|
|
Vliv síťování na denaturaci kolagenových vzorků z různých živočišných zdrojů
Ladický, Peter ; Muchová, Johana (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práca sa zaoberá prípravou, sieťovaním a charakterizáciou kolagénových filmov z rôznych živočíšnych zdrojov. Na prípravu kolagénových filmov bol použitý kolagén z prasaťa, Tilapie, koňa, kravy a krokodýla. Na sieťovanie pripravených filmov boli použité chemické sieťovadlá EDC/NHS a Lyofix. V experimentálnej časti bola optimalizovaná metóda diferenčnej kompenzačnej kalorimetrie (DSC), pomocou ktorej bola následne stanovená teplota denaturácie jednotlivých kolagénových filmov pred a po sieťovaní. Ďalej bola analyzovaná schopnosť filmov botnať a degradovať. Pomocou infračervenej spektroskopie bola overená prítomnosť charakteristických skupín vyskytujúcich sa v štruktúre kolagénu. Morfólogia vzoriek bola skúmaná pomocou metódy skenovacej elektrónovej kryomikroskopie (kryo-SEM). Z výsledkov vyplýva, že EDC/NHS je v porovnaní s Lyofix lepším sieťovadlom kolagénu. Najlepším zdrojom na prípravu termálne stabilných filmov je prasací kolagén, ktorého teplota denaturácie po sieťovaní EDC/NHS bola približne 69 C a predstavuje viac ako adekvátnu náhradu kravského kolagénu, ktorý je v súčasnosti najviac využívaný či už v oblasti tkanivového inžinierstva alebo potravinárskeho priemyslu.
|
|
|
Využití mikrokalorimetrických metod při studiu protektivních účinků chemických chaperonů
Bohunská, Miroslava ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Krouská, Jitka (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem ochranných látek před denaturačními procesy, označovanými jako chemické chaperony. V teoretické části byla popsána obecná charakteristika proteinů, popis vybraných chaperonů a metody diferenční kompenzační kalorimetrie. V experimentální části byly zkoumány protektivní účinky čtyř potenciálních protektivních látek – trehalóza, guanidine hydrochloride, 3-hydroxybutyrát a hydroxyectoine – na modelovém proteinu lysozymu. Protektivní účinky jednotlivých látek byly zkoumány pomocí diferenciální kompenzační kalorimetrie (DSC), kterou byla stanovena denaturační teplota lysozymu v přítomnosti ochranných látek. Ze všech zkoumaných chemických chaperonů byl nejvyšší protektivní efekt pozorován u 3-hydroxybutyrátu, který teplotu denaturace posunoval k vyšším hodnotám, a guanidine hydrochloride, který naopak denaturační teplotu snižoval. Zároveň byl u některých látek zjištěn reverzibilní denaturační proces, který byl u GuHCl nejintenzivnější.
