|
|
Představy o smrti a prožívaná smysluplnost života
Kaplan, Cyril ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Tato práce se zaměřuje na oblasti psychologie smrti a psychologie smyslu života. Primárním cílem práce je zmapovat představy o smrti jako o stavu. Teoretická část práce představí pohled psychologie na tematiku smrti a lidského prožívání vědomí vlastní konečnosti, nastíní interkulturní pohled na společné momenty eschatologií a jejich vztah k psychologickému a filozofickému pojímání smrti a dotkne se některých aspektů ontogeneze konceptu smrti. Jedna z kapitol se věnuje rozměrům psychologického konstruktu prožívané smysluplnosti života a další shrnuje důležitá zjištění předchozích výzkumů na pomezí oblastí psychologie smrti a psychologie smysluplnosti života. Výzkum, jehož průběh a výsledky jsou zaznamenány v empirické části této práce, využíval kvalitativní i kvantitativní metodologie. Představy o smrti byly zjišťovány kvalitativním způsobem. Účelem bylo zachytit představy o smrti, tak jak se vyskytují v naší výzkumné populaci mladých dospělých. Na základě rozboru výpovědí probandů byly identifikovány podstatné rozměry představ o smrti i opakující se motivy, na jejichž základě vznikly kategorie, které umožnily operacionalizaci obsahů představ pro další část výzkumu. U probandů byla formou dotazníku zjišťována prožívaná smysluplnost života, míra úzkosti ze smrti a další rozměry představy o smrti,...
|
|
|
The Puritan view of death: attitudes toward death and dying in Puritan New England
Holubová, Petra ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
Puritánský postoj ke smrti je jednoznačně ambivalentní a spojuje jak radostné očekávání nebeské blaženosti, tak úzkostnou bázeň a strach ze zatracení. Představa smrti se puritánům spojovala s tématikou migratio ad Dominum ve chvílích, kdy byli přesvědčeni o působení spasitelné milosti ve svých životech. Jakmile však prohrávali svůj zápas s hříchem a svou vlastní zkažeností, převážil u nich děs ze smrti. Domnívám se, že příčnou této dvojznačnosti smrti je napětí přítomné ve dvou kalvinistických doktrínách: v doktríně o predestinaci, která předpokládá naprostou závislost člověka na svrchovaném a nevyzpytatelném Bohu a v doktríně o ujištění, která znemožňuje získání plného ujištění o spáse. Příkaz memento mori vedl puritány ke snaze využít co nejefektivněji čas jim svěřený a dal vzniknout typické protestantské etice práce. Nejistota týkající se posmrtného osudu provázela puritány již od dětství, kdy smrt a důsledky zatracení byly používány jako nástroj k urychlení duchovní zralosti a obrácení. Brzké zahrnutí dětí do diskurzu o smrti bylo mylně interpretován jako důkaz o neexistenci konceptu dětství v puritánské Nové Anglii. Příklady umírání puritánských "svatých," zachycené v duchovních životopisech byly myšleny jako ars moriendi a dokazují, že umírat s bázní bylo považováno za lepší, než spolehnutí se na...
|
host ::
RSS.