|
|
Inventarizační průzkum ptáků na lokalitě Nový rybník u Soběslavi
Hlasivcová, Kristýna ; Řezníček, Jan (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Bakalářská práce zpracovává tematiku inventarizace ptáků na lokalitě Nový rybník u Soběslavi. Práce analyzuje data z bodového sčítání ptáků od března 2011 do listopadu 2011. Cílem bylo udělat inventarizaci a následně tyto zjištěné údaje porovnat se sčítáním Dobroslava Boháče, který se danou lokalitou zabýval v 60. a 70. letech 20. století. Klíčová slova: pták, rybník, inventarizace, dominantní druhy, četnost, frekvence
|
|
|
Zhodnocení přirozeného generativního zmlazení borovice kleče v NPR Praděd (CHKO Jeseníky)
Pálka, Ondřej
Předkládaná diplomová práce se zabývá studiem aktuální schopnosti generativní reprodukce porostů borovice kleče (Pinus mugo Turra) v NPR Praděd a determinaci faktorů ovlivňujících úspěšnost generativního zmlazování. V práci je řešen výskyt semenáčků kleče v závislosti na disturbanci travino-bylinné vegetace, vzdálenosti od rodičovského porostu a mocnosti horizontu A. Práce se rovněž zabývá vlivem konkrétního druhu travino-bylinné vegetace na výskyt semenáčků. Z výsledků vyplývá, že čím větší je míra disturbance a zároveň čím menší je vzdálenost od rodičovského porostu, tím je zaznamenán vyšší výskyt semenáčků. Dále bylo zjištěno, že nejčastějšími druhy vegetace, ve kterých vyrůstaly semenáčky, byly Nardus stricta a Avenella flexuosa.
|
|
|
Vertikální distribuce zoobentosu v rybníce v reakci na biomasu obsádky kapra
VÁLEK, Pavel
Vliv vertikální distribuce zoobentosu v rybníce v reakci na biomasu obsádky kapra byl testován na rybnících Rod, Dobrá Vůle, Pohořelec, Haslauerteich a Neuteich. Kromě rybníka Rod byla ve všech rybnících zastoupena různá biomasa kapra. Odběr vzorků probíhal během vegetačního období (červen a červenec) a mimo vegetační období (září). U jednotlivých odběrů byly měřeny fyzikálně chemické parametry vody. Všechny vzorky byly roztřízeny podle skupin, spočítány a zváženy. Výsledky byly prezentovány pomocí grafů. Denzita zoobentosu rybníků Dobrá Vůle, Haslauerteich a Neuteich vykazovala v letních odběrech stoupající trend směrem k hlubším částem rybničního sedimentu. Maximálních hodnot dosahovala denzita v těchto rybnících v houbkách 10 14 cm. Tento trend byl pozorován u výskytu pakomárů v těchto rybnících. Nejvyšší denzita pakomárů byla pozorována na rybníku Haslauerteich (1 687 jedinců na m2). Zmíněné rybníky byly nasezeny kaprem (K2-3). Největší denzita nitěnek na rybnících Dobrá Vůle, Haslauerteich a Neuteich byla během zářijových odběrů pozorována v mělčích částech sedimentu (0 6 cm). Maximální denzita byla 1 031 jedinců na m2. Na rybníku Pohořelec byl výskyt zoobentosu během obou odběrů zaznamenán pouze v hloubce 10 12 cm. Ostatní zástupci zoobentosu byli přítomni na rybnících Rod, Haslauerteich a Neuteich. Byl pozorován výskyt larev střechatek (Sialis) a koreter (Chaoboridae). Denzita a biomasa byla v zářijových odběrech větší. Bylo pozorováno větší osídlení jednotlivých hloubek. Jejich maximální denzita byla rybníku Haslauerteich 218 jedinců na m2.
|
|
|
Vertikální distribuce zoobentosu v rybníce v reakci na biomasu obsádky kapra
VÁLEK, Pavel
Vliv vertikální distribuce zoobentosu v rybníce v reakci na biomasu obsádky kapra byl testován na rybnících Rod, Dobrá Vůle, Pohořelec, Haslauerteich a Neuteich. Kromě rybníka Rod byla ve všech rybnících zastoupena různá biomasa kapra. Odběr vzorků probíhal během vegetačního období (červen a červenec) a mimo vegetační období (září). U jednotlivých odběrů byly měřeny fyzikálně chemické parametry vody. Všechny vzorky byly roztřízeny podle skupin, spočítány a zváženy. Výsledky byly prezentovány pomocí grafů. Denzita zoobentosu rybníků Dobrá Vůle, Haslauerteich a Neuteich vykazovala v letních odběrech stoupající trend směrem k hlubším částem rybničního sedimentu. Maximálních hodnot dosahovala denzita v těchto rybnících v houbkách 10 14 cm. Tento trend byl pozorován u výskytu pakomárů v těchto rybnících. Nejvyšší denzita pakomárů byla pozorována na rybníku Haslauerteich (1 687 jedinců na m2). Zmíněné rybníky byly nasezeny kaprem (K2-3). Největší denzita nitěnek na rybnících Dobrá Vůle, Haslauerteich a Neuteich byla během zářijových odběrů pozorována v mělčích částech sedimentu (0 6 cm). Maximální denzita byla 1 031 jedinců na m2. Na rybníku Pohořelec byl výskyt zoobentosu během obou odběrů zaznamenán pouze v hloubce 10 12 cm. Ostatní zástupci zoobentosu byli přítomni na rybnících Rod, Haslauerteich a Neuteich. Byl pozorován výskyt larev střechatek (Sialis) a koreter (Chaoboridae). Denzita a biomasa byla v zářijových odběrech větší. Bylo pozorováno větší osídlení jednotlivých hloubek. Jejich maximální denzita byla rybníku Haslauerteich 218 jedinců na m2.
