|
|
Quantitative vessel parameters of broadleaves as a tool for reconstruction of physical geographical processes
Tumajer, Jan
Anatomická stavba dřeva je citlivá k vlivům prostředí, což umožňuje následné využití časových řad kvantitativních anatomických parametrů jako zdroje paleoenvironmentálních dat. V této disertační práci jsem studoval odezvu parametrů cév i) dubů letních rostoucích v údolní nivě ke změnám v hladině podzemní vody, klimatu, hydrologických podmínek a k výskytu extrémních hydrologických a meteorologických jevů (sucha, povodně) a ii) bříz bělokorých na mechanické poškození vlivem disturbancí různého typu. Zatímco klimatický signál šířek letokruhů i letokruhové signatury vykazují velkou prostorovou variabilitu, kvantitativní parametry jejich cév mají společný prostorově homogenní signál (pozitivní vliv teploty v létě předchozího roku, v zimě a na začátku jara). Jediný stanovištní rozdíl v klimatickém signálu chronologií založených na cévách je negativní vliv vysoké vlhkosti na velikost cév, pozorovaný pouze v nivě a ne v od řeky vzdálenějších nížinných porostech. To naznačuje, že vývoj efektivních vodivých pletiv dubu je v záplavové zóně limitován vysokou saturací půdního profilu vodou, ačkoliv vysoká dostupnost vody je tam pozitivní z pohledu produktivity. Odezva šířek letokruhů ke změnám v dostupnosti vody není v případě dubů uniformní ani v rámci jednoho porostu vlivem koexistence jedinců se zcela...
|
|
|
Stanovení rychlosti sukcese vegetace v opuštěných kamenolomech s využitím dendrochronologie
Derková, Nikola ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Dendrochronologie je spolehlivá metoda zjištění stáří porostu. V této práci je dendrochronologie použita při studiu rychlosti sukcese v bývalých granodioritových lomech. V oblasti bylo vybráno osm lokalit vždy po několika stanovištích. Na každém stanovišti byly odebrány vývrty ze čtyř - pěti opticky nejstarších stromů v nejbližším okolí. Celkem bylo odebráno a analyzováno 79 vývrtů. Získaná data byla vynesena do krabicových grafů a porovnána se stářím lomů a leteckými snímky. Z výsledků vyplývá, že v oblastech granodioritových kamenolomů se stromová vegetace uchycuje po cca 3 - 7 letech od konce disturbance. Zapojený porost v lokalitě pozorujeme cca 12 let po konci disturbance.
|
|
|
Dendrochronologické datování a stavebně-technický průzkum vodního mlýnu ve Křtinách
Zrůstková, Iva
Diplomová práce se snaží poodkrýt více ze stavební historie vodního mlýna a posoudit stav konstrukčních dřevěných prvků. Chátrající vodní mlýn ve Křtinách začal být postupně rekonstruován až po převedení do osobního vlastnictví. O historii této zajímavé stavby není mnoho známo. Prvořadým úkolem bylo dendrochronologické datování doplněné anatomickou identifikací dřev a vyhledáním všech dostupných literárních zdrojů týkající se zkoumané budovy. Prioritou stavebně-technického průzkumu bylo zjištění stupně a rozsahu poškození u jednotlivých prvků budovy vizuálním posouzením a za pomoci nedestruktivních metod. Dendrochronologické datování ukazuje na datování krovové konstrukce do období po roce 1913. Konstrukce v 1. i 2. nadzemním podlaží byly datovány do období konce 20. let a počátku 30. let 20. století. Prkna podlahy byla datována po roce 1863. Nejstarší dochované konstrukce se nachází v přilehlém objektu kůlny, datovány byly na přelom let 1781/1782. Výsledky stavebně technického průzkumu stanovují současný poměrně dobrý stav dřevěných konstrukcí, ale je třeba se zaměřit na kontrolování stropu ve 3. nadzemním podlaží. V této části dochází k zatékání vody do konstrukce, což by mělo být co nejdříve odstraněno. Vzhledem k tomu, že neexistují téměř žádné historické prameny o této stavbě, výsledky práce přinesly nové informace o stavebním vývoji vodního mlýna. Doporučená nezbytná opatření napadených konstrukcí přispějí k uchování historické hodnoty objektu.
