|
|
Vybrané charakteristiky hybného aparátu u dospělých (věková kategorie 50,0-59,9 r.)
DOUCHOVÁ, Kristýna
Cílem práce bylo posouzení pohyblivosti páteře, stavu plochonoží a vybraných somatických znaků u padesátiletých dospělých. Měřeno bylo 36 mužů a 36 žen žijících v menších obcích kraje Vysočina, kteří se dlouhodobě, jako dobrovolníci, věnovali požárnímu sportu. Součástí práce bylo také zpracování rešerše dostupné české a zahraniční literatury, která je na toto téma zaměřena. Z naměřených hodnot byly vybrány základní somatické znaky, tedy tělesná výška, tělesná hmotnost a obvodové rozměry, z nichž byly vybrány obvod pravé paže, boků, břicha, stehna ve střední části a hodnoty kožních řas - biceps, triceps, lopatka, stehno a břicho. Získaná data byla porovnána s daty předchozích výzkumů. Statisticky významné byly rozdíly hodnot kožních řas v porovnání se souborem cvičenců Československé spartakiády z roku 1985, průměrné hodnoty kožních řas se vzhledem k datům z roku 1985 zvyšují. Dle WHR indexu bylo zjištěno, že u mužů dominuje rozložení tuku rizikové a u žen periferní. Dále byly provedeny zkoušky pohyblivosti páteře, Thomayerův příznak, Čepojův příznak, Stiborův příznak, Schoberův příznak, Ottův příznak. Ze zkoušek hodnotících hypermobilitu, to byly zkouška lateroflexe a zkouška šály. Pohyblivost hodnocená funkčními zkouškami byla stejná jako doporučované hodnoty pro dospělou populaci u Stiborova, Ottova a Čepojova příznaku nebo mírně vyšší u Thomayerova příznaku a zkoušky šály. V případě funkčních zkoušek páteře, bylo zjištěno, že dobrovolní hasiči, ženy i muži ve věku od 50 do 60 let mají velmi dobrou pohyblivost páteře. U probandů byl také zjišťován otisk chodidla pomocí metody plantogramu. V poměrně vysokém procentu byl u mužů i žen zjištěn výskyt ploché nohy, u žen byla plochá noha zjištěna ve více než šedesáti procentech.
|
|
|
Ekonomie dobrovolnictví: Hlavní determinanty produktivity dobrovolných hasičů
Růžičková, Tereza ; Komrska, Martin (vedoucí práce) ; Slaný, Martin (oponent)
Práce analyzuje vliv jednotlivých determinantů na produktivitu dobrovolných hasičů v ČR. Na základě dat z dotazníkového průzkumu dobrovolných hasičů v ČR jsem odhadla ekonometrické modely pro všechny dotazované dobrovolné hasiče, pro pracující dobrovolné hasiče a pro muže a ženy (dobrovolné hasiče) zvlášť. Touto prací se nepodařil prokázat vliv příjmu ze zaměstnání na produktivitu dobrovolných hasičů v ČR. Hlavní testovaná hypotéza "Dobrovolní hasiči s vysokými příjmy v zaměstnání budou méně produktivní vzhledem k vyšší obětované příležitosti v zaměstnání" zůstává nepotvrzena. Předpoklad, že ženy budou v tomto druhu dobrovolnictví méně produktivní než muži, se podařilo potvrdit. Naopak se nepodařilo prokázat, že by bydlení na vesnici zvyšovalo produktivitu. Vliv bydlení na vesnici vyšel negativní na produktivitu dobrovolných hasičů ve dvou testovaných modelech, což odporuje původnímu předpokladu.
|
host ::
RSS.