|
|
Národní identita jako korektiv absolutní přednosti evropského práva
Benešová, Kristýna ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
Resumé Národní identita jako korektiv absolutní přednosti evropského práva. Cílem této práce je analyzovat pojem "národní identita" ve smyslu článku 4(2) SEU a rovněž potenciál tohoto článku jako derogačního ustanovení. V širší perspektivě se práce snaží odpovědět na otázku, zda zakotvením článku 4(2) SEU do Smluv došlo k redefinici vztahu mezi vnitrostátním a unijním právem. Diplomová práce je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole se autorka zabývá principem přednosti unijního práva a vysvětluje odlišná pojetí tohoto principu Soudním dvorem (absolutní pojetí přednosti) a členskými státy (relativní pojetí přednosti). Druhá kapitole obsahuje stručný popis vývoje povinnosti respektovat národní identitu ve Smlouvách, následně zkoumá, co je obsahem národní identity ve smyslu článku 4(2) SEU. Autorka tvrdí, že článek 4(2) SEU se vyznačuje pluralistickou strukturou, úloha Soudního dvora a vnitrostátních soudů v aplikaci tohoto článku je tudíž rozdílná. Národní identita ve smyslu článku 4(2) SEU je inherentně spojena s ústavním právem členských států, obsah takového pojmu tak musí být definován ústavními soudy členských států. Soudní dvůr naopak postrádá pravomoc vykládat právo členských států, tedy i obsah národní identity, do jeho kompetence naopak spadá výklad povinnosti "respektovat" národní identitu...
|
|
|
Národní identita jako korektiv absolutní přednosti evropského práva
Benešová, Kristýna ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
Resumé Národní identita jako korektiv absolutní přednosti evropského práva. Cílem této práce je analyzovat pojem "národní identita" ve smyslu článku 4(2) SEU a rovněž potenciál tohoto článku jako derogačního ustanovení. V širší perspektivě se práce snaží odpovědět na otázku, zda zakotvením článku 4(2) SEU do Smluv došlo k redefinici vztahu mezi vnitrostátním a unijním právem. Diplomová práce je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole se autorka zabývá principem přednosti unijního práva a vysvětluje odlišná pojetí tohoto principu Soudním dvorem (absolutní pojetí přednosti) a členskými státy (relativní pojetí přednosti). Druhá kapitole obsahuje stručný popis vývoje povinnosti respektovat národní identitu ve Smlouvách, následně zkoumá, co je obsahem národní identity ve smyslu článku 4(2) SEU. Autorka tvrdí, že článek 4(2) SEU se vyznačuje pluralistickou strukturou, úloha Soudního dvora a vnitrostátních soudů v aplikaci tohoto článku je tudíž rozdílná. Národní identita ve smyslu článku 4(2) SEU je inherentně spojena s ústavním právem členských států, obsah takového pojmu tak musí být definován ústavními soudy členských států. Soudní dvůr naopak postrádá pravomoc vykládat právo členských států, tedy i obsah národní identity, do jeho kompetence naopak spadá výklad povinnosti "respektovat" národní identitu...
|
host ::
RSS.