|
|
Způsob a průběh kolektivizace zemědělství v Kutnohorském okrese v 50. letech 20. století
Stříbrná, Anežka ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Diplomová práce přibližuje průběh a způsob kolektivizace zemědělství v kutnohorském okrese v letech 1948-1960. Vychází z analýzy pěti obcí kutnohorského okresu - Bahno, Opatovice I, Petrovice I, Mitrov a Vranice (pro srovnání je zařazeno i městečko Kácov). Práce sleduje, jak se celostátně řízená zemědělská politika KSČ, její jednotné a závazné principy promítly do socializace konkrétních vesnic, jakým způsobem ovlivňovala jejich každodenní život a zasáhla do osudů jejich obyvatel. Dále se soustřeďuje na to, jak na ni reagovali jednotliví lidé, především místní funkcionáři, jaké volili prostředky a strategie jednání vůči vládnoucí moci. V centru pozornosti stojí otázka, zda a nakolik svými postoji mohli ovlivňovat a spoluvytvářet život v obci a jaký vliv měli na místní podobu socializace. Cílem práce je ukázat plastičtější obraz kolektivizace zemědělství a zároveň nabídnout jistou typologii postojů jejích aktérů. Kromě porovnání způsobu kolektivizace v konkrétních obcích umožňuje na jejich příkladu také ukázat rozdíly mezi první a druhou (závěrečnou) fází kolektivizace zemědělství. Práce čerpá především ze studia archivních materiálů a vzpomínek pamětníků.
|
|
|
Způsob a průběh kolektivizace zemědělství v Kutnohorském okrese v 50. letech 20. století
Stříbrná, Anežka ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Diplomová práce přibližuje průběh a způsob kolektivizace zemědělství v kutnohorském okrese v letech 1948-1960. Vychází z analýzy pěti obcí kutnohorského okresu - Bahno, Opatovice I, Petrovice I, Mitrov a Vranice (pro srovnání je zařazeno i městečko Kácov). Práce sleduje, jak se celostátně řízená zemědělská politika KSČ, její jednotné a závazné principy promítly do socializace konkrétních vesnic, jakým způsobem ovlivňovala jejich každodenní život a zasáhla do osudů jejich obyvatel. Dále se soustřeďuje na to, jak na ni reagovali jednotliví lidé, především místní funkcionáři, jaké volili prostředky a strategie jednání vůči vládnoucí moci. V centru pozornosti stojí otázka, zda a nakolik svými postoji mohli ovlivňovat a spoluvytvářet život v obci a jaký vliv měli na místní podobu socializace. Cílem práce je ukázat plastičtější obraz kolektivizace zemědělství a zároveň nabídnout jistou typologii postojů jejích aktérů. Kromě porovnání způsobu kolektivizace v konkrétních obcích umožňuje na jejich příkladu také ukázat rozdíly mezi první a druhou (závěrečnou) fází kolektivizace zemědělství. Práce čerpá především ze studia archivních materiálů a vzpomínek pamětníků.
|
host ::
RSS.