|
|
|
Dendrochronologické datování a stavebněhistorické hodnocení krovu kostela svatého Jakuba Staršího v Omicích (okres Brno-venkov)
Tetur, Vladan
Předmětem bakalářské práce je určení stáří krovové konstrukce římskokatolického kostela sv. Jakuba Staršího v Omicích, pomocí dendrochronologické analýzy. V této práci je popsán standartní postup při dendrochronologickém datování od samotného odběru vzorků, jejich úpravy, měření až po datování. Je zde také začleněn stavebně historický vývoj stavby, kde je snaha určit chronologicky vývoj celé stavby z historických literárních zdrojů. Krov kostela je převážně postaven z jedlového dřeva, až na dva staré vazné trámy, které jsou dubové a vazný trám zvonice který je ze smrku. Jedlové stromy použité na krov nad presbytářem byly smýceny na podzim nebo zimu roku 1874 nebo na zimu na počátku roku 1875. Dubové stromy použité na staré vazné trámy byly smýceny po roce 1765. Jedlové stromy nad hlavní lodí byly smýceny po roce 1917. Smrkový strom použitý na vazný trám zvonice byl smýcen na podzim nebo zimu roku 1927 nebo na zimu na začátku roku 1928. Stromy použité na krov zvonice se datovat nepodařilo. Díky dendrochronologickému datování jsme byli schopni doplnit nebo upřesnit historický vývoj kostela.
|
|
|
Dendrochronologické datování vybraných zvonových stolic kostelů v regionu obce Boskovice a okolí jako nástroj pro doplnění české dubové standardní chronologie
Špidlík, Libor
Předmětem této diplomové práce je dendrochronologické datování vybraných zvonových stolic kostelů v regionu obce Boskovice. Práce popisuje celý postup od výběru kostelů přes odběr vzorků, úpravu vzorků, měření a datování vzorků. Dendrochronologické datování zdokumentovalo zvonové stolice v Boskovicích kostel sv. Jakuba Většího, Drnovicích kostel Nejsvětější Trojice, Kunštátě kostel sv. Stanislava, Letovicích kostel sv. Prokopa, Lysicích kostel sv. Petra a Pavla a v Sebranicích kostel Nanebevzetí Panny Marie. Zjištěné letopočty pomocí dendrochronologické analýzy jsou porovnány s dostupnou literaturou a dostupnými internetovými prameny. Datované vzorky vytvořily řadu dlouhou 435 let (1383-1818). Nově získané letokruhové křivky byly použity pro doplnění české dubové standardní chronologie CZGES 2016. Díky tomu česká dubová standardní chronologie obsahuje vzorky prakticky z celého území přirozeného výskytu dubu v České republice.
|
|
|
Dendrochronologické datování a stavebněhistorické hodnocení krovu kostela sv. Jakuba ve Staré Vsi u Bílovce (okres Nový Jičín)
Sochová, Irena
Cílem práce bylo provedení stavebněhistorického průzkumu a dendrochronologického datování krovu kostela sv. Jakuba ve Staré Vsi u Bílovce (okres Nový Jičín). Jednalo se o krovovou konstrukci hambálkového typu, která byla vyrobena z jedlového řeziva. Z výsledků dendrochronologické analýzy vyplývá, že stromy použité na stavbu krovu hlavní lodi byly smýceny mezi roky 1712 a 1713. Stromy použité na stavbu krovu nad presbytářem byly taktéž smýceny mezi roky 1712 a 1713. Dubovou zvonovou stolici se nepodařilo spolehlivě dendrochronologicky datovat. Výsledky dendrochronologické analýzy odpovídají historickému vývoji kostela, jak byl zjištěn z literárních a historických pramenů.
|
|
|
Analýza ecese populací vybraných druhů dřevin ve Velké kotlině (CHKO Jeseníky)
Mikušková, Jana
Hlavním cílem předkládané práce bylo zhodnocení ecese populací dřevin na vybraných lokalitách ve Velké kotlině v CHKO Jeseníky. Terénní sběr dat se uskutečnil v roce 2016. Věk dřevin na jednotlivých lokalitách byl zjištěn dendrochronologickými metodami. Na jednotlivých lokalitách byly věky dřevin porovnány se záznamy o lavinách velkých rozměrů v posledních desetiletích. V práci byly rovněž srovnány věkové parametry dřevin na různých lokalitách a byla zhodnocena sukcese dřevin. Z výsledků vyplývá, že většina lokalit byla působením lavin výrazně ovlivněna. Modelový střední věk analyzovaných dřevin na studovaných lokalitách je 37-86 let. V práci je rovněž diskutována možnost negativního vlivu změny klimatu na omezení padání lavin v současné době.
