|
|
Charakterizace dielektrických vrstev na křemíkové desce
Fillner, Patrik ; Boušek, Jaroslav (oponent) ; Hubálek, Jaromír (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zaoberá tenkými oxidovými dielektrickými vrstvami na kremíkovom substráte. Podrobnejšie skúma ich charakterizáciu a jednotlivé hodnoty parametrov vzoriek. Uplatnenie je možné nájsť v použití týchto vrstiev pri výrobe kondenzátorov na kremíkových čipoch. Vzorky pozostávajú z planárnych oxidových vrstiev o hrúbke v rozmedzí desiatok nanometrov na jednotlivých kremíkových substrátoch s naparenými, alebo naprášenými elektródami.
|
|
|
Studium vlivu dielektrika na optoelektronické vlastnosti elektroluminiscenčních zařízení
Foldynová, Klára ; Novák, Vítězslav (oponent) ; Vala, Martin (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem možností ovlivnění optoelektrických vlastností tištěných světlo emitujících panelů, které pracují na principu elektroluminiscence buzené střídavým elektrickým polem. Cílem práce bude sledovat vliv dielektrických vlastností pojiva elektroluminiscenčního fosforu na výslednou elektroluminiscenci. V teoretické práci jsou popsané principy elektroluminiscence, vhodné materiály, metody charakterizace a přípravy panelů pomocí tiskových technik. Experimentální část zahrnuje elektrickou charakterizaci vybraných pojiv pro zjištění jejich dielektrických konstant. Následně byly formulovány tiskové pasty v různém hmotnostním poměru pojiva a elektroluminiscenčního fosforu a byly připraveny modelové světlo emitující panely. Pomocí optoelektrické charakterizace byla zjišťována změna intenzity ozáření. Bylo zjištěno, že dielektrické vlastnosti pojiva výslednou intenzitu ozáření významně ovlivňují. Bylo prokázáno, že při použití pojiva s velkou dielektrickou konstantou, je možné dosáhnout stejné intenzity ozáření pro menší množství fosforu, než v případě pojiv s menší dielektrickou konstantou. Získané poznatky mohou být využity pro zlepšení svítivosti elektroluminiscenčních panelů.
|
|
|
Dielektrická spektroskopie karboxymetylcelulózy v časové oblasti
Palai-Dany, Tomáš ; Lelák, Jaroslav (oponent) ; Mentlík, Václav (oponent) ; Liedermann, Karel (vedoucí práce)
Práce se zabývá dielektrickou relaxační spektroskopií karboxymetylcelulózy v časové oblasti. V rámci experimentálních prací bylo navrženo a postupně dále vyvíjeno měřicí pracoviště umožňující záznam časového průběhu vybíjecích proudů dielektrik, jeho zpracování a analýzu. Předmětem měření byla karboxymetylcelulóza, což je jednoduchý polysacharid používaný v širokém spektru aplikací, mezi jiným i v biomedicínském inženýrství. Studium vlastností karboxymetylcelulózy si vyžádalo vytvoření vlastního experimentálního zařízení, v němž byly ošetřeny stabilizace vzorku před měřením, jeho nabíjení i vybíjení v definovaných časových intervalech, přepínání mezi jednotlivými režimy, záznam měření, úpravy a zpracování naměřených signálů až po Fourierovu transformaci do frekvenční oblasti. Frekvenční průběh komplexní permitivity či jeho imaginární část, získaný Fourierovou transformací průběhu vybíjecího proudu dielektrika v časové oblasti, se pak označuje jako dielektrické spektrum. Vzhledem k tomu, že měření probíhala na velice nízkých úrovních měřeného signálu (pod 10-12 A), nejednalo se o právě jednoduchou záležitost. V rámci práce tak bylo nutné studovat a řešit otázky zemnění, šumu a citlivosti k různým vnějším vlivům. Hlavním těžištěm práce je matematické zpracování šumu přítomného ve vybíjecím proudu, tedy operace s původními získanými signály v časové oblasti směřující v podstatě k číslicové filtraci zaznamenaných dielektrických dat. Na to navazujícím cílem práce je objasnit dielektrické parametry zkoumaného vzorku karboxymetylcelulózy v co nejširším spektru frekvencí. Nedílnou součást práce tvoří výběr a aplikace metody převodu upraveného signálu do frekvenční oblasti. Měření včetně experimentální části i zpracování měřených dat bylo provedeno na Ústavu fyziky FEKT VUT Brno. Pro účely měření byl používán elektrometr Keithley 617, měřicí most HP 4284A a kryogenický systém Janis CCS-400-204. Výsledky měření byly doplněny měřením provedeným na V. katedře experimentální fyziky Přírodovědecké fakulty University Augsburg.