|
|
|
Studium protektivního účinku 3-hydroxybutyrátu a jeho derivátů
Černá, Klára ; Smilek, Jiří (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je studium chemických chaperonů, jakožto ochranných látek enzymů před denaturačními procesy. V experimentální části práce byly zkoumány protektivní účinky pěti vybraných potenciálních protektivních látek – derivátů 3-hydroxybutyrátu – na dvou modelových enzymech: lipáze a lysozymu. Protektivní účinky potenciálních chemických chaperonů byly zkoumány metodou dynamického rozptylu světla (DLS), kterou byla stanovována distribuce velikosti vznikajících agregátů lipázy v závislosti na teplotě při tepelně indukované denaturaci. Dále byla použita diferenciální kompenzační kalorimetrie (DSC), kterou byla stanovena teplota denaturace lysozymu v přítomnosti nebo nepřítomnosti potenciálně protektivních látek. Posledním parametrem bylo stanovení vlivu potenciálně protektivních látek při různých koncentracích na katalytickou aktivitu lipázy a stanovení residuální aktivity lipázy po aplikaci dvou denaturačních faktorů – zvýšené teploty a mražení. Ze všech testovaných strukturních analogů 3-hydroxybutyrátu byl nejvyšší protektivní efekt (stabilizace molekuly enzymu) pozorován u jantaranu, který disponuje dvěma karboxylovými skupinami. Naopak 1,3-butandiol nevykázal prakticky žádnou protektivní účinnost, což dokazuje, že přítomnost karboxylové skupiny je pro protektivní účinek zcela zásadní. Nízká protektivní účinnost butyrátu dále naznačuje, že je nezbytné, aby efektivní protektant kromě karboxylové skupiny obsahoval i další funkční skupinu – ať už karboxylovou nebo hydroxylovou. Výraznější protektivní účinek byl pozorován u 3-hydroxybutyrátu, než-li u 2-hydroxybutyrátu. Je zajímavé, že efektivní protektanty zároveň při vyšších koncentracích výrazně inhibují enzymovou aktivitu modelového enzymu, což pravděpodobně souvisí se solvatací a konformací proteinu v přítomnosti protektantů a dostupností aktivního místa pro substrát.
|
|
|
Zpracovatelská stabilita polyhydroxybutyrátu (PHB)
Palkovský, Radim ; Figalla, Silvestr (oponent) ; Tocháček, Jiří (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo pozorovat a vyhodnotit vliv vybraných aditiv na stabilizaci dvou poly-3-hydroxybutyrátu (P3HB) - Biomeru a Hydalu. V experimentální části byly měřeny fyzikální vlastnosti čistých polymerů, polymerů se směsí kyseliny polymléčné (PLA), nitridu boritého a Citroflexu 4 a také vzorků s pěti aditivy, která byla do této směsi jednotlivě přidávána. Při zpracování vzorků byl zaznamenáván točivý moment polymeru uvnitř komory hnětáku. Pevnost v tahu, Youngův modul pružnosti a relativní prodloužení byly vyhodnoceny tahovými zkouškami. Jako další byla použita metoda diferenční kompenzační kalorimetrie (DSC), díky které se stanovily teploty tání a jejich změny vůči čistým polymerům. Termooxidační stabilita byla vyhodnocena metodou indukčních period, kde byla pozorována doba, za kterou vlivem degradace dojde ke zkřehnutí materiálu. Nejvhodnějším aditivem byl všemi těmito metodami určen Stabilizer 9000 (Raschig), který se vyznačoval jak značným prodloužením při tahových zkouškách, tak lepší termooxidační stabilitou. Naopak u aditiva DHT-4A se prokázalo, že u P3HB podporuje degradační pochody, které ještě více znehodnocují zpracovatelské vlastnosti tohoto materiálu. U ostatních aditiv nebyl prokázán výraznější vliv a ovlivnění vlastností materiálu bylo přisouzeno spíše použité směsi PLA a ostatních látek.
|
|
|
Charakterizace rašelin
Freithová, Štěpánka ; Mikšík, František (oponent) ; Kotlík, Josef (vedoucí práce)
Rašeliniště jsou považována za cenné ekosystémy na zemi a hrají důležitou roli při mnoha procesech v krajině i globálně. Jsou důležité pro zachování globální biologické rozmanitosti, hrají významnou roli v hydrologii krajiny, mohou být zdrojem pitné vody, pomáhají při minimalizaci povodní a přispívají k tlumení klimatických změn. Rašeliniště jsou jedním z největších terestrických zásobáren uhlíku, který do sebe ukládají po staletí. Z důvodů lidské činnosti dochází k ovlivnění jednotlivých funkcí rašelinišť a výsledkem může být vypouštění skleníkových plynů do atmosféry a uvolnění organického uhlíku do přilehlých vodních toků. Předmětem diplomové práce je právě pochopení mechanismů vazby vody v rašelině a prozkoumání možných závislostí v rámci hloubkového profilu rašeliniště pomocí termických analytických metod, konkrétně pomocí metod termogravimetrie (TG) a diferenční kompenzační kalorimetrie (DSC). Byla zkoumána stabilita vodních molekulových můstků (WaMB), kdy bylo zjištěno, že s rostoucí hloubkou rašelinové vrstvy se minimální teplota potřebná pro přerušení WaMB snižuje a celá struktura se tak stává méně stabilní. Na základě dat z TGA byly vyhodnoceny procesy uvolnění vody, byl zaznamenán klesající trend při degradaci termolabilních látek, a naopak stoupající trend u termostabilních látek v rámci rašelinového profilu.