|
|
|
Dendrochronologické datování a stavebněhistorické hodnocení krovu kostela Nalezení sv. Kříže ve Staříči (okres Frýdek-Místek)
Limberg, Tomáš
Předmětem této bakalářské práce byl historický průzkum kostelu nalezení sv. Kříže ve Staříči, okres Frýdek-Místek a určení typu použité dřevěné, střešní konstrukce. V prvé řadě bylo třeba dohledat odbornou literaturu, zabývající se problematikou střech, střešních konstrukcí a historie střešních konstrukcí a dohledat dochované historické prameny o vzniku kostela. Historii krovu jsme zjišťovali pomocí vědního oboru dendrochronologie. Dále bylo za potřebí provést anatomickou analýzu všech vzorků, odebraných presslerovým přírustkovým nebozezem. Pomocí něj byly odebrány vzorky z krovové konstrukce a zvonové stolice. Byl zjištěn druh použité dřeviny jedle v krovu a zvonová stolice byla ze dřeva dubu. Jedle byla skácena v roce 1772 a 1773, přesněji řečeno na podzim nebo v zimě roku 1772, nebo v zimě na začátku roku 1773. Dub byl skácen v roce 1771 a 1772, přesněji řečeno na podzim nebo v zime roku 1771, nebo v zimě na začátku roku 1772. Jedná se o 18. století, kterému odpovídá soustava hambálková. Podle porovnání s literaturou a zjištěných informací z měření odpovídá typ střešní konstrukce danému období.Právní doložka:Prohlašuji, že jsem práci: Dendrochronologické datování a stavebněhistorické hodnocení krovu kostela Nalezení sv. Kříže ve Staříči (okres Frýdek-Místek) vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.
|
|
|
Využití dřeva v historii u konstrukčních prvků staveb na příkladu Muzea vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici
Králíček, Michal
Tato bakalářská práce se zabývá historickým využitím dřeva u konstrukčních prvků vybraných staveb nacházejících se v Muzeu vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici. Vybranými stavbami byla skupina seníků, roubená stodola s chlévem, patrová komora a dvě stavby sušíren. Hlavním cílem byla anatomická identifikace druhu dřeva použitého pro jednotlivé konstrukční prvky a určení jaký druh dřeviny se nejčastěji používal pro daný typ prvku. Práce byla rozšířena o dendrochronologické datování vybraných objektů. Pro studii byly vybrány všechny původní stavby ze skanzenu, z nichž bylo celkem odebráno 176 vzorků pro anatomickou analýzu a 48 vzorků pro dendrochronologické datování. Celkem bylo identifikováno 11 druhů dřev, z nichž se nejčastěji vyskytoval smrk (56 vzorků), buk (37 vzorků) a dub (36 vzorků). Získané výsledky poukazují na smrk jako nejčastěji používanou dřevinu, převážně pak na konstrukci krovů. Dřevina buku tvořila především obvodové stěny seníků a dub byl nejčastěji používán jako základový trám. Anatomická identifikace byla také provedena u vybraných historických dveří, kde byly nejčastěji používanou dřevinou jedle a smrk. Z výsledků dendrochronologického datování vyplývá, že skupina seníků byla postavena v průběhu 2. poloviny 19. století. Výsledky datování pomohly objasnit doposud neznámé stáří souboru seníků.
|
|
|
Rozšíření české dubové standardní chronologie o letokruhové křivky ze subfosilních dubových kmenů z Polabí
Jelínek, Michal
Subfosilní kmeny jsou nezkamenělá dřeva, jejichž nálezy jsou na území ČR vzácné. Cílem práce bylo vyhledat a odebrat vzorky ze subfosilních kmenů z oblasti Polabí, provést dendrochronologickou analýzu a následně letokruhové křivky datovat podle dostupných českých i zahraničních standardních chronologií. Současně také dohledat a shromáždit již dříve odebrané subfosilní kmeny z dané oblasti. Vybrané letokruhové křivky dále použít k prodloužení a vylepšení české dubové standardní chronologie. Vybrané vzorky, které nebude možné dendrochronologicky datovat, budou odeslány na radiouhlíkové datování a následně tyto výsledky využity pro dendrochronologické datování. Pro účely této práce bylo dendrochronologicky zpracováno celkem 122 nových subfosilních nálezů z oblasti Polabí, z nichž 3 byly připraveny a odeslány na radiouhlíkové datování. Většina subfosilních kmenů byla identifikována jako dub, pouze 5 vzorků jako jilm. Úspěšně bylo datováno 96 vzorků, přičemž nejvíce do dvou období: 3500 - 3200 př.n.l. a 133 př.n.l. - 115 n.l. Na lokalitě Kostomlátky byl nalezen také nejstarší subfosilní dubový kmen území ČR, jehož letokruhy pokrývají období od roku 8181 do roku 7971 před naším letopočtem. Díky těmto nálezům se podařila rozšířit česká standardní chronologie.
|
host ::
RSS.