mléka. Nároky na spotřebu se výrazně zvětšily, a to u spotřeby energie o 40 % a u potřeby vody o 64 %. Celkově se z neatraktivní a fyzicky náročné práce stala práce vyžadující vyšší kvalifikovanost zaměstnanců v IT oblasti a v oblasti manipulace s novou technologií. Až na výjimky (20 ks dojnic/směnu) pracovník s dojícím ramenem vůbec nemanipuluje a jen dohlíží na plynulost chodu dojírny. Tato technologie se ukázala jako samostatně fungující zařízení, které výrazně ulehčuje dříve náročnou práci v dojírnách za předpokladu, že jste ochotni do moderní technologie patřičně investovat.
|
|
|
Porovnání technologií dojicích robotů značky Fullwood
ZUKAL, Martin
Tématem této práce je: Problematika dojících robotů Fullwood. V literárním přehledu je popsáno mléko, anatomie mléčné žlázy, tvorba mléka a jeho spouštění. Dále se přehled zabývá způsoby získávání mléka, strojním dojením a automatizovaným dojením. V praktické části byly vybrány dvě farmy s dojícím robotem Fullwood M2erlin, a byly na nich sledovány parametry jako počet podojených krav za 24 hodin, počet skopnutí a nenasazení dojící soupravy, čas dojení a denní užitkovost v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018. Tyto parametry byly následně vyhodnoceny a byla zpracována jejich analýza. Výsledky byly zpracovány do tabulek.
|
|
|
Analýza vlivů působících na produkci mléka a chování dojnic v automatických dojících systémech
Langer, Richard
V této bakalářské práci byl sledován vliv vnějšího prostředí na mléčnou užitkovost a chování holštýnského skotu v konkrétním podniku, využívající technologii robotizovaného dojení od firmy Lely. Předmětem pozorování byl především průměrný denní nádoj, pořadí laktace, doby a četnosti dojení v závislosti na klimatických podmínkách. Data byla průběžně získávána v průběhu roku 2018. Bylo zjištěno, že vnější prostředí se značnou měrou podílí na mléčné užitkovosti skotu. Mezi prokázané vlivy, patřilo zejména pořadí laktace, které se významnou měrou podílí především na denní produkci a rychlosti dojení. Dále bylo sledovano roční období, kdy se v závislosti na teplotě měnila denní produkce, rychlost dojení i frekvence dojení. Z výzkumu vyšlo, že dojnice na druhé a třetí laktaci dosahují nejvyšší produkce. Dále pak, že vliv vnějšího prostředí výrazně ovlivňuje denní produkci dojnic a rychlost dojení.
|
|
|
Problematika dojicích robotů Lely
KOVAŘÍK, Martin
Práce se zabývá problematikou dojících robotů. Teoretická část se zaobírá biologickými a etologickými faktory v souvislosti s automatizací dojící technologie. Prostor je zde věnován i historickému vývoji dojící technologie až po současnými požadavky na dojící automat. Jsou zde stručně představení i někteří současní výrobci automatické dojící technologie. Je zmíněna též ekonomická stránka provozu dojících robotů. V praktické části je provedeno vyhodnocení provozních dat dojící robotů firmy LELY a jejich vzájemných souvislostech s ohledem na produkci v průběhu roku a podrobněji v průběhu jednoho dne. Byly hodnoceny dvě farmy v režimu ekologického zemědělství a jedna farma v režimu konvenčního zemědělství.
|
|
|
Problematika dojicích robotů DeLaval
ŠVEC, Tomáš
Obsah této diplomové práce je zaměřen na vyhodnocení výkonnosti dojícího robota DeLaval ve vybraném stájovém objektu. Pro tuto práci byla vybrána stáj rodinné farmy pana Šítala z obce Mojné. V období od 19.9. 2018 až do 18.3. 2019 byly sledovány vybrané parametry robotizovaného dojení a na základě zjištěných hodnot byla vyhodnocena výkonnost zařízení. Ve zkoumaném období byl sledován počet dojených krav za 24 h, průměrný počet dojení na dojnici, průměrný čas dojení a denní mléčná užitkovost. Ve vybrané stáji bylo v půlročním období průměrně dojeno 44 dojnic s frekvencí 2,62 návštěv dojícího robota za den. Průměrně dojení zabralo 7 minut a 40 sekund. Mléčná užitkovost dosahovala hodnot 30,70 l mléka na dojnici za den, celkový nádoj stáda činil denně 1353,01 l mléka.
|
|
|
Výkonnost dojicích robotů při řízeném pohybu stáda
ZELENÝ, Jiří
Tato práce je zaměřena na výkonnost dojicích robotů v systému řízeného pohybu stáda. Obliba tohoto získávání mléka ve světě i v Česku každoročně vzrůstá. Důvodem zvyšující se obliby zavedení dojicích robotů v chovech dojného skotu jsou výborné výsledky ve zvyšování produktivity práce a welfare chovaných dojnic. Pro tuto diplomovou práci byl vybrán stájový objekt pro chov skotu s tržní produkcí mléka, dojeného pomocí AMS s řízeným pohybem stáda.
|
|
|
Zhodnocení vlivu dojicích robotů na základní ukazatele v chovech dojnic
Šustr, Jaroslav ; Vaculík, Petr (vedoucí práce) ; Přikryl, Miroslav (oponent)
V této diplomové práci je popsána problematika tradičních a zejména automatických systémů pro dojení skotu využívaných u chovů v České republice. V teoretické části jsou uvedeny základní principy v chovech skotu a stručný historický vývoj technologie pro dojení skotu. Pro bližší možnost následného porovnání je zde představen také obecný popis stávajícího technického řešení konvenčního způsobu dojení. Navazující části práce jsou věnovány obecným pojmům z průmyslové robotiky. Cílem práce bylo využít prakticky získaných poznatků k popisu současné technologie automatických dojících systémů a provedení posouzení vlivu jejich technologického rozvoje na zlepšení efektivity dojení v reálném provozu u chovů v České republice.
|
|
|
Analýza robotického dojení
ZELENÝ, Jiří
Práce je zaměřena na analýzu robotického dojení. Obliba tohoto způsobu získávání mléka ve světě i v České republice každoročně vzrůstá. Důvodem jsou především výborné výsledky ve zvyšování produktivity práce a welfare chovaných dojnic. Ve vlastní práci byly porovnány tři stáje s chovem skotu s mléčnou produkcí dojeného pomocí AMS.
|
|
|
Porovnání vybraných ukazatelů welfare dojnic dojených v dojicím automatu a na rybinové dojírně
KOUTEK, Martin
Cílem této diplomové práce bylo získat a formulovat poznatky o procesu dojení a následné aktivitě dojnic do 30 minut po dojení v dojícím robotu a na rybinové dojírně. K získání výsledků proběhla 3 etologická pozorování ve 3 ročních období. Na farmě s dojícím robotem trvala pozorování nepřetržitě 24 hodin, na farmě s dojírnou po dobu dojení a následného pozorování poslední dojené skupiny dojnic. Při pozorování bylo celkem vyhodnoceno 452 úspěšných dojení na farmě s robotem a 112 dojení na farmě s dojírnou. Co se týče sledovaných dojnic, na obou farmách byly pozorovány kříženky českého strakatého skotu a červeného holštýnského skotu ve stejném podílu křížení. Byly sledovány parametry při procesu dojení a etologické projevy po dobu do 30 minut po dojení, jako je potřeba pití, příjmu krmiva a ulehnutí. Zadání práce vychází z projektu NAZV QJ1210144 a NAZV QJ1530058.
|
host ::
RSS.