|
|
|
Vlastnosti a využití rakytníkového oleje
Trávníčková, Eva ; Kučerík, Jiří (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Práce pojednává o rakytníku řešetlákovém (Hippophae rhamnoides) a o vlastnostech a využití rakytníkového oleje. Rakytníkový olej obsahuje řadu významných látek, např. vitamin E, vitamin A, karotenoidy, flavonoidy, steroly, esenciální nenasycené mastné kyseliny a také se využívá jako podpůrný prostředek při léčbě kardiovaskulárních onemocnění a při léčbě rakoviny. Velký význam spočívá v jeho antioxidačních vlastnostech, při topických (dermálních) aplikacích chrání pokožku před UV-zářením a předčasným stárnutím. Urychluje také hojení ran a popálenin. V této práci jsou také zmíněny termoanalytické metody – diferenční kompenzační kalorimetrie (DSC) a termogravimetrie (TG). Pomocí těchto metod byla studována termická a termo-oxidační stabilita a fyzikálně-chemické chování vzorku rakytníkového oleje. DSC metoda byla použita v režimu pomalého a rychlého chlazení vzorku v atmosféře dusíku. Tímto způsobem byla jednak zjištěna citlivost oleje na teplotní režim a také fakt, že výsledné endotermy neodpovídají teplotám tání čistých složek. Pomocí TG metody bylo zjištěno, že oproti očekávání nemá kyslík větší vliv na termo-oxidační stabilitu, degradace je způsobena především zvýšenou teplotou.
|
|
|
Vývoj a hodnocení vybraných vlastností emulzního kosmetického přípravku
Kuchyňová, Jitka ; Souralová Popelková, Miriam (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Předložená práce se zabývala hodnocením vybraných vlastností emulzního přípravku Masky zklidňující, jejímž výrobcem je firma SynCare. Práce je především zaměřena na reologické vlastnosti výrobku. Základní reologické vlastnosti byly měřené v experimentální části pomocí Brookfieldova viskozimetru. Krátký náhled je i do oblasti termické analýzy, která může pomoci získat užitečné informace pro uskladnění přípravků při extrémně nízkých teplotách a rozvinout tak výrobu emulzí, které budou stálé při velice nízkých teplotách. Chemické vlastnosti přípravku Masky zklidňující jsou vyjádřeny pomocí popisu jednotlivých charakteristik kosmetických surovin v přípravku.
