Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Finanční krize a její dopady na vývoj hrubého domácího produktu USA
Cimala, Petr ; Jílek, Josef (vedoucí práce) ; Dočkal, Dalibor (oponent)
Cílem diplomové práce bylo vyčíslení dopadů finanční krize z roku 2008 na hospodářský růst USA a určení možných scénářů dalšího vývoje. Pro tento účel by v práci vybrán vzorek historických případů finančních krizí, kde následoval proces oddlužování. Zjištěné dopady byly aplikovány na odhad budoucího vývoje HDP USA. V horizontu 0-5 let po krizi typicky došlo ke zpomalení tempa růstu HDP o 40-45 %, v horizontu 0-7 let o 28-35 % a v 10-ti letém horizontu o 17-20 %. Při vynechání vlivu exportu je pokles ještě vyšší. Pro následujících 8 let je odhadován průměrný růst HDP USA na 2,26-2,6 %. V porovnání s předkrizovým obdobím dosahuje zpomalení 14-25%. Oddlužování na úrovni celé ekonomiky je nyní v 1/3 očekávané délky trvání. Finanční sektor a sektor domácností zůstane náchylný k návratu ekonomiky do recese a dále se bude oddlužovat. Nefinanční podniky jsou zdravé. Potenciálně největší riziko je ukryto ve veřejném sektoru, který zažívá vysoké deficity a nekontrolovaný růst zadlužení. Úrovně zadlužení se začínají blížit hodnotám, které mohou dlouhodobě snížit dynamiku růstu HDP. Budoucí cesta je v rukou vládních činitelů. Fiskální konsolidace řeší podstatu problému, ale žádá si krátkodobě bolestivá opatření. Oddalování řešení problému je méně bolestivou cestou, ale může vyústit v masivní zadlužení vládního sektoru, tak jako tomu je nyní v Japonsku. Opakování japonského scénáře není pravděpodobné. Japonsko se potýkalo s řádově větší rozvahovou recesí. Přijatá opatření nebyla natolik rychlá a důrazná.
Ekonomie korupce: korupcí k chudobě nebo k bohatství nebo jinam?
Michálek, Jan ; Mičúch, Marek (vedoucí práce) ; Kubíček, Jan (oponent)
Práce zodpovídá otázku, zda má velikost vnímané korupce vliv na velikost salda veřejných rozpočtů v evropských zemích. V práci je krátce shrnut přístup ekonomie ke korupci a jsou stručně vysvětleny koncepty, které se k vysvětlování korupce používají -- teorie agentury a rent-seeking. Je sestaven jednoduchý model závislosti salda veřejných rozpočtů na korupci. Tato závislost je testována regresní analýzou na panelu dat pro 31 evropských zemí. Závislost je zkoumána v jednotlivých letech 2003-2009 a dále pro průměry za období před krizí a za celkové období. Až na první krizový rok 2008 se vždy závislost deficitů na korupci podařila prokázat alespoň na 5% hladině významnosti. Výsledky testu závislosti průměrného deficitu na průměrné vnímané korupci v letech 2003-2009 jsou významné na 1% hladině významnost.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.