|
|
|
Studium vlivu dielektrika na optoelektronické vlastnosti elektroluminiscenčních zařízení
Foldynová, Klára ; Novák, Vítězslav (oponent) ; Vala, Martin (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem možností ovlivnění optoelektrických vlastností tištěných světlo emitujících panelů, které pracují na principu elektroluminiscence buzené střídavým elektrickým polem. Cílem práce bude sledovat vliv dielektrických vlastností pojiva elektroluminiscenčního fosforu na výslednou elektroluminiscenci. V teoretické práci jsou popsané principy elektroluminiscence, vhodné materiály, metody charakterizace a přípravy panelů pomocí tiskových technik. Experimentální část zahrnuje elektrickou charakterizaci vybraných pojiv pro zjištění jejich dielektrických konstant. Následně byly formulovány tiskové pasty v různém hmotnostním poměru pojiva a elektroluminiscenčního fosforu a byly připraveny modelové světlo emitující panely. Pomocí optoelektrické charakterizace byla zjišťována změna intenzity ozáření. Bylo zjištěno, že dielektrické vlastnosti pojiva výslednou intenzitu ozáření významně ovlivňují. Bylo prokázáno, že při použití pojiva s velkou dielektrickou konstantou, je možné dosáhnout stejné intenzity ozáření pro menší množství fosforu, než v případě pojiv s menší dielektrickou konstantou. Získané poznatky mohou být využity pro zlepšení svítivosti elektroluminiscenčních panelů.
|
|
|
Charakterizace dielektrických vrstev na křemíkové desce
Fillner, Patrik ; Boušek, Jaroslav (oponent) ; Hubálek, Jaromír (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zaoberá tenkými oxidovými dielektrickými vrstvami na kremíkovom substráte. Podrobnejšie skúma ich charakterizáciu a jednotlivé hodnoty parametrov vzoriek. Uplatnenie je možné nájsť v použití týchto vrstiev pri výrobe kondenzátorov na kremíkových čipoch. Vzorky pozostávajú z planárnych oxidových vrstiev o hrúbke v rozmedzí desiatok nanometrov na jednotlivých kremíkových substrátoch s naparenými, alebo naprášenými elektródami.
|
|
|
Dielektrická spektroskopie karboxymetylcelulózy v časové oblasti
Palai-Dany, Tomáš ; Lelák, Jaroslav (oponent) ; Mentlík, Václav (oponent) ; Liedermann, Karel (vedoucí práce)
Práce se zabývá dielektrickou relaxační spektroskopií karboxymetylcelulózy v časové oblasti. V rámci experimentálních prací bylo navrženo a postupně dále vyvíjeno měřicí pracoviště umožňující záznam časového průběhu vybíjecích proudů dielektrik, jeho zpracování a analýzu. Předmětem měření byla karboxymetylcelulóza, což je jednoduchý polysacharid používaný v širokém spektru aplikací, mezi jiným i v biomedicínském inženýrství. Studium vlastností karboxymetylcelulózy si vyžádalo vytvoření vlastního experimentálního zařízení, v němž byly ošetřeny stabilizace vzorku před měřením, jeho nabíjení i vybíjení v definovaných časových intervalech, přepínání mezi jednotlivými režimy, záznam měření, úpravy a zpracování naměřených signálů až po Fourierovu transformaci do frekvenční oblasti. Frekvenční průběh komplexní permitivity či jeho imaginární část, získaný Fourierovou transformací průběhu vybíjecího proudu dielektrika v časové oblasti, se pak označuje jako dielektrické spektrum. Vzhledem k tomu, že měření probíhala na velice nízkých úrovních měřeného signálu (pod 10-12 A), nejednalo se o právě jednoduchou záležitost. V rámci práce tak bylo nutné studovat a řešit otázky zemnění, šumu a citlivosti k různým vnějším vlivům. Hlavním těžištěm práce je matematické zpracování šumu přítomného ve vybíjecím proudu, tedy operace s původními získanými signály v časové oblasti směřující v podstatě k číslicové filtraci zaznamenaných dielektrických dat. Na to navazujícím cílem práce je objasnit dielektrické parametry zkoumaného vzorku karboxymetylcelulózy v co nejširším spektru frekvencí. Nedílnou součást práce tvoří výběr a aplikace metody převodu upraveného signálu do frekvenční oblasti. Měření včetně experimentální části i zpracování měřených dat bylo provedeno na Ústavu fyziky FEKT VUT Brno. Pro účely měření byl používán elektrometr Keithley 617, měřicí most HP 4284A a kryogenický systém Janis CCS-400-204. Výsledky měření byly doplněny měřením provedeným na V. katedře experimentální fyziky Přírodovědecké fakulty University Augsburg.
|
host ::
RSS.