|
|
|
Studium procesu akumulace energie při fázové přeměně parafínových vosků
Lapčíková, Tereza ; Krouská, Jitka (oponent) ; Zmeškal, Oldřich (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem procesu akumulace energie během fázové přeměny, tzv. latentního tepla pro komerční materiály řady Rubitherm® RT (Rubitherm Technologies GmbH) s využitím ve stavebnictví. Pomocí tranzientní metody byly zkoumány termofyzikální vlastnosti materiálů Rubitherm® RT35HC, RT28HC a RT18HC lišících se teplotou fázové přeměny. Pro materiál Rubitherm® RT35HC byla stanovena hodnota součinitele tepelné vodivosti v pevné fázi 0,21 W/m/K a v kapalné fázi 0,23 W/m/K. Hodnota měrné tepelné kapacity v pevné fázi byla stanovena 1980 J/kg/K a v kapalné fázi 1995 J/kg/K. Pro materiál Rubitherm® RT28HC byla stanovena hodnota součinitele tepelné vodivosti v kapalné fázi 0,23 W/m/K a hodnota měrné tepelné kapacity v kapalné fázi 1997 J/kg/K. Pro materiál Rubitherm® RT18HC byla stanovena hodnota součinitele tepelné vodivosti v kapalné fázi 0,27 W/m/K a měrné tepelné kapacity v kapalné fázi 2010 J/kg/K. Pomocí diferenční skenovací kalorimetrie (DSC) byla stanovena teplota tání vzorku Rubitherm® RT28HC při 27,43 °C a tuhnutí při 23,51 °C, u vzorku Rubitherm® RT35HC došlo k tání při teplotě 36,51 °C a k tuhnutí při 31,86 °C a 32,28 °C. V rámci experimentální části této práce byly navíc provedeny úpravy použité měřící aparatury takovým způsobem, aby bylo možné ji použít pro potřeby studia materiálů, které v průběhu experimentu mění své skupenství.
|
|
|
Charakterizace rašelin
Freithová, Štěpánka ; Mikšík, František (oponent) ; Kotlík, Josef (vedoucí práce)
Rašeliniště jsou považována za cenné ekosystémy na zemi a hrají důležitou roli při mnoha procesech v krajině i globálně. Jsou důležité pro zachování globální biologické rozmanitosti, hrají významnou roli v hydrologii krajiny, mohou být zdrojem pitné vody, pomáhají při minimalizaci povodní a přispívají k tlumení klimatických změn. Rašeliniště jsou jedním z největších terestrických zásobáren uhlíku, který do sebe ukládají po staletí. Z důvodů lidské činnosti dochází k ovlivnění jednotlivých funkcí rašelinišť a výsledkem může být vypouštění skleníkových plynů do atmosféry a uvolnění organického uhlíku do přilehlých vodních toků. Předmětem diplomové práce je právě pochopení mechanismů vazby vody v rašelině a prozkoumání možných závislostí v rámci hloubkového profilu rašeliniště pomocí termických analytických metod, konkrétně pomocí metod termogravimetrie (TG) a diferenční kompenzační kalorimetrie (DSC). Byla zkoumána stabilita vodních molekulových můstků (WaMB), kdy bylo zjištěno, že s rostoucí hloubkou rašelinové vrstvy se minimální teplota potřebná pro přerušení WaMB snižuje a celá struktura se tak stává méně stabilní. Na základě dat z TGA byly vyhodnoceny procesy uvolnění vody, byl zaznamenán klesající trend při degradaci termolabilních látek, a naopak stoupající trend u termostabilních látek v rámci rašelinového profilu.
|
|
|
Využití mikrokalorimetrických metod při studiu protektivních účinků chemických chaperonů
Bohunská, Miroslava ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Krouská, Jitka (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem ochranných látek před denaturačními procesy, označovanými jako chemické chaperony. V teoretické části byla popsána obecná charakteristika proteinů, popis vybraných chaperonů a metody diferenční kompenzační kalorimetrie. V experimentální části byly zkoumány protektivní účinky čtyř potenciálních protektivních látek – trehalóza, guanidine hydrochloride, 3-hydroxybutyrát a hydroxyectoine – na modelovém proteinu lysozymu. Protektivní účinky jednotlivých látek byly zkoumány pomocí diferenciální kompenzační kalorimetrie (DSC), kterou byla stanovena denaturační teplota lysozymu v přítomnosti ochranných látek. Ze všech zkoumaných chemických chaperonů byl nejvyšší protektivní efekt pozorován u 3-hydroxybutyrátu, který teplotu denaturace posunoval k vyšším hodnotám, a guanidine hydrochloride, který naopak denaturační teplotu snižoval. Zároveň byl u některých látek zjištěn reverzibilní denaturační proces, který byl u GuHCl nejintenzivnější.
|
host ::
RSS.