|
|
Činnost kolektivu třídy při poznávání matematiky (Studie o edukačním stylu VOBS)
Peclinovská, Sylva
Práce pojednává o kvalitativním výzkumu. Cílem výzkumu je na konkrétním příkladu řešení problému sudosti nuly poznávat objevitelský proces třídy z hlediska jednotlivců, skupin i celého kolektivu v rozvinuté třídní diskuzi. Jádrem výzkumu jsou dva pořízené záznamy na sebe navazujících diskuzí, které proběhly v časovém odstupu přibližně jednoho měsíce a které se odehrály v jedné třídě ve 4. ročníku na 1. stupni základní školy vyučovaném konstruktivisticky. Uvedená výzkumná databáze je doplňována písemnými pracemi sledovaných žáků, audiozáznamy, videozáznamy a pedagogickým deníkem autorky vedeným po dobu čtyř let. Dále jsou využívány jak osobní zkušenosti autorky, tak převzaté zkušenosti z odborné literatury. Výchozí metodologická pozice je dána klasifikací širokého spektra žákovských výpovědí a myšlenek týkajících se sudosti nuly a jevů příbuzných. Některé komentované jevy jsou doplňovány doporučeními a návrhy úloh jak vzniklé didaktické situace řešit, nebo případně porovnávány s hypotetickými situacemi typickými pro transmisivně vedené vyučování. Hlavní výsledky práce se týkají oblasti kognitivní, metakognitivní a sociální a jsou shrnuty do sedmnácti bodů uvedených v závěru práce, které poukazují na význam diskuze např. pro komplexitu poznání žáků, obohacování a zpřesňování myšlenek žáka, růst...
|
|
| |
|
|
Light verb constructions in Humanistic Czech
Martínek, František ; Kučera, Karel (vedoucí práce) ; Kosek, Pavel (oponent) ; Bunčić, Daniel (oponent)
Analytická verbonominální spojení v humanistické češtině Práce ověřuje na rozsáhlém korpusu textů humanistické češtiny předpokládané vlastnosti analytických verbonominálních spojení (AVNS, něm. Funktionsverbgefüge, FVG), tj. spojení významově vyprázdněného (kategoriálního, desémantizovaného) slovesa s abstraktním substantivem, popř. s předložkou a takovým substantivem. Taková spojení vymezuje volně a nechápe je nutně jako jednotku syntaktickou (větný predikát), ale především lexikální, odlišnou jak od volných spojení, tak od frazémů. Zvláštní pozornost věnuje přechodným případům AVNS s neprototypickými vlastnostmi slovesa nebo jména. V jednotlivých kapitolách jsou diskutovány sémantické a syntaktické vlastnosti kategoriálních sloves a slovotvorné vlastnosti jmen vstupujících do AVNS. Jádrem vlastní analýzy jsou předložková spojení, na něž práce aplikuje kritéria vymezení AVNS, ukazuje na nich ustalování významů spojení od prostorových (pohybových) po abstraktní a ověřuje využívání alternativních pojmenovacích možností. Závěrečná kapitola je věnována jazykovým kontaktům včetně jejich lexikalizace a popisuje působení německých a latinských vzorů při utváření repertoáru českých AVNS, ale zároveň prokazuje svébytnost některých pojmenovacích typů v uvedených jazycích.
|
|
|
Činnost kolektivu třídy při poznávání matematiky (Studie o edukačním stylu VOBS)
Peclinovská, Sylva ; Hejný, Milan (vedoucí práce) ; Coufalová, Jana (oponent) ; Jirotková, Darina (oponent)
Práce pojednává o kvalitativním výzkumu. Cílem výzkumu je na konkrétním příkladu řešení problému sudosti nuly poznávat objevitelský proces třídy z hlediska jednotlivců, skupin i celého kolektivu v rozvinuté třídní diskuzi. Jádrem výzkumu jsou dva pořízené záznamy na sebe navazujících diskuzí, které proběhly v časovém odstupu přibližně jednoho měsíce a které se odehrály v jedné třídě ve 4. ročníku na 1. stupni základní školy vyučovaném konstruktivisticky. Uvedená výzkumná databáze je doplňována písemnými pracemi sledovaných žáků, audiozáznamy, videozáznamy a pedagogickým deníkem autorky vedeným po dobu čtyř let. Dále jsou využívány jak osobní zkušenosti autorky, tak převzaté zkušenosti z odborné literatury. Výchozí metodologická pozice je dána klasifikací širokého spektra žákovských výpovědí a myšlenek týkajících se sudosti nuly a jevů příbuzných. Některé komentované jevy jsou doplňovány doporučeními a návrhy úloh jak vzniklé didaktické situace řešit, nebo případně porovnávány s hypotetickými situacemi typickými pro transmisivně vedené vyučování. Hlavní výsledky práce se týkají oblasti kognitivní, metakognitivní a sociální a jsou shrnuty do sedmnácti bodů uvedených v závěru práce, které poukazují na význam diskuze např. pro komplexitu poznání žáků, obohacování a zpřesňování myšlenek žáka, růst...
|
|
| |
host ::
RSS.