|
|
|
Makrozoobentos zarostlého a volného bahnitého litorálu kaprových rybníků
KAJGROVÁ, Lenka
Cílem práce bylo zhodnotit kvantitativní složení bentických bezobratlých v litorálu s emerzními (vynořenými) porosty a mimo ně. Pro jejich monitoring byly vybrány dva kaprové výtažníky v České republice (Blatensko) s tradičním chovem kapra obecného (Cyprinus carpio) a další dva výtažníky s organickou technologií chovu ryb v Rakousku (Waldviertel). Odběr vzorků probíhal v měsíčních intervalech (květen - září 2018). Vzorky byly odebrány z oblasti volné vody (pelagiál) a z litorální zóny. Hodnocení makrozoobentosu bylo doplněno o in situ monitoring základních parametrů vodního prostředí, granulometrické stanovení a stanovení organických látek v dnovém sedimentu rybníků, a to jak v litorálu, tak v pelagiálu. Pro odběr vzorků rybničního makrozoobentosu vázaného na kořenový systém emerzní vegetace byla zvolena kořenová sonda, která proniká mezi kořeny tvrdé litorální vegetace. Po zpracování vzorků (přebrání a zvážení) v laboratoři byly organismy rozřazeny do tří skupin Chironomidae, Oligochaeta a Varia. Výsledky byly prezentovány v grafické podobě. Z výsledků je zřejmé, že podmínky prostředí sledovaných rybníků se průkazně nelišily. Dle provedené analýzy dat byla denzita zoobentosu na rybnících s organickou technologií chovu ryb vyšší než na rybnících s tradičním chovem ryb. V litorální zóně byla průměrná denzita bentických bezobratlých vyšší než v pelagiálu. Biomasa zoobentosu rybníků v průměru také dosahovala vyšších hodnot v litorálu.
|
|
|
Sčítání zvěře pomocí fotopastí
Hnízdil, Aleš ; Ježek, Miloš (vedoucí práce) ; Peterka, Tomáš (oponent)
Cílem bakalářské práce je ověření metody sčítání zvěře pomocí fotopastí na území
Doupovských hor a Šumavy. Toto téma je velmi řešeným problémem v managementu zvěře
už více jak 40 let. Metodou sčítání zvěře pomocí fotopastí se zabývá mnoho organizací. Tato
práce by měla přinést nový způsob monitoringu početních stavů zvěře v honitbách. K
výzkumu bylo použito 21 fotopastí, následně bylo vyhodnoceno 20 106 fotografií. Data byla
zpracována v programu Microsoft Office Excel. Z dat byla získána denzita zvěře. Z výsledků
vyplynulo, že pokud je dostatečný počet fotopastí v terénu více jak 6 týdnů, je výsledek
odhadu hustoty populace přesnější.
|
|
|
Inventarizační průzkum ptáků na lokalitě Nový rybník u Soběslavi
Hlasivcová, Kristýna ; Řezníček, Jan (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Bakalářská práce zpracovává tematiku inventarizace ptáků na lokalitě Nový rybník u Soběslavi. Práce analyzuje data z bodového sčítání ptáků od března 2011 do listopadu 2011. Cílem bylo udělat inventarizaci a následně tyto zjištěné údaje porovnat se sčítáním Dobroslava Boháče, který se danou lokalitou zabýval v 60. a 70. letech 20. století. Klíčová slova: pták, rybník, inventarizace, dominantní druhy, četnost, frekvence
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv fyzioterapie u pacientů s onemocněním osteoporózy
REJŽKOVÁ, Olga
Teoretická část práce představuje osteoporózu jakožto onemocnění, které se v posledních letech dostalo do popředí oblasti veřejného zájmu. Vzhledem k tomu, že se jedná o nemoc způsobující řídnutí kostí a úbytek kostní hmoty, byla část práce věnována tématice mikroskopické a makroskopické stavby kosti, vzniku a vývoji kosti, faktorům ovlivňujícím růst a remodelaci kosti. Dále teoretická část charakterizuje jednotlivé typy osteoporózy, definuje příčiny a rizikové faktory onemocnění, seznamuje s moderními metodami a postupy léčby a stanovuje důležité principy prevence. Mimo jiné se práce zaměřuje na diagnostiku onemocnění, a to především na klinické a rentgenové vyšetření, osteodenzitometrii a laboratorní testy, které jsou v současnosti nejčastěji využívanými metodami diagnostiky. V kapitole metodika práce byly podrobně popsány vyšetřovací metody, které byly později využity při vlastním výzkumu. Jednalo se zejména o zobrazovací metodu denzitometrie, která byla využita ke stanovení hustoty kostní hmoty, dále o laboratorní testy, pomocí kterých byly ze vzorků krve zjištěny hodnoty látek ovlivňující kostní metabolismus. K hodnocení svalové síly a zkrácených svalových skupin byly využity metodiky dle Prof. MUDr. Vladimíra Jandy, DrSc. Dále byl hodnocen rozvoj páteře, postava a držení těla spolu s vyšetřením stability stoje dle Romberga. Vyšetřovací vzorek byl složen ze čtyř probandek. Dvě z nich byly zapojeny do pravidelných fyzioterapeutických cvičení, zbylé dvě byly léčeny pouze pomocí medikamentů.
|
host ::
RSS.