|
|
Dekolonizace Mali a její vliv na vztahy mezi Francií a tímto africkým státem
BYSTŘICKÝ, Tomáš
Tato bakalářská práce se především zabývá vztahy mezi Francií a její bývalou kolonií, republikou Mali. Popisuje její dekolonizaci a dopad, který tato událost měla na vztahy mezi těmito zeměmi. Velká část je také věnována udržování vlivu Francie v této zemi po její dekolonizaci. Práce se také soustředí na vojenskou, ekonomickou a politickou spolupráci obou zemí od roku 1960 až po současnost a podrobně rozebírá francouzskou vojenskou intervenci ze začátku roku 2013.
|
|
|
Gibraltar v mezinárodních vztazích
Vodenka, Aleš ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Žalek, Lukáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá postavením Gibraltaru v mezinárodních vztazích. Problematiku řeším v kontextu procesu dekolonizace. Zaměřil jsem se především na analýzu vývoje a současné pozice tohoto britského zámořského území. Od druhé poloviny minulého století je území značně ovlivněné britsko španělským sporem o jeho suverenitu. Práce představuje oblast gibraltarské otázky, jež směřuje ke schopnosti rozhodnout, zdali je dnes možné území označit za de facto dekolonizované. Teoreticky je totiž Gibraltar stále zařazen na Seznamu nesamosprávných území OSN, tzn. mezi územími očekávající dekolonizaci. Na základě pochopení konceptu dekolonizace, zhodnocení politicko historického vývoje Gibraltaru, zasazením problematiky do rámce OSN a zvážením argumentů relevantních aktérů v návaznosti na územní spor docházím ke zjištění, že mezinárodnímu uznání území za dekolonizované brání právě přetrvávající britsko španělský spor. V souvislosti se základním principem mezinárodního práva - právem na sebeurčení - je přitom paradoxní, že samotní obyvatelé Gibraltaru se pro nynější statut své země nejen vyslovili, ale sami se o jeho podobu zasloužili, z čehož vyplývá, že se v současnosti jako reziduum koloniální nadvlády nepovažují.
|
|
|
Alžírská válka
Švecová, Eliška ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá okolnostmi, které vedly k dekolonizaci Alžírska. Cílem práce je analýza francouzsko-alžírských vztahů za doby alžírské války, zejména pak určení specifických rysů Alžírska a jeho důležitosti pro Francii. Dílčím cílem práce je také analýza dvou protichůdných skupin: francouzské nacionalistické organizace Organizace tajné armády, jejíž cílem bylo zachování Alžírska pod francouzskou nadvládou, a Fronty národního osvobození, která si naopak kladla za cíl získání alžírské nezávislosti. Dalším dílčím cílem práce je analýza událostí na francouzské politické scéně, jejíž změny výrazně ovlivnily další vývoj v otázce Alžírska.
|
|
|
Dekolonizace Indie a britská ekonomika
Horešovský, Jan ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá hospodářskými a politickými okolnostmi vedoucími k dekolonizaci Indie. Cílem práce je analyzovat politickou a hospodářskou situaci v Britské Indii od začátku druhé světové války do roku 1947. Práce se zabývá klíčovými politickými jednáními, která bezprostředně vedla k dekolonizaci Indie. Zároveň analyzuje dopady druhé světové války a let 1945-1947 na průmysl, zemědělství a zahraniční obchod. Dále se věnuje problematice válečného financování a hospodaření státu v průběhu druhé světové války a zkoumá jeho dopady na situaci v Indii.
|
|
|
Komparace politicko-ekonomického vývoje Demokratické republiky Kongo-Kinshasa a Republiky Kongo-Brazzaville
Nováková, Vendula ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Tunkrová, Věra (oponent)
Předkládaná bakalářská práce "Komparace politicko-ekonomického vývoje Demokratické republiky Kongo-Kinshasa a Republiky Kongo-Brazzaville" má za cíl přiblížit čtenáři politický a ekonomický vývoj zmíněných zemí na pozadí historických událostí od raných dějin až do dnešních dnů, analyzovat jejich rozdíly a nalézt příčiny větší hospodářské prosperity Republiky Kongo. Práce se zabývá i současnou situací obou zemí, poukazuje na kroky, které tyto země podnikají, a předkládá určitou perspektivou do budoucna. První čtyři kapitoly bakalářské práce jsou založeny především na nepřímé komparaci politické a ekonomické situace s důrazem na vlády dominantních panovníků jako byli Mobutu Sese Seko v DRK a Denis Sassou Nguesso v RK. Pátá kapitola determinuje za pomoci ekonomických ukazatelů rozdílnost hospodářského vývoje zemí.
