|
|
Dandysmus jako životní styl
Hercogová, Jana ; Půtová, Barbora (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dandysmem jako specifickým životním stylem. Představuje teoretické vymezení dandysmu a zároveň jeho významné představitele v západní společnosti 19. století, jimiž byli George Brummell, George Gordon Byron, Jules-Amédée Barbey d'Aurevilly, Charles Baudelaire, Oscar Wilde, Robert de Montesquiou a Artur Breisky. Pozornost je věnována charakteristikám doby a společnosti, ve které se postava dandyho objevila. Dále se práce věnuje postavě dandyho z hlediska jeho hodnotové orientace, vzhledu, způsobu chování, zálib a trávení času. Práce se zaměřuje také na obraz dandysmu jako životního stylu v literatuře. Detailněji jsou představena zejména díla Fanfarlo, Obraz Doriana Graye a Naruby. V závěrečné části práce je diskutována aktuálnost dandysmu ve 20. a 21. století a jsou představeny tři osobnosti, jejichž životní styl s principy dandysmu rezonuje. Klíčová slova: dandysmus, dandy, životní styl, individualismus, hédonismus, estetismus, elegance, revolta
|
|
|
Věčné jinošství Jiřího Karáska ze Lvovic
Kolařík, Karel ; Vojtěch, Daniel (vedoucí práce) ; Lishaugen, Roar (oponent) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Cílem disertační práce je přiblížit život a dílo Jiřího Karáska ze Lvovic prostřednictvím rozboru jeho životního stylu, tj. způsobu, jakým organizoval svůj život, estetizoval jej a individualizoval. Karásek se dlouhodobě snažil formovat svou existenci - v souladu s inspirativními pojetími soudobých i předcházejících myslitelů a umělců (mj. Oscar Wilde, Walter Pater, Maurice Maeterlinck) - jako umělecké dílo. Zdůrazňoval jeho integritu a orientaci ke kráse. Ve shodě se svým estetickým zaměřením (a uměleckým dílem) podmiňoval krásu smutkem a bolestí a snažil se i v obrazu svého života zdůraznit melancholickou krásu, jednotu v nejednotě. Za tím účelem pak akcentoval především rozkladné, krizové prvky a navozoval dojem neúspěšného, sebezničujícího úsilí dosáhnout vysokého životního ideálu, což odpovídalo jeho tragickému pojetí umělce, obětujícího se vlastnímu dílu. Karáskovu životnímu stylu se přibližuji prostřednictvím pojmů jinocha a (věčného) jinošství, jichž Karásek ve svém díle využil jako symbolů bolestně krásné krizové existence. Jinocha v souladu s jeho romantickým a symbolistním výkladem charakterizuji jako postavu vymezující se vůči skutečnosti (dobovým pravdám, zvykům, pravidlům), osamocenou, jedinečnou a snažící se utvořit nový svět - jen ze sebe sama, z vlastní imaginace a touhy. Věčné...
|
|
|
Dandysmus jako životní styl
Hercogová, Jana ; Půtová, Barbora (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dandysmem jako specifickým životním stylem. Představuje teoretické vymezení dandysmu a zároveň jeho významné představitele v západní společnosti 19. století, jimiž byli George Brummell, George Gordon Byron, Jules-Amédée Barbey d'Aurevilly, Charles Baudelaire, Oscar Wilde, Robert de Montesquiou a Artur Breisky. Pozornost je věnována charakteristikám doby a společnosti, ve které se postava dandyho objevila. Dále se práce věnuje postavě dandyho z hlediska jeho hodnotové orientace, vzhledu, způsobu chování, zálib a trávení času. Práce se zaměřuje také na obraz dandysmu jako životního stylu v literatuře. Detailněji jsou představena zejména díla Fanfarlo, Obraz Doriana Graye a Naruby. V závěrečné části práce je diskutována aktuálnost dandysmu ve 20. a 21. století a jsou představeny tři osobnosti, jejichž životní styl s principy dandysmu rezonuje. Klíčová slova: dandysmus, dandy, životní styl, individualismus, hédonismus, estetismus, elegance, revolta
|
|
|
Věčné jinošství Jiřího Karáska ze Lvovic
Kolařík, Karel ; Vojtěch, Daniel (vedoucí práce) ; Lishaugen, Roar (oponent) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Cílem disertační práce je přiblížit život a dílo Jiřího Karáska ze Lvovic prostřednictvím rozboru jeho životního stylu, tj. způsobu, jakým organizoval svůj život, estetizoval jej a individualizoval. Karásek se dlouhodobě snažil formovat svou existenci - v souladu s inspirativními pojetími soudobých i předcházejících myslitelů a umělců (mj. Oscar Wilde, Walter Pater, Maurice Maeterlinck) - jako umělecké dílo. Zdůrazňoval jeho integritu a orientaci ke kráse. Ve shodě se svým estetickým zaměřením (a uměleckým dílem) podmiňoval krásu smutkem a bolestí a snažil se i v obrazu svého života zdůraznit melancholickou krásu, jednotu v nejednotě. Za tím účelem pak akcentoval především rozkladné, krizové prvky a navozoval dojem neúspěšného, sebezničujícího úsilí dosáhnout vysokého životního ideálu, což odpovídalo jeho tragickému pojetí umělce, obětujícího se vlastnímu dílu. Karáskovu životnímu stylu se přibližuji prostřednictvím pojmů jinocha a (věčného) jinošství, jichž Karásek ve svém díle využil jako symbolů bolestně krásné krizové existence. Jinocha v souladu s jeho romantickým a symbolistním výkladem charakterizuji jako postavu vymezující se vůči skutečnosti (dobovým pravdám, zvykům, pravidlům), osamocenou, jedinečnou a snažící se utvořit nový svět - jen ze sebe sama, z vlastní imaginace a touhy. Věčné...
|
|
|
Estetika Campu
NOVOTNÁ, Pavlína
Tato práce se zabývá problematikou fenoménu camp a jeho projevy v západní moderní kultuře. Cílem práce je identifikovat signifikantní vlastnosti typické pro camp jakožto estetický postoj a pro camp jakožto objekt. Zkoumán je vztah campu a kýče, především je poukázáno na podobnosti těchto dvou fenoménu, stejně tak na jejich odlišnosti. Dále je zkoumán vztah campu k vysokému a nízkému umění či dandysmu. Výchozím textem pro tuto práci je esej Poznámky k fenoménu camp Susan Sontagové.
|
host ::
RSS.