Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Srovnání amerického a mexického pojetí svobody projevu
Drhlíková, Eva ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Raková, Svatava (oponent)
Svoboda projevu je základním lidským právem, které není důležité pouze pro intelektuální integritu jedince, ale i pro zdravý vývoj celé společnosti. Práce představuje jak obecné argumenty pro svobodu projevu, tak právní ukotvení této svobody ve dvou odlišných právních kulturách. Ve Spojených státech amerických je právo na svobodu projevu zakotveno v prvním dodatku Ústavy, který doplňuje bohatá judikatura Nejvyššího soudu USA. V Mexiku je toto právo upraveno v čl. 6 Ústavy. Práce ukazuje, jak obě země dospěly k současné právní úpravě na základě zkoumání právního vývoje a kulturních hodnot. Hodnoty ve zkoumaných společnostech jsou představeny na základě Hofstedovo kulturních dimenzích. Jádrem práce je komparace právních limitů, která je vytvořena především na základě soudní praxe nejvyšších soudů obou zemí. Je kladen důraz na čtyři hlavní limity, které nejvíce souvisí se svobodou slova: (i) provokativní projev včetně projevu nenávistného, (ii) symbolický projev, (iii) obscenita a (iv) difamace. Kromě právních limitů práce interpretuje i nejvýznamnější faktické limity v obou zemích. Závěrem se autorka zamýšlí nad vztahem svobody projevu a otevřeností společnosti a jejich vzájemné závislosti.
Kreslené politické komentáře: svoboda projevu a obvinění z difamace
Hořavová, Tatiana ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Slanec, Jaroslav (oponent)
Tato práce se zabývá žánrem kresleného politického komentáře, což je žánr, kterému se v současnosti nevěnuje příliš pozornost. Práce se snaží zmapovat jak minulost, tak dnešní pozici žánru a popsat jeho funkce a možnosti; zejména se však soustředí na možné střety svobody projevu a jiných svobod, práv a zájmů, ke kterým v tvorbě karikaturistů může docházet. Ukazuje, jak se tyto střety odrážejí na pozici žánru samotného, a analyzuje, odkud přicházejí snahy nebo úvahy o limitování svobody projevu karikaturistů. Zkoumá dvě různá prostředí - kontinentální evropské a americké - jako oblasti s různou právní tradicí a historií, což se projevuje v odlišném chápání a úpravě konceptu svobody slova. Prostřednictvím zkoumání tří kontroverzních případů karikatur z těchto prostředí dochází k závěru, že výraznou výzvou žánru kresleného politického komentáře je v současnosti zvláště v americkém prostředí fenomén politické korektnosti, který má na žánr kresleného komentáře téměř umrtvující vliv. Porovnává také souvis karikatur se stavem svobody slova ve zkoumaných oblastech obecně a upozorňuje na možnou deterioraci žánru jako dopad přílišných ústupků a omezování svobody projevu. Zabývá se také možnou budoucností žánru kresleného politického komentáře.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.