|
|
|
Vliv kolonialismu na současnou ekonomiku Společenství národů
Fialová, Barbora ; Cihelková, Eva (vedoucí práce) ; Bič, Josef (oponent)
Cílem této práce je zjistit, zda měly historické koloniální vztahy nějaký dopad na současnou světovou ekonomiku. Zaměřila jsem se na britské impérium a z něho vzniklé Britské společenství národů a Společenství národů. Nejprve je pojednáno o všeobecných historických souvislostech spjatých s kolonialismem, následně jsou charakterizovány specifika britského kolonialismu. Zmíněna je také dekolonizace jako konec tohoto historického období. Poté se zabývám Společenstvím jako takovým, z čehož vychází poslední kapitola, která analyzuje současné vztahy v rámci Commonwealthu a je vyvrcholením celé práce.
|
|
|
Hospodářský vývoj Turkmenistánu během vlády Turkmenbašiho
Laube, Pavel ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Horák, Jiří (oponent)
Práce analyzuje vývoj hospodářství Turkmenistánu v období po jeho osamostatnění v roce 1992. Zaměřuje se na popis reforem a změn, jež přinesla turkmenská transformace a krize obchodních vazeb v regionu po rozpadu SSSR. Tento vývoj je pak zasazen do politicko-kulturního rámce budování kultu osobnosti presidenta Saparmurata Nijazova - Turkmenbašiho. Důraz je kladen na zemědělství a energetický sektor - jakožto největší tvůrce HDP a zaměstnanosti v zemi. V závěru práce jsou naznačeny perspektivy nového reformního kurzu, které přichází s nástupem presidenta Berdymuhamedova.
|
|
|
Budoucnost Západní Sahary
Juklová, Jana ; Kváča, Vladimír (vedoucí práce) ; Kochan, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na mezinárodně-právní postavení Západní Sahary. Přes zmapování historického vývoje Západní Sahary, její dekolonizaci a skrze analýzu navrhovaných řešení se snaží dospět k současnému statutu tohoto území a nastiňuje možnosti budoucího vývoje. Důraz je kladen na právo na sebeurčení saharského obyvatelstva. Teritorium Západní Sahary je předmětem dlouhodobých sporů především mezi Marokem a Frontou Polisario. Snahy o řešení trvají několik desítek let, ale posun je minimální s ohledem na často protichůdné zájmy jednotlivých stran. Do jednání zasahují nejen okolní země, ale také další státy se speciálními zájmy v oblasti jako Spojené státy americké, Francie a Španělsko. Od roku 1991, kdy došlo k vyhlášení příměří po mnohaletém vojenském konfliktu, předkládané návrhy řešení byly většinou zablokovány a odmítnuty.
|
|
|
Relations between France and its (former) colonies in Sub-Saharan Africa
Jakabovičová, Lucia ; Kváča, Vladimír (vedoucí práce) ; Kochan, Jan (oponent)
Práce se snaží postihnout základní rysy a specifika vztahů mezi Francií a jí kolonizovanými teritorii v subsaharské Africe, resp. suverénními státy, které na místě těchto teritorií vznikly. Hodnotí různé aspekty těchto vztahů, jejich vývoj a proměny ve třech obdobích: v době koloniální nadvlády, v období směřování kolonií k nezávislosti a bezprostředně po jejím vyhlášení. Zároveň s konkrétními formami spolupráce v oblasti politické, ekonomické i kulturní jsou naznačeny také motivy, které vedly jednu či druhou stranu k navázání této spolupráce a přínosy, které z ní pro jednotlivé strany reálně plynuly. Práce nabízí celkový pohled na zkoumanou problematiku, z něhož vyplývá, že mocenské zájmy Francie v subsaharské Africe nebyly ztrátou kolonií oslabeny a jejich prosazování na sebe vzalo méně nápadné, avšak neméně účinné, formy.
|
|
|
Velká Británie - Vybrané etapy z procesu dekolonizace
Tůmová, Jana ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Potužáková, Zuzana (oponent)
Hlavním cílem mé práce je posouzení jednotlivých vybraných etap dekolonizace Britského impéria s přihlédnutím k politickým a ekonomickým jevům, které se na tomto procesu odrazily a ovlivnily jeho průběh. První část je obecně zaměřena na celkový dekolonizační proces, jeho hlavní etapy a zásadní události v těchto etapách, které určovaly hlavní rysy dekolonizačního procesu, druhá část se blíže zaměřuje na specifika rozpadu impéria v jednotlivých zemích, konkrétně Indii a Iráku.
|
host ::
RSS.