|
|
Americký návrat do Asie: Myanmar jako případová studie podpory šíření demokracie v letech 2011 až 2016
Grmelová, Lucie ; Kucer, Maxim (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Šíření demokracie, tradiční prvek americké zahraniční politiky, byl využíván i v zahraniční politice prezidenta Baracka Obamy skrze otevřené dialogy a vzájemnou spolupráci i s nedemokratickými státy. Spojené státy během Obamova prezidentského úřadu obnovily a navázaly diplomatické vztahy s mnoha státy přehlíženými předchozími americkými administrativami. Tato práce se konkrétně zabývá zahraniční koncepcí druhého prezidentského úřadu Baracka Obamy, návratu do Asie a podpory demokracie, která patřila mezi hlavní pilíře této politiky. Hlavním cílem práce je argumentovat, zda koncentrovanější přítomnost a působení Spojených států v letech 2011 až 2016 v jihovýchodní Asii podpořila demokratický růst nebo naopak vedla k demokratickému úpadku v zemích tohoto regionu. Konkrétně Myanmar procházel od roku 2010 významnou politickou transformací. Dlouholetý vojenský režim zavedl uvolňující reformy, které pomalu utvářely širší pole působnosti pro demokratickou opozici a vedly ke zmírnění sankční a izolační politiky západního světa. Změny v myanmarské vládě v letech 2011 až 2016, americká politika vůči Myanmaru a normalizace americko-myanmarských vztahů budou součástí případové studie, která dodá konkrétní příklad postojů tehdejší americké administrativy v politice návratu do Asie.
|
|
|
American Foreign Policy and the Arab Uprisings in Egypt, Libya, and Syria
El-Ahmadieh, Jakub ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Diplomová práce Americká zahraniční politika a povstání v Egyptě, Libyi a Sýrii se zabývá primárně konfliktem mezi podporou demokratizačních tendencí a strategickými a bezpečnostními zájmy v zahraniční politice Spojených států ve vztahu k revolucím, které na počátku roku 2011 vypukly v Egyptě, Libyi a Sýrii. Dále se práce zabývá tím jaké postupy a nástroje pro podporu demokratizace nebo strategických zájmů Spojené státy zvolily a jakým způsobem svůj postoj veřejně prezentovaly. Práce je rozdělena na tři hlavní části, přičemž první z nich se zabývá obecným vymezením podpory demokratizace v rámci americké zahraniční politiky a jejího konfliktu s ochranou důležitých amerických zájmů. Druhá a rozsahově nejdelší část se zabývá průběhem povstání v jednotlivých státech s důrazem na postup zahraniční politiky Spojených států. Třetí kapitola pak na základě dvou předchozích vyjmenovává a vysvětluje základní systémové znaky přístupu administrativy Baracka Obamy ke zmíněným povstáním a hledá faktory, které toto jednání zásadním způsobem ovlivnily. Práce byla zpracována s použitím převážně novinových článků a expertních komentářů, neboť vzhledem k aktuálnosti tématu není tato problematika ještě zcela zpracována v rámci odborných publikací. Dále byly použity americké oficiální vládní zdroje, analýzy a projevy...
|
|
|
Efektivnost Východního partnerství EU
Dračková, Jana ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Tato práce si klade za cíl analyzovat model podpory demokracie skrze vnější vládnutí a jeho efektivitu jako potencionálně úspěšnější alternativu k modelu vlivu. Teoretická část ukazuje, že demokratické vládnutí definuje demokracii podle zásad (transparentnost, odpovědnost úředníků a účast veřejnosti). Vychází z konceptu vnějšího vládnutí, který se soustředí na rozšiřování svých interních pravidel za hranice EU. K tomuto účelu byl vybrán případ Východního partnerství, jenž využívá mechanismus vnějšího vládnutí a zároveň uplatňuje strategii podpory demokracie v sektorové spolupráci. Efektivnost této iniciativy a potažmo podpory demokracie skrze vnější vládnutí je hodnocena pomocí komparace dopadů spolupráce EU a partnerských zemí na jejich legislativní vývoj v rámci tří zvolených sektorových politik (energetika, ochrana životního prostředí, spravedlnost a vnitřní záležitosti) v období od vzniku iniciativy v roce 2009 do summitu ve Vilniusu. Výsledky analýzy uvádějí, že pokroku bylo dosaženo více než v polovině zkoumaných případů, a tedy že EU je víceméně schopna integrovat své demokratické systémy pravidel do vnějšího prostředí, a tak být částečně efektivní v tomto způsobu podpory demokracie. Druhá polovina této práce se zaměřuje na okolnosti, které efektivnost způsobují a zkoumá čtyři sektorové...
|
|
|
Democratic Peace in Theory and Practice
Olejníková, Lenka Barbora ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Rychnovská, Dagmar (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Demokratický mír v teorii a praxi" usiluje o to, představit Teorii demokratického míru jako teorii mezinárodních vztahů s praktickým významem pro současnou politickou praxi. Teorie demokratického míru bude nejprve analyzována jako součást širší liberální tradice v oboru Teorie mezinárodních vztahů. Následovat bude výzkum, jakou má Teorie Demokratického míru přesnou souvislost s používanými nástroji mezinárodní politiky. Hlavním cílem práce je komplexní analýza povahy Teorie Demokratického míru s důrazem na její potenciální vliv na běžnou politickou praxi mezinárodních vztahů.
|
|
|
Venezuela v zahraniční politice G.W.Bushe: prosazování demokracie jako adekvátní reakce na ohrožení národních zájmů?
Bartoňová, Eva ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Fojtek, Vít (oponent)
Za vlády George W. Bushe došlo k rapidnímu zhoršení vztahů USA s tradičně proamericky orientovanou Venezuelou. V reakci na značně radikálního Venezuelského prezidenta Hugo Cháveze Bushova administrativa výrazně zvýšila finanční podporu opozičních skupin ve Venezuele v rámci tzv. prosazování demokracie a tiše podporovala neúspěšný převrat v roce 2002. Historie intervencí Spojených států v Latinské Americe za dob studené války vede mnohé autory ke kritice těchto nedávných kroků jako snahy odstranit demokraticky zvoleného prezidenta jen proto, že odporuje americkým představám o politickém a ekonomickém uspořádání v regionu. Tato práce se věnuje prosazování demokracie jako nástroji zahraniční politiky USA, který je sice do určité míry spojen s identitou Spojených států jako jedinečného historického demokratického experimentu, ale zároveň reaguje i na ohrožení amerických národních zájmů jinými státy. Zabývá se druhy hrozeb, které mohl Hugo Chávez pro USA představovat, a tím dovoluje zhodnotit, do jaké míry využívala Bushova administrativa prosazování demokracie pragmaticky. Díky analýze dopadů Chávezova jednání v oblasti ropné politiky, ekonomické integrace a bezpečnostních otázek v souvislosti s vývojem prosazování demokracie ve Venezuele je patrné, že ačkoli s postupem času bylo zvyšování objemu...
|
host ::
RSS.