|
|
Věrohodnost zpravodajství v období datové žurnalistiky
Pilná, Barbora ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
(abstrakt) V dnešní době se často skloňuje pojem krize žurnalistiky. Tato práce se zabývá tím, zda opravdu žurnalistika prochází krizí, nebo zda se jedná jen o vývoj vycházející ze změn, které s sebou přináší digitální věk. Zároveň zkoumá možné příčiny této krize v digitálním světě. Jako jednu z hlavních příčin vnímá ztrátu věrohodnosti informací podávané zpravodajstvím. Proto se hlouběji pouští do výkladu toho, co je to důvěra a co ne/důvěra způsobuje ve společnosti. V kontextu změn, kterým dnešní žurnalistika čelí, popisuje proměnu role publika na vlastního aktivního editora a načrtává, jak se v dnešní době publikum musí orientovat ve zpravodajských obsazích. V opačném případě se totiž média orientující se na zisk budou stále přiživovat na senzacích a morálních panikách, které se budou negativním způsobem odrážet v sociální realitě. V empirické části se práce věnuje kauze z Břeclavi z roku 2012, která je exemplárním příkladem morální paniky s danými důsledky.
|
|
|
Falešné zprávy: Způsoby posuzování a ověřování zpráv jejich příjemci
Čajanková, Kateřina ; Kasík, Pavel (vedoucí práce) ; Poljakov, Nikita (oponent)
Diplomová práce "Falešné zprávy: Způsoby posuzování a ověřování zpráv jejich příjemci" se v kontextu fenoménu falešných zpráv zabývá postupy vyhodnocování mediálních obsahů jejich příjemci a faktory, které na proces posuzování působí. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem lidé vnímají obsahy, které konzumují; co jejich vnímání ovlivňuje; a jaká jsou kritéria, která řídí jejich posuzování. V teoretické části je nejprve vymezen pojem falešné zprávy, mimo jiné také v souvislosti s nadužíváním pojmu fake news. V dalších kapitolách je poté přiblížena současná role médií a problematika důvěryhodnosti a důvěry v média. Závěr teoretické části se věnuje sociálním a psychologickým předpokladům, které mají vliv na uvažování a jednání příjemců. V druhé části jsou představena výzkumná východiska této práce. Výzkum je založen na kombinaci kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Kvalitativní přístup se zaměřuje na popis procesů a kritérií, které příjemci při posuzování a ověřování zpráv využívají. Sběr dat je proto realizován prostřednictvím osmi polostrukturovaných rozhovorů, které jsou analyzovány metodou otevřeného kódování. Kvantitativní výzkumná část vychází z hypotéz o vlivu konfirmačního zkreslení (confirmation bias) na posuzování mediálních obsahů a je uskutečněna experimentálním šetřením založeném na...
|
|
|
Věrohodnost zpravodajství v období datové žurnalistiky
Pilná, Barbora ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
(abstrakt) V dnešní době se často skloňuje pojem krize žurnalistiky. Tato práce se zabývá tím, zda opravdu žurnalistika prochází krizí, nebo zda se jedná jen o vývoj vycházející ze změn, které s sebou přináší digitální věk. Zároveň zkoumá možné příčiny této krize v digitálním světě. Jako jednu z hlavních příčin vnímá ztrátu věrohodnosti informací podávané zpravodajstvím. Proto se hlouběji pouští do výkladu toho, co je to důvěra a co ne/důvěra způsobuje ve společnosti. V kontextu změn, kterým dnešní žurnalistika čelí, popisuje proměnu role publika na vlastního aktivního editora a načrtává, jak se v dnešní době publikum musí orientovat ve zpravodajských obsazích. V opačném případě se totiž média orientující se na zisk budou stále přiživovat na senzacích a morálních panikách, které se budou negativním způsobem odrážet v sociální realitě. V empirické části se práce věnuje kauze z Břeclavi z roku 2012, která je exemplárním příkladem morální paniky s danými důsledky.
|
host ::
RSS.