|
|
Zvýšení produktivity práce v prostředí velkovýroby mléka v ZD Ločenice
KAMÍROVÁ, Anna
Tato diplomová práce navrhuje tři varianty rekonstrukce v ZD Ločenice. Jednotlivé varianty vypočítávají a porovnávají změnu hospodářského výsledku za určitých podmínek s nynějším stavem podniku. Dle nasbíraných dat bylo možné vypočítat hospodářský výsledek pouze pro živočišný sektor podniku, který činí 4 987 215 Kč/rok. Varianta A znázorňuje rekonstrukci střediska v Ločenicích při využití nového robotického dojení. V této variantě dochází navíc ke zvýšení produkce mléka o za A a) 5 %. Po zvýšení investičních nákladů a zvýšení produkce je hospodářský výsledek o 1 833 818 Kč/rok vyšší. Při A b) 10 % zvýšení produkce a po odečtení investičních nákladů je rozdíl 3 055 066 Kč/rok od původního hospodářského výsledku. Varianta B předpokládá úplné zrušení chovu dojnic na středisku v Ločenicích a produkci přesouvá do Mokrého Lomu. Tím dochází ke snížení stavu dojnic při potřebě minimální investice. Z těchto důvodů hospodářský výsledek klesne o 1 150 896 Kč/rok. Poslední varianta C nabízí výstavbu nové produkční stáje a dojírny. U hospodářského výsledku při zvýšení produkce o C a) 5 % dojde po odečtu investic ke snížení o 90 353 Kč. Při navýšení produkce na C b) 10 % se hospodářský výsledek zvýší o 2 230 498 Kč. Varianty jsou ovlivněny mnoha faktory například délkou odepisování jednotlivých investic, předpokládanou produkcí mléka či náročností na obsluhu. Každý podnik má své specifické požadavky na jednotlivé faktory, které jsou rozhodující pro výběr konkrétní varianty. Každá z nich má své klady a zápory, ale i přesto se dá v tomto konkrétním případě za nejvhodnější variantu považovat varianta C, která nabízí sice nejnáročnější investici, ale zároveň nejudržitelnější variantu do budoucích let.
|
|
|
Problematika zavádění automatických systémů dojení v chovu skotu
KAMÍROVÁ, Anna
Tato bakalářská práce zachycuje výstavbu první automatické robotické dojírny GEA DairyProQ v České republice v Agrodružstvě Blížkovice. Nová dojírna je poté srovnána s jejich předchozí dojírnou DeLaval. Srovnání je sice velmi obtížné, protože se zde porovnává stará technologie s nejnovějšími roboty na trhu, ale i přes to výsledky mluví samy za sebe. Zvýšila se zde rychlost dojení o 32 % (40 ks/hod.), počet lidí jako pracovníci obsluhy se snížil o 67 % (- 4 osoby/směnu). Parametry mléka se téměř nezměnily, až na počet somatických buněk, který klesl o 50 000 v 1 ml mléka, a na hodnotu celkového počtu mikroorganismů, která klesla lehce pod 20 000 v 1 ml mléka. Nároky na spotřebu se výrazně zvětšily, a to u spotřeby energie o 40 % a u potřeby vody o 64 %. Celkově se z neatraktivní a fyzicky náročné práce stala práce vyžadující vyšší kvalifikovanost zaměstnanců v IT oblasti a v oblasti manipulace s novou technologií. Až na výjimky (20 ks dojnic/směnu) pracovník s dojícím ramenem vůbec nemanipuluje a jen dohlíží na plynulost chodu dojírny. Tato technologie se ukázala jako samostatně fungující zařízení, které výrazně ulehčuje dříve náročnou práci v dojírnách za předpokladu, že jste ochotni do moderní technologie patřičně investovat.
|
host ::
RSS.